Prekoncepty, předporozumění? Není to málo předsedo?
Nemělo by se nejdříve začít s preprekoncepty a předpředporozuměním? A ještě bych k tomu přidal předprocvičování a tomu předpraktické úlohy.
No a do toho ještě znalosti a dovednosti, takové zastaralé pojmy?
Jsem z toho volajaký zmetěný!
-
Jestliže částem nelze porozumět bez porozumění celku a celku nelze porozumět bez porozumění částem, pak se doopravdy musí začít něčím co je před porozuměním něčemu a to je to předporozumění. A před předporozuměním je právě to předpředporozumění. To dá rozum!
Na czwiki.cz se pytlici dočetli, že…
‚člověk dospívá k porozumění tak, že si nejprve vytvoří předběžnou představu čili před-sudek‘
Z toho dovozují, že předběžná je před běžnou, představa je před stavou, předsudek je před sudkem a předseda je před sedou. Tak, jako je předpona před ponou, předpojatý je před pojatým, předák je před ákem, předložka je před ložkou, předpověď je před povědí, předplatné je před platným a předehra je před ehrou.
K článku: Ondřej Šebestík: Měnit školy není ostuda. Kdo vydrží v oboru celý život, je výjimka, vzdělávání nikdy nekončí
Nicka Pytlik
25. prosince 2020 22:31
čtenému textu nerozumí
Pytlici mívají poslední dobou poměrně intenzivní pocit, že mluví a píší tatarsky.
Zajímavé je, že žáci ani pořádně nevědí, čemu nerozumí. Častý dialog…
„Já tomu nerozumím / potřeboval bych to vysvětlit.“
„Čemu nerozumíš / co bys potřeboval vysvětlit?“
„No… to! Všechno…“
„A co jsi dělal, když jsem to vysvětloval?“
“ ……… “
Takže na sdělení žáka, že neví, co má dělat, odpovídají pytlici, přečti si zadání.
Není.
Ještě před nějakými patnácti lety, řekli pytlici žákům, co mají udělat, a oni to udělali.
Když něco nevěděli, tak si to našli nebo se zeptali nebo to vymysleli.
Dnes zadání takové práce vydá na příručku, kde je vše podrobně popsáno. A když není, tak nic.
Pokud žáci něco nevědí, řeknou, že tomu nerozumí, a tím to končí, prostě.
Etýdy z té doby na funkci IF nebo poskládání vektorové kresby uplatněním logických funkcí jsou dnes nemožné. Děti strukturovaně nevidí a pak ani nemyslí. A nebo naopak, nemyslí a tak nevidí. Mají problémy s kategoriemi vně a uvnitř nebo podél a napříč. Problém zbytku po řezání tyček, který je stejně dlouhý jako ty tyčky, letos nepořešil nikdo. O optimalizaci délky postavené zdi už ani nehovoře. Děti nevědí, jak vypadá cihlová zeď bez omítky.
Zkompetentňování je těžší a těžší… a těžší. Už jen problém dodržení termínu.
A do základů obecných principů fungování počítačové sítě na fyzické, linkové a síťové vrstvě se pytlici už ani nepouštějí. Nejméně čtvrtina plánovaného počtu hodin padne na projekty. Než se naváže na to, co bylo před dvěma nebo třemi týdny, je další půlhodina pryč.
Aktualizováno 25. 5. 2020
Nicka Pytlik k článku Ředitel školy a jeho mission impossible
umožnit zejména znovunavázání vztahů se spolužáky a osobního kontaktu s učitelem
Třeba ta potřeba osobního kontaktu s učitelem pytliky vyloženě rozněžnila.
Ono se to asi netýká těch autoritářky biflorátorních učitelů marietereziánských škol a nebohých dítek, která ze dvou třetin chodí do té školy tuze nerady.
Jak to trauma ale děti řeší v době hlavních prázdnin pytlici netuší zhola.
Aktualizováno 14. 4. 2020
KORONERVODOJMOLOBBY
Prohlášení KoroNERV-20: „O otevření škol je třeba rozhodovat na základě znalosti rizik, nikoliv na základě dojmů ovlivněných všeobecnou panikou“
skvěle komentovala Ygrain, diskutující na webu Pedagogické info. Kopíruji a přikládám odkaz.
