TŘETÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O SOCIOLINGVISTICE SE PŘESOUVÁ NA SRPEN 2022 S ohledem na mimořádnou situaci spojenou s celosvětovou pandemií koronaviru se Třetí mezinárodní konference o sociolingvistice v Praze uskuteční v náhradním termínu 24.–26. srpna 2022. Rozhodnutí o přijetí abstraktů zůstávají v platnosti. Termín pro podání nových abstraktů bude vyhlášen. Sledujte prosím webové stránky konference. Zobrazit více VYŠLA NAŠE ŘEČ 2/2021 Ve druhém letošním […]

Kategorie: Jazyk a jazykověda

Z úvodu: Zamýšlíme-li se nad specifiky mluvy lidí, kteří z nejrůznějších důvodů užívají omamné a psychotropní látky, musíme především připomenout, že není jednoduché takovéto soubory výrazových prostředků souhrnně pojmenovat. Jedná se o argot, nebo o slang? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná a ani odborná literatura české i zahraniční provenience zabývající se sociolekty není v […]

Dotaz:Jaký slovní druh je potom v následujícím souvětí? Sluníčko se chvíli dívalo z nebeského balkonu, potom zaťukalo zlatým prstem Křemílkovi na rameno.Pan J. M. Odpověď ASČ:Na tento dotaz nelze odpovědět jednoznačně, a to proto, že normativní Slovník spisovné češtiny (SSČ) si zde dost protiřečí. U slova potom totiž uvádí slovnědruhovou platnost příslovce (s příkladem najedl se a […]

Kategorie: Články

Alelidé, to je takový zvláštní druh lidí, kteří ke všemu, s čím se setkají, mají nějaké “ale”, nějakou svou výhradu. Jejich řeč není “ano ano” ani “ne ne”, nýbrž “ano, ale”, nebo “ne, ale”. Kdybyste jim řekli, že dvakrát dvě jsou čtyři, odpovědí vám na to pohotově a s jakousi převahou: „Ano, ale dvakrát tři, […]

Kategorie: Čapek Karel

Specifičnost interjekcí vůbec a interjekcí vyjadřujících údiv zvláště spočívá v tom, že na rozdíl od ostatních autosémantických slovních druhů nejsou začleněny do věty jako větný člen (viz níže větný ekvivalent) a mají speciální postavení ve slovní zásobě, protože nemají jasný sdělovaný obsah, nevyjadřují pojmy, nýbrž jen emoce (pocity), a proto jejich význam není vyhraněný, také […]

Ohlédnutí za reakcemi na naše vyjádření ke kritice testů JPZ přináší poznatek, který by se dal označit za příznačný – od češtinářů a širší odborné pedagogické veřejností přichází podpora, mezi laiky jsou ohlasy rozdílné; ty kritické se ovšem důsledně vyhýbají stěžejním argumentům a většinou se uchylují k neseriózním diskusním figurám. Platí to pochopitelně i pro „potrefené […]

Dotaz:Mám několik specifických vět, u kterých nedokážu určit přísudek a ani to, jestli se jedná o přísudek jednoduchý nebo složený. Prosím Vás tedy o pomoc. Věty znějí následovně:1. Nejsem s to bojovat za lásku.2. V tomto případě mám svázané ruce.3. Oči jsem měla plné písku.U slovesa mít nedokážu určit, kdy se jedná o sloveso pomocné, […]

Kategorie: Články, Skladba

Jako každý rok se v období, kdy probíhá přijímací řízení a následně maturitní zkoušky, aktivizují odpůrci centrálních testů. Mediálně nejvýraznější je kritika ze strany sdružení EDUin a jedinců jemu názorově blízkých. Reagujeme proto na některá tvrzení z tohoto okruhu; současně konstatujeme, že jde o tvrzení nekvalifikovaná či nepravdivá. Testy Cermatu jsou v plném souladu s obsahovými požadavky na ně […]

„Existují studie, které dokládají, že v oblasti šestého chromozomu lze identifikovat geny, které souvisí s dyslexií, ale velkou roli hrají i sociální a ekonomické faktory, které souvisí s gramotností,“ vysvětluje psycholožka a logopedka Alžběta Větrovská Zemánková. Podle ní je proto důležité, aby děti viděly v rodině, že čtení a psaní je spojeno s příjemnými zážitky, […]

Kategorie: Čtenářství