Úvaha na téma Škola / Škola a vzdělání byla zadána v kvartě Gymnázia Ústavní. Vybral jsem práci, kterou bych nejen v rámci jedné školní třídy, ale i v širším, meziročním a meziškolním srovnání označil jako typickou. Uvádí problémy, o nichž se zmiňuje většina žáků víceletých gymnázií. Autorka se nesnaží být efektní, pomíjí nepodstatné detaily, je si vědoma podmínek, za nichž probíhá výuka v domovském vzdělávacím ústavu. Zohlednila diskusi, kterou jsme […]
POŠETKY PLÁNOVANÉ NA 12. DUBNA SE Z ORGANIZAČNÍCH DŮVODŮ (NEMOC) NEKONAJÍ. OMLOUVÁM SE VŠEM, KTEŘÍ SE ČTENÍ CHTĚLI ZÚČASTNIT. NÁHRADNÍ TERMÍN BUDE VBRZKU OZNÁMEN. Josef Soukal, organizátor
Dobrá čeština sice ve skutečnosti nic nehledá, protože fejeton se pouze zamýšlí nad (ne)vhodností názvů pro literární (a jiné) soutěže, a navíc byl publikován už na jaře r. 2017, ale za přečtení řádky Daniela Kubce určitě stojí.
V současné škole převažuje ve výuce skladbě analýza věty a souvětí. Na základě popsaných, po léta opakujících se chyb vyplývajících právě z takového přístupu autorka navrhuje několik druhů úkolů, které by odstranily tuto jednostrannost a posílily komunikační aspekty skladebních jednotek: uplatňování výpovědí v konkrétních komunikačních situacích jako východisko k následnému poznávání jejich mluvnických, zvukových a grafických vlastností. Publikováno v časopise Český jazyk a literatura, 2016, č. 4. ZDE.
Cílem koncepce komunikačně orientovaného vyučování je mimo jiné připravit komunikačně kompetentní jedince, kteří budou schopni i v mluvené komunikaci přizpůsobovat svůj jazykový kód aktuální situaci, prostředí a komunikačnímu záměru1. Tomuto požadavku by ovšem měli dostát především učitelé, neboť právě oni jsou ve výuce iniciátory, organizátory a hodnotiteli komunikace žákovské. Platí to pro všechny učitele, zejména však pro učitele češtiny, u nichž lze navíc předpokládat vyšší míru kultivovanosti vyjadřování, a to i […]
Přinášíme další ukázky žákovských výukových materiálů vzniknuvších v rámci výuky výkladu a popisu nebo odborného stylu. Po pracích Zlomky, Tropické cyklóny a tornáda a Osobnostní typy; volba povolání je to další ukázka z aktivit kvartánů, konkrétně Hravá čeština s Julčou a Lenkou Lenky Bradáčové a Julie Foltýnové, a také Psaní, text rovněž určený pro výuku na 1. stupni ZŠ, tentokrát od septimánky Kláry Košacké. Všechny autorky jsou žákyněmi Gymnázia Ústavní v Praze.
Z recenze Drahoslavy Kráčmarové v časopise Studie z aplikované lingvistiky vybíráme: Na výsledcích řady konkrétních výzkumů dokládá klíčový význam rodiny pro rozvoj čtenářských kompetencí dětí a současně vymezuje určující sociální a rodinné determinanty — sociální a ekonomický status, vzdělání rodičů, zaměstnání rodičů, etnická příslušnost, míra osvojení výukového jazyka, kulturní zájmy, tradice a potřeby rodiny, hodnotová a zájmová orientace rodiny a to, jak jsou rodiče schopni pomoci dětem s přípravou do školy. Dle výzkumu společnosti GAC (2002) Jak čtou […]
Bruno Schulz: Skořicové krámy Isaak Babel: Oděské povídky Isaak Babel: Deník 1920 Pracovní listy připravila Monika Stehlíková (Skořicové krámy) a Josef Soukal (díla I. Babela).