Blog z r. 2010, čtený a čtivý i dnes:
Když jsem šel nedávno okolo Máchova pomníku na Petříně, vzpomněl jsem si na svá školní léta, kdy jsem byl nucen si při probírání Máje dělat poznámky typu „modrý blankyt – pleonasmus“ nebo „4. Zpěv – zamyšlení nad tragikou lidského osudu“ a papouškovat tyto fráze u pololetního zkoušení. Bohužel mám pocit, že z výkladu oné „lyrickoepické básně“ jsem si opravdu odnesl spíše změť slov typu „apostrofa“ či „metonymie,“ možná ještě tak „epiteton ornans,“ nežli opravdový a upřímný poetický zážitek. A je to škoda, protože Máj je nepopiratelně básní přímo mysticky kouzelnou (též pleonasmus), vezmeme-li v úvahu kolik let dokázal dojímat své čtenáře k slzám. Nerad bych, aby dnešní takřka negramotnou generaci Facebooku nepotkal osud podobný, a proto jsem se pokusil parafrázovat obsah Máje jazykem nás primitivů, aby tak odkaz romantismu nezanikl v těchto dravých časech docela.
Máj
1.Zpěv
Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.
To se líbí uživateli Karel Hynek Mácha.
Jarmila sedí za růžového večera pod dubem u jezera.
Jarmila se přidala ke skupině „Nesnáším, když mě svede otec mého přítele a ten ho za to potom zabije.“
Více ZDE.
Autor k přetištění uvádí, že tehdy byl jazyk Facebooku extrémně krkolomný, a dále, že iDnes měnil formátování, takže grafická stránka textu neodpovídá původní verzi.
