Aktualizováno 21. října 2018:

Učitelský komentář k výroku „třicet procent učiva můžeme klidně škrtnout“, který pronesl řekl ředitel základní školy v diskusi o revizi RVP (převzato z webu pedagogicke.info):

Nicka Pytlik řekl(a)…Třicet procent učiva můžeme klidně škrtnout

Tak radši rovnou padesát procent. Stejně to dětičky nepobírají. A z toho zbytku další polovinu, protože se na ni stejně nedostane kvůlivá všem školně projektovým aktivitám. Pak další polovinu, kterou zcela určitě nebudou současní žáci nikdy potřebovat. A nakonec, z toho tak akorát polovinu by potřebovat mohli.
Pytlici dovozují, že by mohla zůstat vyjmenovaná slova po zet, malá násobilka šesti, lehký průmysl Argentiny, alkaloidy, hmyzožravci, třicetiletá válka a odstředivá síla.

  1. října 2018 19:47

 

Původní příspěvek (z 1. 9. 2017):

K vyjádření MŠMT (komentář na webu pedagogicke.info):

Nicka Pytlik řekl(a)…

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vnímá společnou protestní akci školských odborů a vysokých škol jako vyjádření nespokojenosti nad dlouhodobým stavem financování českého školství.

Jo takhle! Pytlici si původně mysleli, že je to vyjádření nespokojenosti s programovou nabídkou veřejnoprávní televize o letošních Vánočních prázdninách.

V každém případě je potěšující a do budoucna i naději vzbuzující, že ministerstvo je zčistajasna až tak zázračně vnímavé. Snad se mu v tomto směru zadaří překlenout i dramatické období utváření příští vlády.

 

Jiný komentář autora ZDE

Kategorie: Obecné

22 komentářů.

  1. Josef Soukal napsal:

    Antonín Jančařík na Fb v diskusi k článku:

    https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/studenti-si-neumi-vybrat-obor-polovina-z-nich-neukonci-bakalarsky-stupen-20190308.html?fbclid=IwAR0t1OiEuVo37Omys5UfFDLnyB1umAVlSYXdk2_QSv1I1r8yBPEUif1YfUQ
    (…) Je známo, že testy studijních předpokladů jsou mnohem více podmíněny socio-ekonomickým statusem rodiny, než testy znalostní. Navíc v české kotlině jsou testy předpokladů realizovány především v podobě, že kdo si nezaplatí přípravu a více testovacích termínů, dopadne hůře.
    Takže ano, pokud chceme oddělit děti z chudšího prostředí, testujme studijní předpoklady.
    Viz. https://www.eduin.cz/…/Audit_vzdelavaci_system_ANALYZA..

  2. Josef Soukal napsal:

    Trefné odpovědi kolegy poste.restante na komentáře přispěvatele s dost neuvěřitelným nickem Tajný Učitel:

    poste.restante řekl(a)…
    6. března 2019 21:53
    Ano, takto udělán redukuje a snižuje úroveň vzdělávání a vzdělání.
    To už tady bylo a odpověď je pořád stejná. Učitel, který tvrdí, že mu jeden test (konaný celostátně jednou za 4 roky na závěr daného stupně studia) dokáže zabránit v tom, aby naučil žáky to, co je potřebné, že ho nutí učit hůře, že ho omezuje ve vzdělávání, by neměl učit vůbec.
    Škodí totiž ten učitel a ne ten test.

    Ano, je to upocený zaškrtávací závod s časem, nikoli ověřování vědomostí.
    Tvrdíte Vy.
    Ale obecně jsem o délce potřebného času v kontextu náročnosti zadání ochoten diskutovat. Proč taky ne.
    Jen si myslím, že když část žáků odevzdává test před koncem vymezené doby, tak to je nejspíš „upocený závod s časem“ jen pro některé.
    A tak tomu bude vždy. Vždycky je někdo připraven lépe a někdo hůře. A někdo na to holt nemá, navzdory přípravě.

    „každý potřebuje svůj vlastní metr“,
    Každý ho má. Jmenuje se vysvědčení. Zní to povědomě?