Ygrain řekl(a)…
„Čerstvá metastudie zveřejněná v časopisu The Lancet významně zpochybňuje vliv uzavření škol na omezení přímých dopadů nákazy koronavirem“
Zajímavá formulace. Já myslela, že jsme školy zavřeli proto, abychom zpomalili šíření, není mi jasné, jak bychom ovlivnili dopady.
„Nebere v potaz ani dosud jedinou studii zabývající se efektivitou uzavření škol při kontrole šíření viru.“
Aha. Takže se budeme řídit dosud jedinou studií, místo abychom počkali, jestli dalších deset náhodou nebude tvrdit pravý opak?
„Ta dochází k závěru, že vliv uzavření škol na kontrolu šíření viru i smrtnost onemocnění je minimální.“
Viz výše. Nechápu ale, proč se zmiňuje smrtnost – to jako někdo očekával, že při zavření škol přestanou rizikové kategorie umírat?
„Podle všech dostupných expertních posudků je nesmyslné, aby děti seděly ve třídách v rouškách, neboť jejich funkčnost ve smyslu zamezení přenosu viru je nulová. Děti by měly roušky používat ve vnějším prostoru.“
Ale? A proč teda bombardujeme svět klipy, jak zarouškováním bráníme šíření? Autoři pravděpodobně mají na mysli, že se roušky stanou nefunkčními, když by v nich žáci seděli celý den, hmatali si na ně atd. Takže tedy na ochranu v uzavřeném prostoru a blízkém kontaktu zcela rezignujeme, ale budeme chtít, aby děti nosily roušky venku? To jako vážně? – Jistě, v běžných doma šitých rouškách se fakt učit nedá, ale to neznamená, že máme na ochranu rezignovat. Nemůžeme sedět doma věčně, ale potřebujeme vymyslet, jak to celé okočírovat, ne se na to prostě vykašlat. Zvlášť když „odborníci“ vyvracejí emotivní argumenty jinými emotivními argumenty – a sorry, pánové a dámy, ale vážně čekáte, že někdo bude nadřazovat cizí finanční či sociální problémy riziku, že on či jeho dítě se stanou položkami ve statistice úmrtí?
13. dubna 2020 22:29
Ygrain řekl(a)…
A ještě jedna věc – děti sice mají právo na vzdělání, ale učitelé mají právo být při práci chráněni, a ostatní děti taky. Na to prosím nezapomínejme.
13. dubna 2020 22:53
Nicka Pytlik řekl(a)…
děti mají právo na vzdělání
Nechť se tedy vzdělávají chutě!
13. dubna 2020 23:33
Ygrain řekl(a)…
Jistě. Autoři tím pravděpodobně chtěli říci, že někteří při realizaci tohoto práva potřebují značnou pomoc. V tom je ale ten zakopaný pes – už zase chtějí řešit problémy jedné skupiny plošným opatřením, které se negativně dotkne jiné skupiny.
Čímž se dostáváme k jinému problému – že ministerstvo školství stále ještě nemá žádný jiný plán než plošný. Žádné postupné otevírání po stupních či ročnících. Žádné školní družiny či individuální nebo skupinové konzultace/doučování pro potřebné, či jak tomu budeme říkat. Žádná spolupráce s firmami a jídelnami ohledně zajištění techniky a rozvozu obědů či vydání stravenek. Žádné pokyny školám, aby začaly připravovat náhradní rozvrh v omezeném rozsahu a pouze z hlavních předmětů. Žádné zajišťování ochranných pomůcek pro učitele i žáky. Prostě nic. Buď bude zavřeno nebo otevřeno, a vy si to už nějak zajistěte. No, děkuji ti, náčelníku, že ses mě zastal.
14. dubna 2020 8:03
Nicka Pytlik řekl(a)…
děkuji ti, náčelníku, že ses mě zastal.
„V nouzi poznáš velitele!“
14. dubna 2020 8:36
Viz ZDE.
Aktualizováno 26. září 2019
Učitelský komentář k výroku ministra školství: Když se podívám, jaké procento dnes dostávají ve veřejné správě v ostatních sektorech pracovníci do odměn, tak je to téměř 25 procent. Ve školství je extrémní rovnost, a to procento je pouze 13,“ argumentuje (min. Plaga – pozn. JS) s tím, že ředitelé by měli mít dostatečný objem prostředků na motivování těch učitelů, kteří udělají něco navíc a poskytují kvalitní výuku.
