Slova jako templejt, gajdenc, skoup, tajmlajna nebo dedlajn už asi mnohým připadají jako normální součástí jazyka. K jejich plné akceptaci v českém jazyce povede dlouhá cesta. Nicméně je otázka, jestli není čas začít brát kancelářské neologismy jako vývojovou větěv češtiny. Převzato ze stránek HlídacíPes; celý článek ZDE.
Dotaz: Prosím Vás tímto o radu. Dostala jsem za úkol přepsat větu Chci vám poděkovat v podmiňovacím zůsobu, rodu trpného se zachováním času. Lze vůbec takovouto větu utvořit? Slečna K. S. Odpověď ASČ: Takovéto zadání naprosto nelze splnit. Podmiňovací způsob rodu činného by zněl Chtěl bych vám poděkovat; rod trpný zde vůbec nelze utvořit, leda snad […]
Článek podává přehled o typech vulgarismů, jejich genezi i jejich funkčním využití. Z historie jazyka i ze současné řečové praxe je patrno, že vulgarismy jsou takovým lexikálním subsystémem, který je ve většině jazykových útvarů nenáležitý, protože obsahově i formálně porušuje příslušné komunikační normy. Přesto vulgarismy tvoří plnohodnotnou součást celonárodního lexika, jen je třeba při jejich užívání […]
Pro češtinu je příznačná jen málokde vídaná hojnost výskytu ustálených spojení obsahujících číselný výraz, srov. např. začít od nuly; nula od nuly pojde; pro jedno kvítí slunce nesvítí; jedna vlaštovička jaro nedělá; z jedné vody načisto; je to jasné, jako že jedna a jedna jsou dvě; udělal to jedna dvě; je to z roku raz dva; jeden […]
Jazykové glosy jsou oblíbeným popularizačním žánrem a zájem o ně neklesá, což dokládá např. obliba jazykového koutku Českého rozhlasu (vznikl r. 1946, t. č. ho vysílá Čro Plzeň, ZDE). I humanitně zaměření vzdělanci či adepti vzdělanosti čítávali v časopise Věda a technika mládeži Jazyčník brněnského univerzitního pedagoga Dušana Šlosara (knižně poprvé r. 1985; jazyčník byl […]
Dotaz: Existuje v českém jazyce jasné rozlišení mezi termíny stádo a hejno? Zoologické slovníky jsou nejednoznačné a oba termíny považují za rovnnocenné. Pan J. H. Odpověď ASČ: Slovník spisovné češtiny, který je považován za normativní příručku, liší mezi oběma významy dosti jasně: stádo se vztahuje ke kopytníkům, popř. přeneseně k snadno manipulovatelným lidem, zatímco hejno […]
Dotaz: Dnes jsem na portálu Novinky.cz četl článek pana Klause ml., kde napsal tuto větu: Země zažila jedna z nejdelších veder a such. S manželkou máme diskuzi o správnosti množného čísla sucho. Co na tvar such říkáte vy? Pan J. D. Odpověď ASČ: Čeština je jazyk mluvnicky opravdu složitý, takže odpověď zde není úplně snadná. […]
Dotaz: Chtěla bych radu, zda ve spisovné češtině je správné používat slovo douhradit. Ve svém zaměstnání často píšu dopisy klientům – dlužníkům a toto slovo používáme. Podle názorů některých kolegů je slovo nespisovné, čeština ho prý nezná. Paní N. Odpověď ASČ: Jde o jazykový jev, kterým se bohemisté zabývají nejméně od devadesátých let minulého století (srovnejte vydodat, prohlasovat, vykomunikovat/zkomunikovat apod.). Čeština je jazyk s doslova fantasticky rozvinutým systémem slovesných vidů, resp. – šířeji pojato – systémem pozměňování […]
Dotaz: Prosím o zodpovězení následujícího dotazu: Pokoj je uklizen. Je uklizen je přísudek slovesný, nebo přísudek jmenný se sponou, kde uklizen je jmenný tvar přídavného jména uklizený? Děkuji za odpověď. S pozdravem paní E. T. Odpověď ASČ: Vážená tazatelko, spojení pokoj je uklizen se podle všech relevantních bohemistických příruček určuje jako přísudek slovesný v opisném […]
