Tímto příspěvkem pokračujeme v avizovaném rozšíření původní rubriky Ze studentských prací o práce žáků základních škol, resp. odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Autorem níže zveřejněného textu je žák primy Gymnázia Ústavní v Praze.

Slohová práce byla zadána jako popis inspirativní (obdivované, sympatické) osoby či bytosti s lidskými rysy, s tím, že žáci využijí prvky charakteristiky (jak už zadání do jisté míry vyžaduje). Hodnocení bylo pojato jako motivační, tj. žák nanejvýš nezískal žádné plusové ocenění. 

Vybranou práci uvádíme v autentickém znění, pro publikování na našich stránkách mohl žák využít několika doporučení vyučujícího k pravopisu apod. Zodpovědnost za konečnou podobu ovšem zůstala autorovi.

 

David Hromádko:

Old Shatterhand

Postava z knih o Vinnetouovi

V knihách o Vinnetouovi se mezi hlavními postavami často objevuje právě on. Cizinec, běloch, pokrevní bratr náčelníka, velký bojovník, zastánce pravdy i odpůrce válek a milovník míru. Karel May ho ve svých knihách charakterizoval takto – jako člověka šlechetného a zároveň udatného, jako člověka chápající vážnost situace a zároveň muže se smyslem pro humor. Potom, co přišel na Divoký západ jako nezkušený „greenhorn“ bez učitele, se dokázal prokousat přes všechny útrapy až ve velkého a uznávaného člověka. Na počátku neznal nikoho, ale uměl si získat přátele, což se mu později vyplatilo. Zdá se, že to byl superman, který zvládne vše, je drsný a nikoho k sobě nepotřebuje. Není to ale pravda. Je to docela obyčejný muž, který má mnohé znalosti o stopách, zvycích, v boji a téměř vždycky si ví rady, není ale neomylný. Na místo prostě někdy přijede pozdě a cíl také občas mine. Někdy potřebuje pomoci i v těžké životní situaci. Znalosti má, ale nevychloubá se, i když je bystřejší a zkušenější než jiní. Líbí se mi, jak ho autor vykreslil. Jako velkého muže, který ale může, tak jako všichni ostatní, udělat velkou chybu. Jinak řečeno, nikdo není dokonalý a i on má své slabiny.

Oblečen je do prosté košile, kalhot a pevné obuvi, což byla klasická výbava pro cestu na Divoký západ, když jste chtěli ulovit kořist, neslyšně se pohybovat a také nepůsobit na první pohled nápadně. Chodí oblečen takto, i když má dost peněz. Mohl by se oblékat draze, ale nedělá to, protože by zbytečně přitahoval pozornost a peníze chce využít někde jinde, smysluplněji.

Pozitivně mě motivuje, protože u mě symbolizuje, že když chce člověk něčeho dosáhnout a jde za svým cílem, mnohdy se nějaká ta věc podaří a někdy také ne. Pak se s tím zkrátka musíme vyrovnat, nebo to zkoušet znovu a znovu, až uspějeme. V dnešní době je v tom určitá výhoda, protože v minulosti, třeba právě na Divokém západě za dob indiánů, jste buď zneškodnili soupeře, nebo soupeř zlikvidoval vás. Neměli jste už druhou šanci se ubránit. Dnes to můžete zkoušet mnohokrát a možná, že se to povede. Je to řečeno jen obrazně, ale myslím si, že to platí.

Když se vrátím zpět k popisu, řekl bych, že postavy podobného typu se budou vyskytovat i v dalších knihách a filmech, ať už v současných, nebo budoucích. Myslím si, že stejně jako mě zaujala postava Old Shatterhanda i další čtenáře mayovek. Možná že se Karlu Mayovi tato postava líbila více než Vinnetou, když Old Shatterhand zůstal naživu až do konce, ale Vinnetou zemřel.

O Karlu Mayovi od českého spisovatele J. Kotena:Kolikrát jsme slyšeli, že mayovky patří k brakové literatuře, ve slovnících spisovatelů Karla Maye najdeme jen zřídka, přece jeho knihy učí tomu nejlepšímu: že čisté svědomí je nade všechno bohatství, že každá špatnost v sobě nese svůj trest, že všichni lidé mají stejnou cenu, ať mají jakoukoli barvu pleti, a že odpuštění je více než pomsta. Knihy nejsou dobré či špatné podle toho, jak jsou napsané, ale podle toho, co v nás probouzejí. Když nic jiného, dá se s Karlem Mayem docela pohodlně a zadarmo procestovat kus světa.“

První z prací na uvedené téma najdete ZDE.

Článek o Karlu Mayovi, z něhož autor slohové práce cituje, najdete ZDE.

Připravil -js-

Jeden komentář.

Zanechat odpověď na Josef Soukal