Z jazykového Šuplíku komentátora webu Seznam Zprávy: „Nařčený se k činu doznal.“ To přece nedává smysl.Dnes ze Šuplíku vytáhnu jeden starý rest, a jde o slovo do vlastních mediálních řad. Totiž obvinění versus nařčení. Ve veřejné řeči se tyhle výrazy používají prakticky rovnocenně, jako by to, že někdo někoho z něčeho „obvinil“ anebo „nařkl“, bylo jedno a totéž. Já mám dojem, že rozhodně […]

Z jazykového Šuplíku komentátora Seznamu Zprávy: (…) Babička, respektive archetyp babičky, češtině dominuje. Zejména v porovnání s dědečky. Až se nechce věřit, že v jazyce postpatriarchální společnosti, kde veřejná řeč odpovídá tomu, jak se to tu pokoušejí řídit tzv. chlapi, je něco takového možné. Kde se najednou bere ideál babičky, skrze který se úspěšně prodává všechno od babiččiných nudlí […]

Článek byl publikován v časopise Naše řeč, 2023, ročník 106, číslo 3.

23.8.2023NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 84, 2023, č. 3) se Václava Kettnerová a Veronika Kolářová věnují možnostem vyjadřování vzájemnosti pomocí českých adjektiv. Karla Tvrdá se zabývá dialogickými strukturami v tisku z období před nástupem pražského jara. Lenka Jakoubková Budilová analyzuje českou příbuzenskou terminologii v bulharské diaspoře. Číslo je dostupné na webových stránkách časopisu.Zobrazit více  17.8.2023ŽIVA: SLADKÝ JAZYKOVÝ KOUTEKPrázdninový jazykový koutek Anny Černé […]

Z odpovědi: Nic takového jako kodifikovaný (či jakkoli jinak stanovený) soupis vzorů neexistuje. Předmětem kodifikace je např. skloňování či časování konkrétního slova nebo celé skupiny slov, ne však to, které slovo se při jejich ohýbání má používat jako návodné. Vzory jsou zamýšleny jen jako uživatelská pomůcka, jak na základě známých tvarů odvodit tvary neznámé či […]

Z jazykového koutku v časopise v časopise Vesmír: (…) Jak zní tvar rozkazovacího způsobu sloves končících na -atět? Spíš jako trp, nebo jako sázej? Těžko říct – a jak by ne. Copak jste někdy přikazovali kedlubně dřevnať/dřevnatěj, chodníku ledovať/ledovatěj nebo člověku plešať/plešatěj? Všechno to jsou gramaticky plnohodnotná slovesa, ale část jejich užití je blokována lexikálním významem. Někdy však význam za nic nemůže. Houba, hrouda nebo moucha se sice […]

Z jazykového koutku v časopise Živa: Nahlédněme třeba do svého šatníku. Tričko jsme přejali nejspíš z francouzštiny, kde tricot znamená pletenina, úplet; může však souviset i s německým stricken (plést), z něhož je i výraz štrykovat v obecné češtině. Košile je výpůjčka z latinského casula (plášť s kapucí, tedy vlastně svrchní oděv). Pojmenování halenka/halena sice […]

Aktuality 30.6.2023PRÁZDNINOVÝ PROVOZ JAZYKOVÉ PORADNYZájemce o jazykové konzultace upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin (od 4. července do 1. září) bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každé úterý a čtvrtek, vždy mezi 10. a 12. hodinou dopoledne. Děkujeme vám za pochopení.Zobrazit více  28.6.2023EDICE PRVNÍHO TIŠTĚNÉHO STAROČESKÉHO ŽALTÁŘEV nakladatelství Scriptorium právě vyšla kniha kolektivu autorek […]

Anketu v časopise Tvar připravil Milan Ohnisko. Anglikanismy v češtině, i v básních, jsou v pohodě, není jen dobré, když jdou za hranici směšnosti.(Patrik Linhart, spisovatel, výtvarník a performer) Na téma anglicismů