Přiložený papír jsem zabavil studentce M. F. v sextě mého gymnázia před písemkou na četbu Dekameronu. Reakce přistižené byla neodolatelná: „Ale tohle přece není tahák!“ A hájila tuto tezi se zarputilostí hodnou lepších cílů. K její cti je ovšem třeba dodat, že o své pravdě byla natolik vnitřně přesvědčena, že ten papír měla volně položený […]

HOST 10/13 Kdo by očekával, že se prosincové číslo HOSTa ponese ve vánočně-meditativním duchu, bude patrně zklamán, neboť jeho tématem jsou politické boje sedmdesátých let dvacátého století a jejich odraz v dnešní evropské kultuře. Nejprve Marek Sečkař hovoří o minulosti a přítomnosti s Karlem-Heinzem Dellwoem (členem nechvalně proslulé teroristické RAF)a Gabrielle Rollnikovou (aktivistkou Hnutí 2. června) – […]

Dotaz: Měla bych dotaz na vyjmenovaná slova. Doma jsme začali diskutovat o vyjmenovaném slovu po f. Když jsme to hledali na internetu,  nalezli jsme pouze větu: „V češtině neexistuje slovo českého původu, které by obsahovalo y po souhlásce f.“ Já osobně jsem se jako malá učila po f  fyzika. Jestliže ale žádné české slovo neexistuje, […]

Dotaz: Vážení, prosím o radu, zda slovní spojení hlava rodiny (Je to hlava rodiny) a chytrá hlava (Má chytrou hlavu) lze charakterizovat jako rčení. Děkuji. Paní V. P. Odpověď ASČ: Rčení je relativně ustálené slovní spojení, které vystihuje nějakou typickou situaci a přiléhavě ji komentuje. Samo o sobě může mít nevětný charakter, v kontextu promluvy […]

V rámci semináře z českého jazyka a literatury dostali žáci septimy a třetího ročníku Gymnázia a Střední odborné školy v Rýmařově za úkol napsat vypravování na následující klíčová slova: kokos, lavor, opičák, převis, bota, vězení, magnet, slunce, šídlo, oběd, gumák, kladivo, čarodějnice. Slova se v textu musela objevit ve stanoveném pořadí, mohla být libovolně skloňována, avšak […]

Druhé číslo ČJL ročníku 64 přináší v uvedených rubrikách tyto texty: Stati a články K. Rysová – K. Oliva: Skončil 39. ročník Olympiády v českém jazyce J. Kostečka: Deset povídek, které zatřesou duší (2) M. Hrdlička: Základní principy výběru gramatického učiva M. Pilař: O pozdní poezii Pavla Šruta Z praxe našich škol K. Rysová: Originalita a […]

Jazyková pátrání mohou být někdy skutečným dobrodružstvím. Přečtěte si zprávu o jedné opravdu náročné rešerši, nebudete litovat. Teoretický problém a jeho východiska: Přišel do Poradny ASČ nedávno tento dotaz, téměř jistě od vyučujících češtiny: „Lze ve větě Bankomat je mimo provoz posoudit přísudek je mimo provoz jako přísudek jmenný se sponou (tj. přísudek slovesně jmenný)?“ […]

Dotaz: Můj syn chodí do 7. třídy ZŠ. Tento týden psal prověrku na určování slovních druhů, ve které byla věta: Všichni přítomní se posadili na židle. Slovo přítomní určil jako přídavné jméno; paní učitelka to určila jako podstatné jméno. Nezdálo se mi to, pátral jsem tedy, hlavně na internetu, a dopídil se jen k částečné […]

Dotaz: Nemůžeme s kolegyní najít žádné vysvětlení, proč se píše v citoslovcích hihihi a chichichi měkké i. Existuje vůbec nějaký důvod? Děkuji za odpověď, paní P. Š. Odpověď ASČ: Jde o letitě opakovaný dotaz, proto jej zveřejňujeme i s odpovědí. Patrně nejzasvěcenější vysvětlení podává relativně nedávno vydaná publikace bohemistky Markéty Pravdové Jsme v češtině doma? […]