Naše děti stále častěji vyrůstají v rodinách, jež neodpovídají tradičním představám. Z rozhovoru s režisérkou Janou Počtovou o filmovém dokumentu Nerodič. Rozhovor obsahuje i vyjádření protagonistů filmu. „Starší generace si stěžují, jak je rodina v úpadku. Vždyť ale oni vychovávali ty mladší, které teď kritizují. Kdyby jejich děti mohly odkoukat, jak fungovat v partnerských vztazích, vypadalo by to dnes třeba jinak, ne?“ namítá při kavárenském rozhovoru režisérka Jana Počtová. Podle […]

Mluvím o posledních létech básníkova žití před a hlavně po roce 1968, v tříletí pro něho heroickém, ale i smutně tragickém. Ať to zní jakkoli rouhavě, myslím, že Josef Kainar v listopadu 1971 odešel v pravý čas: partajní lodivodi už před ním stačili rozvinout rudý koberec ke kapitánskému můstku čerstvě vymetené normalizační spisovatelské paluby. Jako by tím chtěli korupčně zúročit vnější atributy básníkova života vyplněného dlouhodobými pobyty ve sklenících tehdejšího […]

Jedním ze základních pilířů českého školství jsou školení. Sotva se pod okny něco nového šustne, zásadním řešením je vyslat učitele na školení. Vystavený certifikát je pak ozdobou učitelského portfolia. Kdysi dávno se objevili učitelé-lektoři, kteří přinášeli svoje zajímavé zkušenosti. S kritickým myšlením, osobnostní a sociální výchovou, projekty. Jenomže pak se tito školitelé proměnili na lektory-profesionály a školení rychle zplaněla. To už nebyly osobní zkušenosti, ale školení na klíč, na objednávku. […]

Je pravda, že v češtině zvířata neumírají? Ne tak docela. Sloveso umírat se užívá i v kontextech, kde se mluví o zvířatech, zpravidla o těch, ke kterým máme bližší citový vztah. Primárně se ale umírat užívá tam, kde se mluví o člověku. K označení konce života zvířete máme naopak vyhrazena slovesa jako chcípnout, pojít, uhynout apod., která jsou při užití o zvířatech neutrální, přinejmenším podle našich slovníků spisovného jazyka. Existuje […]

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje na školní rok 2017/2018 seznam soutěží vyhlašovaných, spoluvyhlašovaných a doporučených školám k účasti. V přehledu jsou soutěže rozděleny do pěti oblastí – předmětové soutěže, umělecké soutěže, sportovní soutěže, soutěže z oblasti speciálního školství a ostatní soutěže. U jednotlivých soutěží jsou uvedeny kategorie (obory), postupová kola, příp. termíny konání jednotlivých kol a místo konání ústředního kola. Přehled soutěží je dostupný ZDE. Akce, na něž bychom […]

Původní příspěvek z 2. července 2017: Kristýna Zůbková otevřela zajímavou facebookovou diskusi. Uvádíme výchozí text a několik odpovědí či citací z nich: Hodně se teď mluví o platech učitelů. Ano, zasloužíme si více. Přesto ve školství zůstáváme. Proč tedy? Chápu starší učitele, pro které je změna povolání velmi těžká. Ale proč na škole zůstává mladý učitel (mladý je do 49, že: :-))? Co ho drží? Nemyslím si, že by se všichni […]

Článek uvádí na základě široké excerpce názory současných českých spisovatelů na jejich těsnou spjatost s mateřským jazykem, s rodnou zemí a kulturou a na kvality češtiny. Všímá si také postojů spisovatelů k jazykovým prostředkům, které jsou pro český jazyk charakteristické. Spisovatelé při svém vyjadřování o češtině často reflektují její vztah k cizím jazykům. Článek ZDE  

Tvary kondicionálu prošly ve staré i nové češtině zajímavým vývojem a ten pokračuje i v češtině současné. Konstatoval-li Jan Hus, že někdo užívá tvar bychme a jiný bychom, o více než půl tisíciletí později pozorujeme, že jazyková variantnost zůstala na tomto místě gramatického systému češtiny zachována: vedle tvaru bychom nacházíme v dnešní češtině tvar bysme. Tvar bychme nebo jeho varianta byhme se vyskytuje dnes už jen vzácně u starších mluvčích v moravských nářečích, jak se můžeme přesvědčit v Českém jazykovém atlase (viz zde […]

Článek publikovaný v Naší řeči r. 2008 na téma, jež bude zřejmě dlouho aktuální. Článek ZDE Přetiskujeme závěrečné shrnutí: Platí plně i dnes? Pokusili jsme se v tomto textu – podobně jako P. Potůček (c. d.) – vyvrátit některé mýty spjaté se současnou „euročeštinou“, především mýtus o agresivní invazi nesrozumitelných cizích slov, která způsobuje „barbarizaci“ našeho jazyka. Snad se nám podařilo aspoň v náznaku předvést, že daleko větší nebezpečí pro […]