„Patrik Ouředník nahlíží na problematiku překládání jak očima překladatele, tak spisovatele. O svých zkušenostech v této oblasti i o životě mezi dvěma jazyky, češtinou a francouzštinou, vypráví v korespondenčním rozhovoru.“ Rozhovor připravený Magdou de Bruin Hüblovou na webu iLiteratura.cz. (V závěru najdete odkazy na příspěvky věnované dalším překladatelským osobnostem.) K překládání viz též ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE či ZDE.

Citujeme podle webových stránek nakladatelství Host, resp. časopisu H7O: „Také já jsem donedávna žil s pocitem, že Remarqueovy knihy jsou především zábavné, téměř dobrodružné a snadné čtivo, byť třeba i trochu dějinně a psychologicky poučné. Avšak když jsem se v době psaní této knížky rozhodl přečíst si Remarqueův román Arc de Triomphe v životě podruhé, můj údiv nad zkresleností mé představy o tomto Remarqueově díle a jeho jazyce byl značný.“ (…) „Věrnost stylu a obsahu slov Er fühlte […]

Blog z r. 2010, čtený a čtivý i dnes: Když jsem šel nedávno okolo Máchova pomníku na Petříně, vzpomněl jsem si na svá školní léta, kdy jsem byl nucen si při probírání Máje dělat poznámky typu „modrý blankyt – pleonasmus“ nebo „4. Zpěv – zamyšlení nad tragikou lidského osudu“ a papouškovat tyto fráze u pololetního zkoušení. Bohužel mám pocit, že z výkladu oné „lyrickoepické básně“ jsem si opravdu odnesl spíše […]

Z archivu: Jednou ze zvláštností češtiny jsou „domácí“ názvy měsíců. Většina evropských jazyků pro pojmenování měsíců používá slova převzatá z latiny, exotická čínština se pak například spokojí s pouhým pořadím: třeba srpen je prostě osm(ý) a basta. Pravda, není to něco úplně specificky českého. (…) U některých z těch českých názvů ani netušíme, jak jsou staré: na řadu z nich (např. leden, únor, červen, září, říjen, listopad, prosinec) máme – […]

Kniha Umění překladu, základní práce české translatologie, vyšla poprvé v r. 1963. Autor, Jiří Levý (1926-1967), byl v té době stále ještě mladým vědcem a zbývá jen povzdechnutí, jak by vypadala syntéza jeho díla, nebýt předčasného odchodu. Podstatná ukázka z Umění překladu je dostupná ZDE. Hodnota klasických děl, navíc zakladatelských nebo průkopnických, nespočívá v tom, že je chováme v úctě nebo jsou chloubou naší knihovny. Tím pravým důvodem je jakási […]

Článek publikovaný v Naší řeči r. 2008 na téma, jež bude zřejmě dlouho aktuální. Článek ZDE Přetiskujeme závěrečné shrnutí: Platí plně i dnes? Pokusili jsme se v tomto textu – podobně jako P. Potůček (c. d.) – vyvrátit některé mýty spjaté se současnou „euročeštinou“, především mýtus o agresivní invazi nesrozumitelných cizích slov, která způsobuje „barbarizaci“ našeho jazyka. Snad se nám podařilo aspoň v náznaku předvést, že daleko větší nebezpečí pro […]

Řízný a vtipný komentář z H7O o tom, jak je také možné zacházet s překladatelem: „Pokud si však dáte záležet, kýžené odměny se dočkáte, neboť tento podnik „jede v režimu fabriky“ a u pásu, milé děti, u pásu si VŽDY vyděláte „značné peníze“. Tedy… pokud vám nebude vadit, že nárok na honorář budete mít podle smlouvy nejdřív za 90 dní po odevzdání překladu, a pokud vaše dílo bude „bez vad […]

Přinášíme dva zasvěcené pohledy na překlady děl, jež není třeba blíže představovat: Obhajovat Šrámkův překlad, svého času českými filology odmítnutý, dnes již na základní rovině není třeba. Skvělým způsobem tak učinil Petr Peňáz ve své recenzi na Šrámkovu Odysseiu. Ukázal v ní, že chápeme-li překlad nikoli jako mechanické převádění původních básnických forem z jednoho jazyka do druhého, nýbrž jako tvůrčí hledání způsobů, jak v jiném jazyce a kulturním kontextu dosáhnout adekvátního estetického účinku, je Šrámkův Homér přímo prototypem překladu. Zatímco Karel Svoboda ve […]

Kolika vlastně mluvíte jazyky? No, mluvím… Jeden kolega říkává, že člověk se za život dokáže pořádně naučit stěží jeden cizí jazyk. A má pravdu. Ono když se jazyku pravidelně nevěnujete, tak ho rychle zapomenete (…) Jak to bylo se společenskou atmosférou kolem studia němčiny a německé kultury po druhé světové válce? V době, kdy jsem studoval, byly ty úvahy už pryč, ale krátce po válce se vážně přemýšlelo o tom, zda tento obor […]