O společné části maturitní zkoušky a centrálních přijímacích testech v jejich současné podobě platí, že podstatně zvýšily nejen objektivitu a srovnatelnost hodnocení, ale také metodickou úroveň zkoušky. Současně podpořily pozitivní změny v obsahu výuky (např. v jazykové oblasti vnímání oboru v jeho komplexnosti, posun k práci s textem aj.).

Novela školského zákona povede k výraznému oslabení certifikační hodnoty maturity. Obáváme se, že příští kroky v oblasti maturit a přijímacího řízení (např. obsahová redukce, či dokonce zrušení testů) sníží kvalitu obou zkoušek.

Vyzýváme MŠMT a další subjekty, jež mají v oblasti školství řídící či schvalovací pravomoci, aby výše uvedené skutečnosti vzaly v potaz při dalším rozhodování v dotčených oblastech, a zabránily tak prohlubování problémů středoškolského vzdělávání.

Kompletní prohlášení ZDE či ZDE.

Prohlášení podporují také AMATE, z. s., a Svaz průmyslu a dopravy ČR.

K této problematice diskutoval v sobotu 4. července v pořadu Polední publicistika s Tomášem Pavlíčkem na ČRo Radiožurnál předseda ASČ Josef Soukal se zakladatelkou SPOLUČJL Hanou Vackovou (od 7:15 do 15:05).

7 komentářů.

  1. Helena Vyplelová napsal:

    Pokud by měla být zachována současná podoba státních přijímaček, měly by ZŠ zajistit všem žákům adekvátní přípravu na ně, která mnohonásobně zvýší šanci na úspěch. Tak jak je to nyní, ve značné výhodě jsou děti z bohatých rodin, jimž rodiče zaplatí poměrně drahé kurzy, nebo děti, kterým rodiče dokážou poskytnout znalostní zázemí a připravit je na tento způsob testování.

    • Jiří Kostečka napsal:

      Paní Vyplelová,

      Vy si opravdu myslíte, že když budou přijímačky vytvářené školami, „bohatí“ a „znalostní“ rodiče“ si nezjistí, jak jsou tam ty přijímačky koncipovány, a nezajistí svým dětem přípravu stejně jako na státní přijímačky?

      Zatím ještě nejsme v komunismu, kde se údajně má jet podle hesla „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.“ Zatím žijeme ve společnosti, kde platí – v optimálním případě – „Každý podle svých schopností, každému podle jeho práce/výsledků.“ Pokud schopnosti kandidáta požadavkům na středoškolské studium vybraného typu střední školy neodpovídají, nechť buď zvýší píli a zkusí to příští rok znovu, nebo zvolí jiný, méně náročný typ školy.

      • Helena Vyplelová napsal:

        Problémem přijímacích testů (alespoň těch pro 8letá gymnázia) je jejich schematičnost, jinak řečeno princip, postu postup u jednotlivých zadání se dá naučit, čili jaksi padá předpoklad, že test slouží k výběru nadaných jedinců, neboť se je nabifluje kterékoliv průměrně inteligentní dítě. Naopak třebas i mnohem nadanější dítě, ovšem s horším rodinným zázemím, které se s podobným typem testů zatím nesetkalo, má výrazně horší výchozí pozici.
        A co se týká placené přípravy a vašeho argumentu návratem ke komunismu, to jsme se asi nepochopili. Problémem je, že ve hře jsou kurzy šité přímo na míru těmto testům (mmch. docela fajn byznys), děti se na nich učí zvládnout právě tento jeden konkrétní typ testování, nenabývají zde nových znalostí a neprohlubují staré, učí se jen naplnit zadané schéma. A to je tak odlišné od způsobu, jimž se běžně vyučuje na ZŠ, že z dětí, které se s ním setkají poprvé až u zkoušky, uspějí jen ty nadmíru nadané… zbytek třídy doplní ti „vyšlechtění“ placenymi kurzy.

        • Josef Soukal napsal:

          Nebyl jsem sice osloven, ale přesto se vyjádřím: Testy jsou výrazně dovednostní (což konstatují i ti, kteří některé úlohy kritizují), takže ani při sebevětším nácviku průměrný žák nedosáhne úrovně žáka, který má výrazně větší studijní předpoklady. Při přípravě na testy žáci musí především zvládat obsah oboru, učí se tedy to, co by se měli učit i při výuce. Čistě testologické prvky přípravy jsou sice důležité, ale v zásadě jich není mnoho a dají se v klidu nastínit a vysvětlit během dvou tří výukových lekcí. Pak už žák může postupovat samostatně nebo s malou výpomocí (třeba rodičů), neboť zkušebních testů má na stránkách Cermatu dost. O tom, že by stát měl v tomto ohledu bezplatnou přípravu ještě víc podpořit, jsem psal už před časem, viz blog níže: Nemůže jít ovšem o nějaké kurzy Cermatu, spíš o další písemné instruktážní materiály. V tomto ohledu je třeba apelovat na MŠMT, aby tuto aktivitu připravilo a zadotovalo.
          Píšete o „nadmíru nadaných“ a „vyšlechtěných“ – pokud u zkoušek vždy uspějí ti první, jsou zkoušky postavené správně; z těch dalších se srovnatelnými předpoklady vždy uspějí lépe ti, kteří se lépe více a lépe připravovali – jak byste toto chtěl odstranit? Zakázat rodičům, aby se angažovali ve vzdělávání svých dětí? Vzato do důsledků, musela byste standardizovat výchovu ve všech ohledech, vždyť někteří rodiče vedou své děti např. více k systematičnosti a houževnatosti, k samostatnosti…
          Ještě avizovaný blog:
          http://blog.aktualne.cz/blogy/josef-soukal.php?itemid=35156

        • Jiří Kostečka napsal:

          Žádný test nedokáže ověřit všechno a každý test má slabiny. Dobře – co tedy místo něj? Asi nejspravedlivější by bylo přijmout všechny uchazeče bez přijímaček. (I na ústní pohovor se totiž dá dělat příprava a je možno si zaplatit k tomuto účelu experta.)

          Na přijetí všech bez přijímaček ale naše země nemá peníze. A umím si dobře představit ty tlaky, aby se pak osmileté gymnázium ani neopovážilo nepustit do druhého cyklu ty, kteří by už v prvním neprospívali.

          Kromě toho a hlavně: Když už nějaká rodina uvažuje o tom, že dítě půjde na výběrovou střední školu – to opravdu nenajdou nezámožní rodiče zdroje na jeho přípravu? Osobně bych šel dělat po večerech třeba do pokladny v Lidlu, abych – řekněme na dva tři měsíce – svému dítěti dopřál stejné podmínky k přípravě na přijímačky, jaké mohou poskytnout rodiče zámožní.

  2. Josef Soukal napsal:

    Dnes ve 12.10 v Radiožurnálu krátká diskuse k testům, p. Vacková za SUČJL a předseda ASČ.

Zanechat odpověď