Naše poradna dostává pravidelně dotazy, jak psát náležitě – s ohledem na velká písmena – názvy různých firem, provozoven, divadel apod. Potíže činí jevy, jež neřeší explicitně ani Pravidla českého pravopisu, ani Internetová jazyková příručka, zejména psaní názvů obsahujících předložky. Nedávno nám přišel takový dotaz na pravopis názvu kosmetického salonu, jejž majitelka oficiálně nazvala Salon u zámku a takto jej i zanesla do rejstříku – viz https://www.ascestinaru.cz/velka-pismena-v-nazvu-firem/.
Vzhledem k neúplné teorii a nejednotné praxi jsme požádali o expertní vyjádření k tomuto jevu pracovníky jazykové poradny z ÚJČ AV ČR. Jak naše dotazy, tak odpovědi kolegů z Ústavu pro jazyk český nyní zveřejňujeme.
Uvedený ústav je naše vrcholové bohemistické pracoviště, spoluúčastnící se na popisu normy spisovného jazyka a návrzích na její dodržování v oblastech, kde se spisovná čeština uplatňuje. Proto jeho stanovisko doporučujeme naplňovat ve všech oficiálních psaných textech; nadále se jím bude řídit a na něj bude odkazovat i naše poradna ASČ.
Dotazy ASČ:
Poradna ASČ se obrací na ÚJČ AV ČR s žádostí o expertní vyjádření k jevu, k němuž nám dochází celá řada dotazů. Jedná se o psaní velkých písmen v názvech firem. Konkrétně jde o případy, kdy zakladatel firmy zanese do rejstříku firem vlastní jméno firmy, které začíná apelativem, po němž následuje předložka. Rádi bychom též požádali o stanovisko k analogickým jevům u domů, divadel apod., a to opět v případech, kdy je podstatné jméno obecné oficiálně součástí celého názvu – jak pak psát např. D/dům U/u M/minuty?
Prosíme tedy o pokud možno jednoznačné vyjádření k těmto konkrétním typům:
S/salon U/u Z/zámku (takto trojslovně zapsán v rejstříku firem)
H/hostinec U/u K/krále Václava
D/divadlo B/bez S/skrupulí
K/kadeřnictví Zlatý vlas (zde bez předložky, ale opět: „Kadeřnictví“ je součástí celého oficiálního názvu firmy)
Odpověď a stanovisko ÚJČ AV ČR:
I. Obecné poznámky
1. Neexistuje žádný předpis, který by nařizoval, že název organizace musí být pravopisně zapsán v souladu s Pravidly českého pravopisu. Ale neexistuje ani právní předpis, který by nařizoval autorům neprávních textů, např. publicistických, aby dodržovali zápis, jenž neodpovídá zásadám psaní velkých písmen.
2. Tazatelé se leckdy zaštiťují zápisem v obchodním rejstříku nebo v různých registrech, třeba na stránkách jednotlivých ministerstvech. Typické to je pro spojení obec (městys, /statutární/ město) + zeměpisné jméno, pokud je daná obec právnickou osobou (Na základě dokončeného výběrového řízen uzavřelo statutární město Ostrava smlouvu o poskytování právní pomoci…). V obchodním rejstříku však mohou být zapsány pouze soukromé organizace, a těmi obce nejsou. Rovněž tam nemohou být začleněny všechny další organizace zřizované státem, krajem, obcí – tedy i školy, divadla, muzea apod. (pochopitelně vyjma soukromých). Závazný je pouze obchodní rejstřík, a to pro soukromé firmy, či zřizovací listiny (např. státních škol); v případě ministerstev, vysokých škol, soudů… pak příslušné zákony.
3. U názvů ubytovacích zařízení obsahujících výrazy hotel, penzion… v naprosté většině nejde o název firmy, ale pouze o název provozovny. Na webových stránkách lze např. nalézt hotel Praha ve Špindlerově Mlýně, nejde však o název firmy, tou je Wellness Hotels4U s.r.o. (to je doklad toho, co je zde uvedeno v bodu 1). Tudíž v právních dokumentech, pokud by se např. nespokojený zákazník s hotelem soudil, nebude uveden hotel Praha, nýbrž Wellness Hotels4U s.r.o. Majitel má povinnost uvést sídlo dané provozovny, nikoli její název. Lze si ověřit v obchodním rejstříku, že mnohdy tento název skutečně chybí.