Nicka Pytlik řekl(a) …dostatečný objem prostředků na motivování těch učitelů, kteří udělají něco navíc a poskytují kvalitní výuku
Poskytování kvalitní výuky je mimo jiné pracovní povinnost promítnutá do tarifů.
Ti učitelé, kteří dělají něco navíc, už motivovaní jsou. Takové by se patřilo spíš dobře zaplatit. Tedy pokud to ‚něco navíc‘ nedělají na úkor té kvalitní výuky. Svojí, a především jiných učitelů.
Jestliže ministr hodlá penězi někoho motivovat, pak v pytlikovské logice především špatné učitele. Tedy pokud ještě nějací jsou. Pytlici by řekli, že už dávno odešli do všelijakých neziskových organizací a především pak do státní správy a samosprávy v oblasti školství.
Podle různých prohlášení ministra školství v této souvislosti to vypadá, že v té dnešní překotně měnící se době se už ví, kdo je ten kvalitní učitel. Pytlici by si o tom na sklonku svojí kariéry rádi něco přečetli. Kolikrát jen se ptali bývalého pseudoředitele, co mají udělat, aby si také nějaké osobní hodnocení zasloužili, ale kde nic, tu nic. Až nakonec pytlici nabyli přesvědčení, že bylo důležitější nedat pytlikům navíc ani vorla, než pro žáky zabezpečit dělání něčeho navíc.
A pak, že je vnější motivace nepatřičná…
Ministerstvo by mělo dobře platit žákům za to, že se kvalitně zkompetentňují.
Dostupné ZDE
Aktualizováno 21. října 2018:
Učitelský komentář k výroku „třicet procent učiva můžeme klidně škrtnout“, který pronesl řekl ředitel základní školy v diskusi o revizi RVP (převzato z webu pedagogicke.info):
Nicka Pytlik řekl(a)…Třicet procent učiva můžeme klidně škrtnout
Tak radši rovnou padesát procent. Stejně to dětičky nepobírají. A z toho zbytku další polovinu, protože se na ni stejně nedostane kvůlivá všem školně projektovým aktivitám. Pak další polovinu, kterou zcela určitě nebudou současní žáci nikdy potřebovat. A nakonec, z toho tak akorát polovinu by potřebovat mohli.
Pytlici dovozují, že by mohla zůstat vyjmenovaná slova po zet, malá násobilka šesti, lehký průmysl Argentiny, alkaloidy, hmyzožravci, třicetiletá válka a odstředivá síla.
Původní příspěvek (z 1. 9. 2017):
K vyjádření MŠMT (komentář na webu pedagogicke.info):
Nicka Pytlik řekl(a)…
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vnímá společnou protestní akci školských odborů a vysokých škol jako vyjádření nespokojenosti nad dlouhodobým stavem financování českého školství.
Jo takhle! Pytlici si původně mysleli, že je to vyjádření nespokojenosti s programovou nabídkou veřejnoprávní televize o letošních Vánočních prázdninách.
V každém případě je potěšující a do budoucna i naději vzbuzující, že ministerstvo je zčistajasna až tak zázračně vnímavé. Snad se mu v tomto směru zadaří překlenout i dramatické období utváření příští vlády.
Jiný komentář autora ZDE
Antonín Jančařík na Fb v diskusi k článku:
https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/studenti-si-neumi-vybrat-obor-polovina-z-nich-neukonci-bakalarsky-stupen-20190308.html?fbclid=IwAR0t1OiEuVo37Omys5UfFDLnyB1umAVlSYXdk2_QSv1I1r8yBPEUif1YfUQ
(…) Je známo, že testy studijních předpokladů jsou mnohem více podmíněny socio-ekonomickým statusem rodiny, než testy znalostní. Navíc v české kotlině jsou testy předpokladů realizovány především v podobě, že kdo si nezaplatí přípravu a více testovacích termínů, dopadne hůře.
Takže ano, pokud chceme oddělit děti z chudšího prostředí, testujme studijní předpoklady.
Viz. https://www.eduin.cz/…/Audit_vzdelavaci_system_ANALYZA..
Trefné odpovědi kolegy poste.restante na komentáře přispěvatele s dost neuvěřitelným nickem Tajný Učitel:
poste.restante řekl(a)…
6. března 2019 21:53
Ano, takto udělán redukuje a snižuje úroveň vzdělávání a vzdělání.
