V rámci článku Neargumentujte v diskusi o zákazu mobilů ve školách Spitzerovou Digitální demencí!, publikovaném na webu pedagogicke.info, je citována recenze Michala Rybky (z r. 2014), v níž se objevuje následující výčet nebezpečí spojených s novými technologiemi:

  1. Redukce objemu práce, která vede k nárůstu nezaměstnanosti. Globalizace vzala práci méně vzdělaným, nástup umělé inteligence ji bude brát i vzdělaným. Budoucností světa, ve kterém bude objektivně málo práce, se ale zatím zabývá málokdo.
  2. Informační přehlcení, kdy příliš velký objem informací vede k „rozhodovací paralýze“. Obrovský objem dostupných informací způsobuje, že klasické modely práce s informací jsou bezcenné, prostě tu horu věcí nelze zpracovat. Zvýšení rychlosti zpracování a „klouzání po povrchu“ jsou přitom logickým důsledkem informačního přehlcení. Pokud máte v knihovně tři knihy k tématu, můžete si je přečíst. Pokud máte k dispozici online kolekci, kde jsou podobných dokumentů tři miliony, máte opravdu problém.
  3. Vyhledávací problém, který má dvě komponenty: Nutnost naučit se informace efektivně vyhledávat a klasifikovat a potom problém s předtříděním informací, které dělá za vás neviditelně umělá inteligence (Google bubble). Jsou to přitom spojité nádoby: Umělá inteligence vám může pomoci s hledáním, ale rozhoduje za vás. Anebo někdo, kdo ji řídí, ji řídí tak, že rozhoduje za vás.
  4. Strašlivá, šílená a naprosto zcestná penetrace reklamou, která se v řadě případů maskuje za regulérní informace, aby zvýšila svůj impakt. Tento problém se týká všech médií, která zavedla tak zvané „komerční články“, které často hraničí s podvodem, protože uvádějí čtenáře v omyl.
  5. „Problém švédského stolu“, který vede k tomu, že místo užitečných informací vyhledáváte ty zábavné, což vede k prokrastinaci a k omezení osobního rozvoje.
  6. Výchova k digitální hygieně, tedy k dosažení vyrovnaného a udržitelného životního stylu. Dětské koncentrační tábory bez internetu jsou v tomto směru stejně špatné, jako nekonečné herní maratony. Jak ale vychovávat k balancovanému životu se neví, protože zatím nám jsou tyto tábory předkládány jako moderní terapie. (Vsadím se, že za dvacet let se na ně budeme dívat stejně, jako na lobotomii, elektrokonvulzivní terapii anebo inzulinové šoky.)
  7. Otázky soukromí, špionáže a bezpečnosti. To je asi nejviditelnější problém dneška.
  8. Sezení na zadku a naprostý nedostatek fyzického pohybu, což není dobré obecně, ať už tak činíte u digitálních médií, anebo v klasických školních škamnách a kancelářích.
  9. Mezigenerační propast, kdy si starší a mladší generace nerozumí (ale ta je u téhle knihy velmi patrná a má šířku Tichého oceánu). Tato propast způsobuje, že si „nový svět“ buduje svoje vlastní pravidla a může jen velmi omezeně čerpat ze zkušeností starší generace. Tato propast není prospěšná pro nikoho, ale Bin Ladenovský a Spitzerovský pohled na věc (co je nové, to je špatné) problém neřeší, naopak ho akceleruje.

Článek Michala Rybky

2 komentářů.

  1. Josef Soukal napsal:

    Děti tráví na sítích i sedm hodin. Mají tisíce sledujících, ale cítí se samy:

    https://video.aktualne.cz/dvtv/presova-deti-travi-na-sitich-i-sedm-hodin-maji-tisice-sleduj/r~3cc37880bfe111eb89ccac1f6b220ee8/

Zanechat odpověď na Josef Soukal