    „ten kdo opracovává trámy, je také nejlíp zná a měřit nepotřebuje“,
    Měří také, jmenuje se to dílčí hodnocení a vysvědčení. Říká vám to něco?

    Jako vtip dobrý.
    Ale pokud to bylo myšleno vážně, tak se musím zeptat.
    Víte Vy vůbec, k čemu slouží to pravítko se sto čárkama?
    Malá nápověda. Co nám říká jednička z českého jazyka ve druhém ročníku?

    Nikoli já, ale komise složená ze zkušených pedagogů. Některé trámy se profilu školy hodí lépe než jiné. Překvapen?
    Vy mi dáváte. Tolik fórů tak krátce po sobě. :-))
    Překvapen? Já? To ani náhodou. Všichni už přece dávno víme, že „tajná objektivita“ = „více subjektivity“.
    Já vím, že je to marné, ale víte Vy aspoň něco malinko třeba o teorii rozhodování?

    Odkud a jak? Smrk a cedr se hodí každý na něco jiného, měřit je dle stejných kritérií je s prominutím pitomost.
    No, nevím jak Vy, ale já smrkové poleno většinou poznám a trám taky.
    Ale poradím Vám, v hobby marketech bývají takové malé etikety nalepené přímo na prknech. Nebo se zkuste podívat na fakturu.
    No a když máte pocit, že Vám neprodali smrk, ale cedr, vždycky se můžete ještě zeptat někoho, kdo to pozná.
    Třeba Vám taky vysvětlí, že metr je pořád metr. Stejně dlouhý, i když to dřevo je různé.

    Zde s musíte rozlišovat měření u přijímaček a maturit. Také bychom měli vzít v úvahu, že ty krátké a tenké trámy nezůstávají stejné, nýbrž rostou.
    Trámy už většinou nerostou.
    Zapsal jsem jednoho, co chtěl slepit tři latě, když nemohl sehnat trámek.
    Ale Vy jste lepší.

    „měření deformuje stavbu“,
    No, ano. Stejně jako měření minimální velikosti kuřat ke konzumaci, deformuje kuřata hormony.
    Víte co, já Vám postavím altán. A slibuju, že ho nezdeformuju jediným měřením, když Vy mi slíbíte, že v něm strávíte 24 hodin. Klidně si v tom altánku můžete i ugrilovat hormonama nabušená kuřata.
    Možná se tak vyřeší problém nás obou. 🙂

    Ano je obtížné se kreativně biflovat na testy.
    A tenhle člověk má plnou pusu moderních metod výuky.
    A přitom se na testy umí leda biflovat…

    ???
    !!! 😉

    P.S.:
    Případným novým čtenářům se omlouvám, ale na tohle se fakt seriózně odpovídat nedá.

    http://www.ceskaskola.cz/2019/03/oldrich-botlik-tohle-se-tocit-nebude.html?showComment=1551905607343#c6559093891887166277

  3. Josef Soukal napsal:

    Na občasnou doslova normalizační praxi editora Michala Komárka a její obhajobu jednoho ze oblíbenců reagoval poste.restante takto:

    „Učinil jste špatný závěr, když jste se domníval, že se Vás ptám na Váš postoj k mazání MÝCH příspěvků. (…)

    Klíčové ovšem je, že k Vašemu omylu by nedošlo, kdyby mazání příspěvků nebylo prováděno tímto, z mého pohledu, téměř orwellovským způsobem.
    Příspěvek smazaný beze stopy a bez vysvětlení nemůže totiž udělat ani to, co jste správně popsal – nemůže vypovídat ani o svém autorovi.
    Byl jsem jen zvědav, jestli si tento aspekt uvědomíte a zmíníte jej.

    Takže aby bylo zcela jasno.
    I. Elementární pravidla slušnosti a dialogu jsem vždy respektoval.
    Dokonce i tehdy, když je nerespektoval můj oponent vůči mně.
    Pravda ale také je, že postupem času se vyprofiloval určitý okruh diskutujících, vůči kterým i já uplatňuji pravidlo „Na hrubý pytel hrubá záplata“. Vždy se tak ale stalo až sekundárně a následkem jejich agresivity vůči mně. Je to snadno dohledatelné v archivech diskusí. Pokud už i tam nezapracoval „Winston Smith“.