To už tady bylo a odpověď je pořád stejná. Učitel, který tvrdí, že mu jeden test (konaný celostátně jednou za 4 roky na závěr daného stupně studia) dokáže zabránit v tom, aby naučil žáky to, co je potřebné, že ho nutí učit hůře, že ho omezuje ve vzdělávání, by neměl učit vůbec.
Škodí totiž ten učitel a ne ten test.
Ano, je to upocený zaškrtávací závod s časem, nikoli ověřování vědomostí.
Tvrdíte Vy.
Ale obecně jsem o délce potřebného času v kontextu náročnosti zadání ochoten diskutovat. Proč taky ne.
Jen si myslím, že když část žáků odevzdává test před koncem vymezené doby, tak to je nejspíš „upocený závod s časem“ jen pro některé.
A tak tomu bude vždy. Vždycky je někdo připraven lépe a někdo hůře. A někdo na to holt nemá, navzdory přípravě.
„každý potřebuje svůj vlastní metr“,
Každý ho má. Jmenuje se vysvědčení. Zní to povědomě?
„ten kdo opracovává trámy, je také nejlíp zná a měřit nepotřebuje“,
Měří také, jmenuje se to dílčí hodnocení a vysvědčení. Říká vám to něco?
Jako vtip dobrý.
Ale pokud to bylo myšleno vážně, tak se musím zeptat.
Víte Vy vůbec, k čemu slouží to pravítko se sto čárkama?
Malá nápověda. Co nám říká jednička z českého jazyka ve druhém ročníku?
Nikoli já, ale komise složená ze zkušených pedagogů. Některé trámy se profilu školy hodí lépe než jiné. Překvapen?
Vy mi dáváte. Tolik fórů tak krátce po sobě. :-))
Překvapen? Já? To ani náhodou. Všichni už přece dávno víme, že „tajná objektivita“ = „více subjektivity“.
Já vím, že je to marné, ale víte Vy aspoň něco malinko třeba o teorii rozhodování?
Odkud a jak? Smrk a cedr se hodí každý na něco jiného, měřit je dle stejných kritérií je s prominutím pitomost.
No, nevím jak Vy, ale já smrkové poleno většinou poznám a trám taky.
Ale poradím Vám, v hobby marketech bývají takové malé etikety nalepené přímo na prknech. Nebo se zkuste podívat na fakturu.
No a když máte pocit, že Vám neprodali smrk, ale cedr, vždycky se můžete ještě zeptat někoho, kdo to pozná.
Třeba Vám taky vysvětlí, že metr je pořád metr. Stejně dlouhý, i když to dřevo je různé.
Zde s musíte rozlišovat měření u přijímaček a maturit. Také bychom měli vzít v úvahu, že ty krátké a tenké trámy nezůstávají stejné, nýbrž rostou.
Trámy už většinou nerostou.
Zapsal jsem jednoho, co chtěl slepit tři latě, když nemohl sehnat trámek.
Ale Vy jste lepší.
„měření deformuje stavbu“,
No, ano. Stejně jako měření minimální velikosti kuřat ke konzumaci, deformuje kuřata hormony.
Víte co, já Vám postavím altán. A slibuju, že ho nezdeformuju jediným měřením, když Vy mi slíbíte, že v něm strávíte 24 hodin. Klidně si v tom altánku můžete i ugrilovat hormonama nabušená kuřata.
Možná se tak vyřeší problém nás obou. 🙂
Ano je obtížné se kreativně biflovat na testy.
A tenhle člověk má plnou pusu moderních metod výuky.
A přitom se na testy umí leda biflovat…
???
!!! 😉
P.S.:
Případným novým čtenářům se omlouvám, ale na tohle se fakt seriózně odpovídat nedá.
http://www.ceskaskola.cz/2019/03/oldrich-botlik-tohle-se-tocit-nebude.html?showComment=1551905607343#c6559093891887166277
Na občasnou doslova normalizační praxi editora Michala Komárka a její obhajobu jednoho ze oblíbenců reagoval poste.restante takto:
„Učinil jste špatný závěr, když jste se domníval, že se Vás ptám na Váš postoj k mazání MÝCH příspěvků. (…)
Klíčové ovšem je, že k Vašemu omylu by nedošlo, kdyby mazání příspěvků nebylo prováděno tímto, z mého pohledu, téměř orwellovským způsobem.
