Překlady Apollinairových veršů byly publikovány r. 1986 v antologii Velké trojhvězdí (Apollinaire, Eluard, Prévert).
Březnový příspěvek z týdeníku Hrot týkající se diskusí kolem (ne)překladu „inaugurační“ básně: Tohle není veselý příběh. Před pár lety jsem přestal před lidmi, které neznám, hrát Sweet Home Alabama, nejznámější písničku americké rockové kapely Lynyrd Skynyrd. Písnička je pořád pěkná, fendery zvoní jako o závod a refrén je stejně strhující, jako býval. Změnilo se publikum. Vídám při těch příležitostech lidi, kteří zpívají ten chytlavý refrén s sebou, na ramenou či […]
Německý překladač DeepL vzbudil v minulých týdnech mezi odborníky a novináři velké nadšení. Na rozdíl od Google Translate a podobných „mainstreamových“ překladačů totiž dokáže text z několika cizích jazyků převést do češtiny tak, že se výsledku skutečně dá rozumět. Věc je to natolik přelomová, že po automatickém překladu už prý začínají pokukovat i někteří nakladatelé, a zdá se, že práce lidských překladatelů je vůbec poprvé v historii v ohrožení. Úspěchy v mezinárodním srovnání zaznamenal i český překladač CUBBITT, za kterým stojí odborníci z Matematicko-fyzikální […]
„Patrik Ouředník nahlíží na problematiku překládání jak očima překladatele, tak spisovatele. O svých zkušenostech v této oblasti i o životě mezi dvěma jazyky, češtinou a francouzštinou, vypráví v korespondenčním rozhovoru.“ Rozhovor připravený Magdou de Bruin Hüblovou na webu iLiteratura.cz. (V závěru najdete odkazy na příspěvky věnované dalším překladatelským osobnostem.) K překládání viz též ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE či ZDE.
Citujeme podle webových stránek nakladatelství Host, resp. časopisu H7O: „Také já jsem donedávna žil s pocitem, že Remarqueovy knihy jsou především zábavné, téměř dobrodružné a snadné čtivo, byť třeba i trochu dějinně a psychologicky poučné. Avšak když jsem se v době psaní této knížky rozhodl přečíst si Remarqueův román Arc de Triomphe v životě podruhé, můj údiv nad zkresleností mé představy o tomto Remarqueově díle a jeho jazyce byl značný.“ (…) „Věrnost stylu a obsahu slov Er fühlte […]
Blog z r. 2010, čtený a čtivý i dnes: Když jsem šel nedávno okolo Máchova pomníku na Petříně, vzpomněl jsem si na svá školní léta, kdy jsem byl nucen si při probírání Máje dělat poznámky typu „modrý blankyt – pleonasmus“ nebo „4. Zpěv – zamyšlení nad tragikou lidského osudu“ a papouškovat tyto fráze u pololetního zkoušení. Bohužel mám pocit, že z výkladu oné „lyrickoepické básně“ jsem si opravdu odnesl spíše […]
Z archivu: Jednou ze zvláštností češtiny jsou „domácí“ názvy měsíců. Většina evropských jazyků pro pojmenování měsíců používá slova převzatá z latiny, exotická čínština se pak například spokojí s pouhým pořadím: třeba srpen je prostě osm(ý) a basta. Pravda, není to něco úplně specificky českého. (…) U některých z těch českých názvů ani netušíme, jak jsou staré: na řadu z nich (např. leden, únor, červen, září, říjen, listopad, prosinec) máme – […]
Kniha Umění překladu, základní práce české translatologie, vyšla poprvé v r. 1963. Autor, Jiří Levý (1926-1967), byl v té době stále ještě mladým vědcem a zbývá jen povzdechnutí, jak by vypadala syntéza jeho díla, nebýt předčasného odchodu. Podstatná ukázka z Umění překladu je dostupná ZDE. Hodnota klasických děl, navíc zakladatelských nebo průkopnických, nespočívá v tom, že je chováme v úctě nebo jsou chloubou naší knihovny. Tím pravým důvodem je jakási […]
Článek publikovaný v Naší řeči r. 2008 na téma, jež bude zřejmě dlouho aktuální. Článek ZDE Přetiskujeme závěrečné shrnutí: Platí plně i dnes? Pokusili jsme se v tomto textu – podobně jako P. Potůček (c. d.) – vyvrátit některé mýty spjaté se současnou „euročeštinou“, především mýtus o agresivní invazi nesrozumitelných cizích slov, která způsobuje „barbarizaci“ našeho jazyka. Snad se nám podařilo aspoň v náznaku předvést, že daleko větší nebezpečí pro […]