    II. Elementární pravidla cenzury jsem nerespektoval nikdy a nikdy respektovat nebudu.

    http://www.ceskaskola.cz/2019/03/cermat-netestujeme-znalost-oxymoronu.html?showComment=1551616374021#c5605903586465261527

    • Josef Soukal napsal:

      A následný komentář:

      poste.restante řekl(a)…
      Pane Komárku
      Právě jste smazal jako SPAM můj příspěvek, který ani v jediném bodě neporušil pravidla diskuse na tomto webu, ani obecná pravidla slušnosti.

      Jediné, čím si uvedený příspěvek takový přístup „vysloužil“ byl fakt, že se vyjadřoval kriticky vůči Vaší práci na tomto webu.

      Hned ve svém dalším vstupu jste mne opět napadnul, obvinil a urazil.
      Pokud Vy sám diskutující urážíte, ale jejich vlastní obranu smažete a ještě je urazíte opět, nemám dost dobře k dispozici výrazivo, které by takové chování mohlo popsat, aniž by opravdu nebyla pravidla slušnosti porušena.

      Z Vašich úst slova jako objektivita, slušnost a etika už mohou znít pouze jako výsměch.
      Zkuste se někdy podívat do zrcadla.

      Kromě toho jste smazal příspěvek pana Kocourka, který byl vůči Vám kritický rovněž.
      Ačkoliv v tomto případě je pravda, že současně použil i běžné hovorové urážky, nemůžete popřít, že své hodnocení podložil argumenty.

      Mám už jediný dotaz.
      Když někdo napíše článek o práci editora webu Česká škola, bude tento článek na tomto webu publikován?

      Děkuji.
      Hezký den.

      3. března 2019 14:10

  4. Josef Soukal napsal:

    Nicka Pytlik řekl(a)…
    Naprosto klíčovou otázkou tedy je, do jakého světa vyrostou děti, které dnes chodí do školy

    Vědátoři všeho druhu mudrují o složitosti dnešního světa, a především pak toho budoucího, snad jen proto, že si s tím světem nevědí rady. A to v domnění, že čím svět vykreslí víc zašmodrchaně, tím bude menší pravděpodobnost odhalení, že jsou ale úplně mimo. Už dobrých dvacet let se snaží vzbudit obecný dojem, že dnes, a to právě dnes, probíhá ten naprosto klíčový zlom v historii celého lidstva a na věky věků.
    Co kde kdy od koho pochytili, smotají dohromady. Tisíckrát omleté floskule o překotně se měnící době, nových technologiích, umělé inteligenci, robotizaci, zániku tradičních profesí a vzniku zcela nových, dnes neznámých ani trošku. Jako kdyby se až do dnešní doby svět neměnil ani náznakem. Ne otázku, co tak zásadního se změnilo za posledních řekněme třicet let odpovědět schopni nejsou.
    Že existují hodnoty, které člověka provází od nepaměti, netuší, a tak se pídí po vůbec nějakých. Jakože teď už na to určitě kápli, ti odborníci.
    Odpověď na klíčovou otázku o charakteru budoucího světa je ale docela prostá. Děti, které dnes chodí do školy, vyrostou do svého světa.
    Budou-li z nich trdla, bude to svět trdel.
    Jakkoli dokonalé vzdělávací programy, i kdyby je nakrásně bylo možné sesmolit, nejsou zárukou ale vůbec ničeho. Dokud budou nutné pedagogické dozory na chodbách škol. Jestli tedy pytlikům vůbec někdo rozumí.

    23. února 2019 22:27

    K článku O. Šteffla Budoucnost, vzdělávání a RVP
    https://www.pedagogicke.info/2019/02/ondrej-steffl-budoucnost-vzdelavani-rvp.html

  5. Josef Soukal napsal:

    Jana Maříková řekl(a)…
    23. února 2019 18:52
    Ad pan Jirásko – tak zdařile napsanou satiru, která vypadá téměř, jako kdybyste to myslel vážně, už jsem dlouho nečetla. Bravo!