Příspěvek smazaný beze stopy a bez vysvětlení nemůže totiž udělat ani to, co jste správně popsal – nemůže vypovídat ani o svém autorovi.
Byl jsem jen zvědav, jestli si tento aspekt uvědomíte a zmíníte jej.
Takže aby bylo zcela jasno.
I. Elementární pravidla slušnosti a dialogu jsem vždy respektoval.
Dokonce i tehdy, když je nerespektoval můj oponent vůči mně.
Pravda ale také je, že postupem času se vyprofiloval určitý okruh diskutujících, vůči kterým i já uplatňuji pravidlo „Na hrubý pytel hrubá záplata“. Vždy se tak ale stalo až sekundárně a následkem jejich agresivity vůči mně. Je to snadno dohledatelné v archivech diskusí. Pokud už i tam nezapracoval „Winston Smith“.
II. Elementární pravidla cenzury jsem nerespektoval nikdy a nikdy respektovat nebudu.
http://www.ceskaskola.cz/2019/03/cermat-netestujeme-znalost-oxymoronu.html?showComment=1551616374021#c5605903586465261527
A následný komentář:
poste.restante řekl(a)…
Pane Komárku
Právě jste smazal jako SPAM můj příspěvek, který ani v jediném bodě neporušil pravidla diskuse na tomto webu, ani obecná pravidla slušnosti.
Jediné, čím si uvedený příspěvek takový přístup „vysloužil“ byl fakt, že se vyjadřoval kriticky vůči Vaší práci na tomto webu.
Hned ve svém dalším vstupu jste mne opět napadnul, obvinil a urazil.
Pokud Vy sám diskutující urážíte, ale jejich vlastní obranu smažete a ještě je urazíte opět, nemám dost dobře k dispozici výrazivo, které by takové chování mohlo popsat, aniž by opravdu nebyla pravidla slušnosti porušena.
Z Vašich úst slova jako objektivita, slušnost a etika už mohou znít pouze jako výsměch.
Zkuste se někdy podívat do zrcadla.
Kromě toho jste smazal příspěvek pana Kocourka, který byl vůči Vám kritický rovněž.
Ačkoliv v tomto případě je pravda, že současně použil i běžné hovorové urážky, nemůžete popřít, že své hodnocení podložil argumenty.
Mám už jediný dotaz.
Když někdo napíše článek o práci editora webu Česká škola, bude tento článek na tomto webu publikován?
Děkuji.
Hezký den.
3. března 2019 14:10
Nicka Pytlik řekl(a)…
Naprosto klíčovou otázkou tedy je, do jakého světa vyrostou děti, které dnes chodí do školy
Vědátoři všeho druhu mudrují o složitosti dnešního světa, a především pak toho budoucího, snad jen proto, že si s tím světem nevědí rady. A to v domnění, že čím svět vykreslí víc zašmodrchaně, tím bude menší pravděpodobnost odhalení, že jsou ale úplně mimo. Už dobrých dvacet let se snaží vzbudit obecný dojem, že dnes, a to právě dnes, probíhá ten naprosto klíčový zlom v historii celého lidstva a na věky věků.
Co kde kdy od koho pochytili, smotají dohromady. Tisíckrát omleté floskule o překotně se měnící době, nových technologiích, umělé inteligenci, robotizaci, zániku tradičních profesí a vzniku zcela nových, dnes neznámých ani trošku. Jako kdyby se až do dnešní doby svět neměnil ani náznakem. Ne otázku, co tak zásadního se změnilo za posledních řekněme třicet let odpovědět schopni nejsou.
Že existují hodnoty, které člověka provází od nepaměti, netuší, a tak se pídí po vůbec nějakých. Jakože teď už na to určitě kápli, ti odborníci.
Odpověď na klíčovou otázku o charakteru budoucího světa je ale docela prostá. Děti, které dnes chodí do školy, vyrostou do svého světa.
Budou-li z nich trdla, bude to svět trdel.
Jakkoli dokonalé vzdělávací programy, i kdyby je nakrásně bylo možné sesmolit, nejsou zárukou ale vůbec ničeho. Dokud budou nutné pedagogické dozory na chodbách škol. Jestli tedy pytlikům vůbec někdo rozumí.
