Je pravda, že v češtině zvířata neumírají? Ne tak docela. Sloveso umírat se užívá i v kontextech, kde se mluví o zvířatech, zpravidla o těch, ke kterým máme bližší citový vztah. Primárně se ale umírat užívá tam, kde se mluví o člověku. K označení konce života zvířete máme naopak vyhrazena slovesa jako chcípnout, pojít, uhynout apod., která jsou při užití o zvířatech neutrální, přinejmenším podle našich slovníků spisovného jazyka. Existuje […]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje na školní rok 2017/2018 seznam soutěží vyhlašovaných, spoluvyhlašovaných a doporučených školám k účasti. V přehledu jsou soutěže rozděleny do pěti oblastí – předmětové soutěže, umělecké soutěže, sportovní soutěže, soutěže z oblasti speciálního školství a ostatní soutěže. U jednotlivých soutěží jsou uvedeny kategorie (obory), postupová kola, příp. termíny konání jednotlivých kol a místo konání ústředního kola. Přehled soutěží je dostupný ZDE. Akce, na něž bychom […]
Původní příspěvek z 2. července 2017: Kristýna Zůbková otevřela zajímavou facebookovou diskusi. Uvádíme výchozí text a několik odpovědí či citací z nich: Hodně se teď mluví o platech učitelů. Ano, zasloužíme si více. Přesto ve školství zůstáváme. Proč tedy? Chápu starší učitele, pro které je změna povolání velmi těžká. Ale proč na škole zůstává mladý učitel (mladý je do 49, že: :-))? Co ho drží? Nemyslím si, že by se všichni […]
Článek uvádí na základě široké excerpce názory současných českých spisovatelů na jejich těsnou spjatost s mateřským jazykem, s rodnou zemí a kulturou a na kvality češtiny. Všímá si také postojů spisovatelů k jazykovým prostředkům, které jsou pro český jazyk charakteristické. Spisovatelé při svém vyjadřování o češtině často reflektují její vztah k cizím jazykům. Článek ZDE
Tvary kondicionálu prošly ve staré i nové češtině zajímavým vývojem a ten pokračuje i v češtině současné. Konstatoval-li Jan Hus, že někdo užívá tvar bychme a jiný bychom, o více než půl tisíciletí později pozorujeme, že jazyková variantnost zůstala na tomto místě gramatického systému češtiny zachována: vedle tvaru bychom nacházíme v dnešní češtině tvar bysme. Tvar bychme nebo jeho varianta byhme se vyskytuje dnes už jen vzácně u starších mluvčích v moravských nářečích, jak se můžeme přesvědčit v Českém jazykovém atlase (viz zde […]
Článek publikovaný v Naší řeči r. 2008 na téma, jež bude zřejmě dlouho aktuální. Článek ZDE Přetiskujeme závěrečné shrnutí: Platí plně i dnes? Pokusili jsme se v tomto textu – podobně jako P. Potůček (c. d.) – vyvrátit některé mýty spjaté se současnou „euročeštinou“, především mýtus o agresivní invazi nesrozumitelných cizích slov, která způsobuje „barbarizaci“ našeho jazyka. Snad se nám podařilo aspoň v náznaku předvést, že daleko větší nebezpečí pro […]
Řízný a vtipný komentář z H7O o tom, jak je také možné zacházet s překladatelem: „Pokud si však dáte záležet, kýžené odměny se dočkáte, neboť tento podnik „jede v režimu fabriky“ a u pásu, milé děti, u pásu si VŽDY vyděláte „značné peníze“. Tedy… pokud vám nebude vadit, že nárok na honorář budete mít podle smlouvy nejdřív za 90 dní po odevzdání překladu, a pokud vaše dílo bude „bez vad […]
Z rozhovoru s asyriologem Jiřím Proseckým: (…) lze předpokládat, že na takové texty, které změní výklad jednotlivých motivů, ještě v budoucnu narazíme? „Je to pravděpodobné. Nemůžeme vyloučit ani to, že je někdo objeví v již existujících muzejních sbírkách. Od roku 2003, kdy jsme publikovali poslední český překlad Eposu, se bádání v tomto směru opět posunulo, takže teď usiluji o vydání reedice, kam bych zahrnul i nové, dříve neznámé texty, k […]
Stovky dětí se učí nejen správně mluvit u logopeda, ale i správně psát a držet tužku v ruce u grafomotorika. „Třetina předškoláků by potřebovala intenzivně rozvíjet grafomotoriku,“ říká odbornice Martina Simonidesová. Velkým problémem podle ní je, že děti nyní tráví více času u televize a počítačů, než aby vzaly do ruky pastelku a kreslily si. Více na iDNES.cz