    Reakce na komentář Jaroslava Jirsáka (viz níže) k článku T. Feřteka Jak dostat učitele do médií. Praktické rady pro ty, kdo o sobě chtějí dát vědět. T. Feřtek v článku mj. uvádí:
    “ Co funguje, je novinářům v jejich práci pomáhat. Ano, pospíchají. Ano, v tom či onom se neorientují – ostatně i proto vám volají. Přesto je nejlepší způsob, jak s nimi navázat spolupráci, respektovat jejich pracovní tempo a požadavky redakcí. Jste-li osloveni e-mailem, odpovězte pokud možno obratem a co nejstručněji – v článku z toho, co píšete, nejspíš bude jen jedna věta. Pokud jste osloveni telefonem, zkuste to zařídit tak, abyste ho mohli vzít, případně co nejdříve zavolat zpátky.“


    „I když si to valná část veřejnosti nemyslí, novináři (a jejich editoři) si dost přesně hlídají pravdivost a věcnost informací, které publikují.“

    „Stejně tak je dobré vědět, že novináře více zajímají pozitivní informace a konkrétní příklady dobré praxe. Respekt v novinářském světě si nelze získat stížnostmi na ostatní a okopáváním kotníků.“

    „… kvalita novinářek a novinářů, kteří píší o vzdělávání, se za posledních dvacet let zásadně zlepšila.“

    Avizovaný komentář J. Jiráska:
    „Děkuji panu Feřtekovi za hezké shrnutí. Ostatně nic jiného, než moudré postřehy a kvalitní články od autora skvělé knihy Co je nového ve vzdělávání, které se nemohu nabažit, nečekám. Rád ho čtu i poslouchám.
    Pan Feřtek píše něco v tom smyslu, že pokud nebudeme novináři pohrdat, ale pomáhat jim, budou se na nás obracet. Naprostý souhlas. Druhou podmínkou je, že sami musíme problematice dostatečně rozumět a poskytovat pravdivou zpětnou vazbu přímo z praxe.
    Chtěl bych zde diskuzi doplnit o vlastní zkušenosti. Novináři mě osobně, členy naší asociace (AŘZŠ), členy mého učitelského spolku (UP) i našeho učitelského sboru oslovují několikrát do měsíce. Mají zájem o informace, chtějí vysvětlit věci, kterým nerozumí, často tápou v předpisech a žádají vysvětlení. Z časových důvodů já ani mnozí kolegové nestíháme s novináři komunikovat tak, jak bychom chtěli.
    Jsem ve funkci 18 let a mohu potvrdit slova pana Feřteka, že novinařina udělala obrovský krok kupředu. Zatímco před 15 lety nikoho nenapadlo autorizovat citace, dnes chodí k autorizaci i třeba jen jedna věta. Novináři jsou velmi dobře připravení, fundovaní, naslouchající a když čtu potom výstupy, tak také objektivní a nestranní. V poslední době jsem spolupracoval s redaktory MF Dnes, HN, LN, Rodiče vítáni, ŘŠ, UN, ČT i ČRo. Jsou to profesionálové, kteří pracují naprosto jiným stylem, než se novinařina dělala ještě před pár lety.
    A ještě jedna poznámka k příspěvkům zde pod článkem – Respekt je velmi kvalitní časopis se špičkovými novináři. Nevidím důvod ho za něco kritizovat.“

    • Josef Soukal napsal:

      O úrovni práce časopisu Respekt viz např. články na tomto webu:

      Nepravdy Marka Švehly. Gabriela Baumgartnerová (Cermat) reaguje na článek zveřejněný v časopise Respekt
      Jakub Žytek: Na tripu s Tomášem Feřtekem
      Jak nepsat o maturitě aneb Experti mají problém
      Šikana aneb Kdo za co může. Odpověď Tomáši Feřtekovi

Zanechat odpověď na Josef Soukal