23. února 2019 22:27
K článku O. Šteffla Budoucnost, vzdělávání a RVP
https://www.pedagogicke.info/2019/02/ondrej-steffl-budoucnost-vzdelavani-rvp.html
Jana Maříková řekl(a)…
23. února 2019 18:52
Ad pan Jirásko – tak zdařile napsanou satiru, která vypadá téměř, jako kdybyste to myslel vážně, už jsem dlouho nečetla. Bravo!
–
Reakce na komentář Jaroslava Jirsáka (viz níže) k článku T. Feřteka Jak dostat učitele do médií. Praktické rady pro ty, kdo o sobě chtějí dát vědět. T. Feřtek v článku mj. uvádí:
“ Co funguje, je novinářům v jejich práci pomáhat. Ano, pospíchají. Ano, v tom či onom se neorientují – ostatně i proto vám volají. Přesto je nejlepší způsob, jak s nimi navázat spolupráci, respektovat jejich pracovní tempo a požadavky redakcí. Jste-li osloveni e-mailem, odpovězte pokud možno obratem a co nejstručněji – v článku z toho, co píšete, nejspíš bude jen jedna věta. Pokud jste osloveni telefonem, zkuste to zařídit tak, abyste ho mohli vzít, případně co nejdříve zavolat zpátky.“
–
“
„I když si to valná část veřejnosti nemyslí, novináři (a jejich editoři) si dost přesně hlídají pravdivost a věcnost informací, které publikují.“
–
„Stejně tak je dobré vědět, že novináře více zajímají pozitivní informace a konkrétní příklady dobré praxe. Respekt v novinářském světě si nelze získat stížnostmi na ostatní a okopáváním kotníků.“
–
„… kvalita novinářek a novinářů, kteří píší o vzdělávání, se za posledních dvacet let zásadně zlepšila.“
–
Avizovaný komentář J. Jiráska:
„Děkuji panu Feřtekovi za hezké shrnutí. Ostatně nic jiného, než moudré postřehy a kvalitní články od autora skvělé knihy Co je nového ve vzdělávání, které se nemohu nabažit, nečekám. Rád ho čtu i poslouchám.
Pan Feřtek píše něco v tom smyslu, že pokud nebudeme novináři pohrdat, ale pomáhat jim, budou se na nás obracet. Naprostý souhlas. Druhou podmínkou je, že sami musíme problematice dostatečně rozumět a poskytovat pravdivou zpětnou vazbu přímo z praxe.
Chtěl bych zde diskuzi doplnit o vlastní zkušenosti. Novináři mě osobně, členy naší asociace (AŘZŠ), členy mého učitelského spolku (UP) i našeho učitelského sboru oslovují několikrát do měsíce. Mají zájem o informace, chtějí vysvětlit věci, kterým nerozumí, často tápou v předpisech a žádají vysvětlení. Z časových důvodů já ani mnozí kolegové nestíháme s novináři komunikovat tak, jak bychom chtěli.
Jsem ve funkci 18 let a mohu potvrdit slova pana Feřteka, že novinařina udělala obrovský krok kupředu. Zatímco před 15 lety nikoho nenapadlo autorizovat citace, dnes chodí k autorizaci i třeba jen jedna věta. Novináři jsou velmi dobře připravení, fundovaní, naslouchající a když čtu potom výstupy, tak také objektivní a nestranní. V poslední době jsem spolupracoval s redaktory MF Dnes, HN, LN, Rodiče vítáni, ŘŠ, UN, ČT i ČRo. Jsou to profesionálové, kteří pracují naprosto jiným stylem, než se novinařina dělala ještě před pár lety.
A ještě jedna poznámka k příspěvkům zde pod článkem – Respekt je velmi kvalitní časopis se špičkovými novináři. Nevidím důvod ho za něco kritizovat.“
O úrovni práce časopisu Respekt viz např. články na tomto webu:
Nepravdy Marka Švehly. Gabriela Baumgartnerová (Cermat) reaguje na článek zveřejněný v časopise Respekt
Jakub Žytek: Na tripu s Tomášem Feřtekem
Jak nepsat o maturitě aneb Experti mají problém
Šikana aneb Kdo za co může. Odpověď Tomáši Feřtekovi