Dotaz: Ve škole jsme se setkali s problémem Velké Solné jezero. I naše paní učitelka nám nedokázala vysvětlit, proč se ve jméně Velké Solné jezero píše velké S uprostřed slova. Děkuji za vysvětlení. Odpověď ASČ: Psaní velkých písmen je velkým strašákem, pohříchu nejen pro žáky, ale někdy i pro učitele. Znám případy, kdy se češtináři […]
Vstupní odkaz k řadě zásadních studií ZDE. Jednotlivé části: Preliminária Čeština a dějiny Dynamika českého lexika a lexikologie Kapitoly ze syntaktologie češtiny K české fonetice a pravopisu Komunikační situace a styl Pragmatické aspekty češtiny Souvětí současné češtiny Úvahy o české morfologii
Z odpovědi „je to jedno“ se stala univerzální reakce těch, kteří pravidla naší mateřštiny neovládají. Ten, kdo lpí na správném vyjadřování a opravuje ostatní, je pro ně předpotopní, povýšený intelektuál. V očích těch, pro něž jsou mluvnice a pravopis zaprášená slova ze základní školy, stojí vývoj jazyka především na představě, že všechno je dnes dovoleno. Pravidla jsou přežitá, […]
Seriál článků o kodifikaci prozatím uzavíráme pohledem ze Slovenska – kapitolou z knihy Juraje Dolníka. Dolník, Juraj: Teória spisovného jazyka. Bratislava: Veda 2010.
Znovu uvádíme již dříve publikovaný článek – omlouváme se za nefunkční odkaz. Další z příspěvků vztahující se k tématu kodifikace. Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 75, 2014.
Po některých ne právě šťastných vyjádřeních bývalého ředitele Ústavu pro jazyk český AV, čímž zdaleka nemyslíme jen situaci kolem odchodu z funkce, přináší rozhovor s Martinem Proškem, který nedávno nastoupil do ředitelské funkce, především zklidňující a pozitivní sdělení. Rozhovor se dotýká především obecnějších úkolů, jež by měl ústav řešit, mj. otázky kodifikace. Jednou z významných […]
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak je to s určováním slovotvorného základu u slov neodvozených (např. lev). Zejména v souvislosti s tím, že je v učebnicích ZŠ slovotvorný základ definován jako část slova, kterou mají slovo základové a odvozené společnou. Podle této definice, jestliže slovo není odvozené (neexistuje základové slovo), nemůže mít ani slovotvorný základ (společnou část). Nejedná se v této definici tedy o […]
Klára Dvořáková: Z deště pod okap Frazémy dostat se z bláta do louže nebo z deště pod okap jistě nejsou pro čtenáře Jazykáře neznámé. Oba nesou stejný význam, používají se tehdy, když se někdo v nepříznivé situaci dostane do situace stejně špatné, někdy dokonce i horší. Pokud si místo do louže stoupnu do bláta, budu mít promočené boty tak jako tak. […]
„(…) školská komunikace je prostředím pro edukaci – tedy prostředím, v němž je „učící se“ veden učitelem k získání vědomostí a sociálních kompetencí. Oba cíle jsou v průniku (…). Je tedy třeba počítat s možností, že si výrazové prostředky a strategie zde osvědčené (a třeba i nesprávně tolerované) komunikant osvojí jako trvalou součást své řečové […]
