Původní příspěvek z 2. července 2017:

Kristýna Zůbková otevřela zajímavou facebookovou diskusi. Uvádíme výchozí text a několik odpovědí či citací z nich:

Hodně se teď mluví o platech učitelů. Ano, zasloužíme si více. Přesto ve školství zůstáváme. Proč tedy? Chápu starší učitele, pro které je změna povolání velmi těžká. Ale proč na škole zůstává mladý učitel (mladý je do 49, že: ? Co ho drží? Nemyslím si, že by se všichni „obětovali“ poslání. Trošku sebevražedné téma, ale pro mě zajímavé. Pro mne osobně to jsou příjemně vydělané peníze. Není jich sice moc, ale když jsem na dobrý vlně, odcházím ze školy spokojená a občas dokonce taková nabitá pozitivní energii  jak to máte vy?

Z prvních odpovědí:

1) práce, u které je každodenní kontakt s lidmi, 2) práce, u které je vidět efekt, 3) nabíjení energií, 4) seberozvoj díky našemu vedení na Zatlance. Pak je samozřejmě třeba doplňovat finance z dalších zdrojů 

1. práce – pokud mě ta práce sama o sobě nebaví ani na začátku, tak by to bylo těžké dost zůstat; 2. možnost se rozvíjet a zrát (toto hodně souvisí s vedením, jak píše /…/); 3. práce s žáky (každého baví asi učit jiný stupeň, ale obecně platí, co vím, že nás těší vidět, jak se žáci posouvají dál a jak „nám rostou pod rukama“; 4. finance – tady by bylo fakt ale třeba přidat, aby např. do škol přišlo víc mužů.

1..Baví mě být v blízkosti ještě „nehotových“ lidí, které tak mohu ovlivňovat (byť je to velká zodpovědnost). 2.Baví mě, že je to práce tvůrčí a člověk, je-li dobré vedení, pořád někam roste. 3. Prázdniny také nejsou k zahození.

Stejné důvody, které tu už padly, jen u toho „seberozvoje“ u mě nikoli díky vedení.
Legrace, to je myslím u většiny povolání vzácné.
Vědomí, že dělám důležitou, užitečnou a smysluplnou práci. (V životě mě nenapadlo, že bych se měla stydět, že jsem učitelka.)
Občas hodina, kdy oběma směry jiskří energie. Není to často, ale takhle nějak si představuju, co cítí lidi, když poprvé ochutnají heroin.
Možnost mluvit o věcech, které mám ráda, nebo které mě naopak dráždí, možnost vyprávět příběhy, možnost ukazovat, jak je svět zajímavý a že vzdělání může být radost (Např. vzdělaný člověk si mnohem víc užije Simpsonovy.)
Situace, kdy mi děti objeví něco, co mě dřív ani nenapadlo.
Sem tam lidi, s nimiž si člověk víc rozuměl a s nimiž se po nějaké době opravdu spřátelí.
Ale ty prachy jsou opravdu hanebné a myslím, že bez nich žádnou změnu nelze očekávat, natož požadovat.

Vedle již zmíněných motivací (bohužel ale nemám prázdniny) je to především skutečnost, že jsem díky studentům neustále nucen prohlubovat a aktualizovat znalosti svého oboru. Navíc musím i přemýšlet, jak mé zkušenosti strukturovat, dávat jim rámec a předávat je. Či vůbec pro mnohá témata vymýšlet metodiku. A pak samozřejmě mám tendenci si přisuzovat zásluhy na tom, když nějaký můj bývalý student pracuje v oboru a daří se mu, takže věřím, že má práce má smysl.

Ve školství zůstávám, protože jsem tu v mnohých ohledech dosáhl expertní úroveň – a v těch jiných oblastech, kde ji mám také (sex, heavy metal, Playstation a další) se práce hledá mnohem hůře… 😎

Více zde.