Ze sloupku v časopise Vesmír: „Proč sporťáci říkají kolmé přihrávky, což je z logického hlediska nesmysl, protože kolmý je vždycky na něco?“ Tak a podobně ohní se čas od času lidé nad některými slovy nebo větami v telefonátech jazykové poradně. Občas pak dojdou k závěru, že celá čeština není logická. Mají pravdu? A měla by být? Mluvívají o logice, ale patrně nemají na mysli […]
Z newsletteru ústavu pro jazyk český AV ČR: Proč říkáme jedu na Slovensko, jsem na Slovensku, ale jedu do Slovinska, jsem ve Slovinsku? Jak vysvětlit cizinci, že pražské čtvrti Podolí a Smíchov pojíme s rozdílnými předložkami, přestože obě leží na vltavských březích? Opravdu musíme platit na pokladně? Jazykový koutek Anny Černé ve 3. čísle Živy si všímá konkurence předložek v/do a předložky na ve spojení se zeměpisnými jmény i se substantivy s obecným významem.Zobrazit více
Dotaz:Ráda bych Vás požádala o pomoc s určením větných členů ve větě: Neustále se učit do školy mě nebaví. Jde mi především o to, zda výraz do školy, který se váže k infinitivnímu podmětu učit se, lze určit jako přívlastek neshodný, nebo jako předmět, nebo snad jako příslovečné určení místa (?). Stejně tak výraz neustále – […]
24.8.2022VYŠLO NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 83, 2022, č. 3) analyzuje František Tůma tematické přechody v dyadické interakci mezi studenty. Alla Arkhanhelska se zabývá proměnami užívání frazému nastupat’ na grabli v ruském mediálním diskurzu v letech 2000–2019. Marek Jakoubek shrnuje přínos Jiřího Lípy (1928–2020) československé a světové romistice. Kompletní obsah čísla naleznete zde.Zobrazit více 16.8.2022ŽIVA: GREGOR JOHANN MENDELLetošní dvousté výročí […]
Ze sloupku v časopise Vesmír: Čeština je krásná a bohatá, tvrdívá se v předmluvách zábavně-naučných knížek pro laickou veřejnost, v mediálních rozhovorech s nositeli národní kultury i v parlamentu. V čem tkví ono bohatství češtiny? Odhaduju, že jeho velkou část v myslích a emocích lidí tvoří vedle krásných slov hlavně přehršel vyjadřovacích prostředků umožňujících jemnou volbu pro nesčetné odstíny komunikačních situací. Je však každá […]
Z článku v časopise Naše řeč (2006/3): Jádro (centrum) současného souvětného systému se spojovacím výrazem co je popsáno ve všech českých skladbách. K. Svoboda se ve svém Souvětí (viz pozn. 4) na několika místech zabýval dosud nejpodrobněji strukturovaným souvětným systémem se spojovacím výrazem co. Z jeho výkladů můžeme vyvodit, že v tomto systému vedle centra, které představují vedlejší věty otázkové […]
Úvod článku na webu Host 7 dní online: V zemi indiánských letních táborů vychází současná literatura autorů a autorek z řad původních severoamerických národů. Co udělá s romantickými představami, které nám podsunul Karel May? A v čem je literatura původních Američanů a Američanek unikátní, když se zabývá nejen etnickou identitou, ale i dalšími palčivými tématy? (…) V závěru se autorka věnuje pojmenování […]
Soubor starších článků věnovaných kodifikaci doplňujeme o tři novější texty: Luboš Veselý, Vojtěch Veselý: Nekodifikujme, raději popisujme a vysvětlujme normu a úzus. Pěstujme jazykovědu, nepěstěme jazyk Martin Beneš, Ondřej Dufek: Kodifikujme deskriptivně – a pěstujme tím jazykovědu! Reakce na článek Luboše a Vojtěcha Veselých Luboš Veselý, Vojtěch Veselý: K mimoběžné polemice M. Beneše a O. […]
Z autorova blogu na Seznam.cz: (…) Západní civilizace se dostala do momentu, kdy správně předpokládáme, že ženy by měly vydělávat stejně jako muži a že uklízet může doma kdokoli podle toho, jak se obyvatelé bytu či domu dohodnou, ale rozhodně bychom neměli automaticky předpokládat, že to bude žena. Na druhou stranu stereotypy jsou v našich hlavách zabudované […]