4. I kdyby v právních dokumentech (smlouvy, dohody, žaloby…) nebyl dodržen zápis z obchodního rejstříku, pokud jde o psaní velkých písmen, ovšem také pokud jde o (ne)kladení čárky před zkratkami s. r. o., a. s. či o mezerování po tečce ve zkratkách, nevedlo by to k neplatnosti dokumentu.
5. Všechno, co bylo výše uvedeno, se opírá o konzultace se soudkyní, s pracovnicí Úřadu průmyslového vlastnictví a vyplývá z rozsudků Nejvyššího soudu.
6. Na základě dotazníku, jenž předcházel vytvoření publikace Psaní velkých písmen, uvažovali její autoři o zjednodušení zásad psaní velkých písmen. Ukázalo se však, že zásadní změny možné nejsou, protože drtivá většina respondentů si je nepřeje. To se týkalo i zásad psaní názvů organizací. Nadále se proto v odpovědích naší jazykové poradny budeme řídit platnými Pravidly českého pravopisu. Exemplifikace v nich však není vyčerpávající, proto se u jednotlivých názvů musíme přiklonit k některému z typů v Pravidlech uvedených.
II. Ke konkrétním jevům dotazovaným Asociací češtinářů
1. V názvech organizací provozujících služby (často jde jen o provozovny) doporučujeme výrazy hotel, restaurace, hospoda, lékárna, kadeřnictví, uzenářství, cukrárna…, ale i salon psát vždy s malým písmenem a u předložkových spojení uplatnit stejná pravidla jako pro psaní názvů ulic: tzn. psát předložku s velkým písmenem a první slovo po ní též s písmenem velkým, tedy: salon U Zámku, salon U Náchodského zámku, hostinec U Krále Václava.
2. V případě, že po druhových substantivech následuje spojení v 1. pádu, bude se první výraz psát s velkým písmenem: kadeřnictví Zlatý vlas.
3. Pokud jde o názvy divadel, platí to, co je uvedeno v Internetové jazykové příručce. Jestliže v konkrétně dotazovaném názvu neoznačuje předložkové spojení ulici ani výraz skrupule není název části obce, je náležité psát Divadlo bez skrupulí.
Přidávám facebookový komentář.
Vladimir Vanecek Problémem u názvů (vlastních jmen) provozoven je fakt, že často není zřejmé, co se považuje za název. Záměrně píšu „se považuje“. Jak jsem demonstroval ve své DP z roku 1999, pojmenovatelé z řad majitelů/provozovatelů těchto zařízení mnohdy nejsou schopni rozlišit, co z pojmenovacího označení, které používají, je vlastním jménem. Jednou za název označují Hospoda u lípy, jindy jen U Lípy, následně zas Tradiční hospoda u lípy. Tím, že narozdíl od názvů firem nejsou názvy provozoven nikde oficiálně registrovány, chybí definitivní zápis zamýšlené podoby propria. Takto neuceleně s názvy nakládají i v propagačních textech, kdy název na dveřích provozovny může mít jinou podobu než název ve štítu či na reklamních letácích. Ostatně, nejednotnost se promítala i do zápisů v telefonních seznamech. Stačilo porovnat podoby, které titíž majitelé nahlásili v jednotlivých po sobě jdoucích letech.
Pojmenovací akt zde má i další úskalí. Majitely utvořené názvy berou do svých rukou návštěvníci těchto zařízení a jakýmsi „přezdívkováním“ je modifikují po svém. Dotazováním se pak zjistí, že zatímco podle majitele má provozovna název X (Karlův fitness bar Pohoda), podle návštěvníka se jmenuje Y (U Pohody).
Jistě, lze uměle vytvořit rámec, že každá provozovna označená názvem obsahujícím předložkové určení má název (vlastní jméno) právě jen a pouze v podobě předložkového spojení slov (hostinec Na Růžku). Bude to v řadě případů ovšem popírat záměr pojmenovatelů. Ostatně, kdo nebo co s případě propriálně pojmenovacího aktu určuje podobu vlastního jména? Moje domněnka je, že právě pojmenovatel. Že tím může způsobit pravopisný chaos při nakládání s nevhodně zvoleným názvem, to už je věc druhá.