Jak rychle se jazykový záznam v mozku ukládá, ukázalo nedávné vyšetření čínských dětí adoptovaných do Francie, když jim bylo kolem 1 roku. Tehdy ještě mluvit neuměly a ve své nové vlasti se záhy naučily francouzsky.

V době dospívání byly tyto čínské děti vyšetřeny společně s rodilými Francouzi. „Zjistilo se, že mozky adoptivních dětí čínského původu, přestože čínsky nikdy nemluvily, reagovaly na čínské hlásky stejně jako mozky Číňanů. Mozky Francouzů se neozvaly,“ popsal František Koukolík. „To znamená, že ten jemný otisk přijatý v době do 1 roku věku v mozku zůstal, aniž si to děti pamatovaly nebo uvědomovaly,“ dodal.

Více ZDE.

Epidemiologické studie naznačují, že fyzicky, mentálně i sociálně aktivní životní styl je faktorem, který svého majitele může do určité míry chránit před nástupem Alzheimerovy choroby. Díky němu se totiž v mozku vytvářejí „kognitivní rezervy“, které mohou kompenzovat akumulaci plaků amyloidu a další patologické změny. Vědci z kanadského Baycrestova střediska pro geriatrickou péči teď předložili důkazy, že na vytváření kognitivních rezerv a oddalování příznaků Alzheimerovy choroby se podílí také to, že člověk hovoří více než jedním jazykem.

Více ZDE.

Jeden komentář.

  1. Josef Soukal napsal:

    Děti si pamatují svůj rodný jazyk, i když ho pak už nikdy neslyší: http://zoom.iprima.cz/novinky/tajemstvi-zeme-vesmiru/deti-si-pamatuji-svuj-rodny-jazyk-i-kdyz-ho-pak-uz-nikdy-neslysi

Zanechat odpověď