Studentům sexty Gymnázia a Střední odborné školy v Rýmařově byla při výuce útvarů publicistického stylu jako samostatná domácí práce zadána recenze. Tento útvar dnes bývá při výuce pojímán šířeji než jen jako hodnocení uměleckého či vědeckého díla, takže mohli hodnotit kromě uměleckých, resp. kulturních děl také zboží a výrobky, hardware, software, počítačové hry… – dle vlastních preferencí a výběru. Tereza Lobotková si zvolila filmovou adaptaci komiksu Watchmen z produkce nakladatelství Detective Comics, Inc. Vznikla tak solidní recenze odpovídající stylu psaní na filmovém webu csfd.cz – Tereza ostatně patří mezi tamní autory komentářů.

Si vis pacem para bellum

[Strážci – Watchmen; USA 2009; režie: Zack Snyder; scénář: David Hayter, Alex Tse, Dave Gibbons; kamera: Larry Fong; hudba: Tyler Bates; hrají: Billy Crudup, Patrick Wilson, Malin Åkerman, Jeffrey D. Morgan, Matthew Goode, Jackie E. Haley a další]

Ačkoliv se tento film navenek tváří jen jako další rádoby superhrdinský snímek od DC, opak je pravdou. Tato adaptace komiksu Alana Moorea může být pro věrného fanouška světa superhrdinů pouze velkým zklamáním – jde totiž o raritu, o dílo, které výrazně vybočuje z řad tuctových celovečeráků o maskovaných hrdinech. Místo obvyklých schémat divákům servíruje realitu tohoto světa a především pracuje s myšlenkou, že se nikdy nic neobejde bez obětí.

Film se odehrává v New Yorku v 80. letech 20. století, kdy je na spadnutí jaderná válka mezi Sovětským svazem a mocnou Amerikou, která má na své straně tu zdánlivě nejhrozivější zbraň – vševidoucího nadčlověka Dr. Manhattana, jehož nadpřirozené schopnosti vzbuzují hrůzu i respekt v lidech ostatních zemí.

Děj začíná ústřední událostí, kolem které se později ovíjejí další vlákna příběhu, a tou je smrt Komedianta, jednoho z šesti „strážců spravedlnosti“. Zpočátku se zdá, že po něm ani pes neštěkne, ale to už do děje vstupuje jeho bývalý kolega, jehož tvář a pravá identita jsou velmi utajeny, Rorschach. Ten funguje ve filmu jako vypravěč (prostřednictvím svého osobního deníku) a je jediným přihlížejícím, kterého opravdu zajímají okolnosti Komediantovy smrti. Při pátrání upozorní na možné nebezpečí i ostatní ex-strážce, včetně mocného Dr. Manhattana, o jehož hořkosladké minulosti, tragické nehodě v laboratoři jaderné fyziky, se dozvídáme posléze. Příběh pak vrcholí spletením všech dějových vláken dohromady a konečnou otázkou, jestli je správné lhát světu a obětovat miliony životů, aby se zabránilo válce a případnému konci světa, nebo ne.

Toto dílo však není ani zdaleka dokonalé. Příběh je příliš složitý a rozvětvený, mísí se zde flashbacky s přítomností a hlavní postavy se hladově přetahují o prvenství v ději, takže si divák občas ani není jistý, čí že příběh to vlastně sleduje. V důsledku tohoto je obtížné si k postavám vytvořit vztah a stávají se spíše nezajímavými loutkami.

Diváci prahnoucí po obvyklé porci akcí si zde na své také rozhodně nepřijdou. Film je statický a občas až nudný, neboť se soustředí spíše na společenské a sociální problémy tehdejšího světa než na akční bojové sekvence. Dalším odrazujícím prvkem je až přehnané množství vulgarismů, brutality a sexuálního podtextu, což je však opodstatněno tím, že taková byla tehdejší doba.

Co se týče světlých stránek, je rozhodně třeba zmínit hudební výběr skládající se především ze slavných písniček osmdesátých let minulého století, které celku dodávají správný nádech a atmosféru. Příběh je sám o sobě ozvláštněný absencí obvyklého šťastného konce, a tak dělí své publikum hned do několika táborů s odlišnými názory a pohledy na to, kdo je vlastně „padouchem“ a kdo „hrdinou“. Režie Zacka Snydera a skvělé herecké výkony jsou také velkým pozitivem. Za příslovečnou třešničku na dortu lze považovat vynikající vizuální efekty, které Strážce skvěle dotvářejí a zaručují, že se k tomuto zvláštnímu filmu budete chtít i nadále vracet.

*****

Autorka v konečné verzi práce zohlednila připomínky hodnotitele.

Připravil -vs-.

Zanechat odpověď