V současné době spontánně vznikají dvě pedagogická sdružení – Pedagogická komora (PK)  a Učitelská platforma (UP).  V této souvislosti jsme připravili malou anketu a s prosbou o vyjádření oslovili některé kolegy aktivně se účastnící diskusí na téma školství a vzdělávání nebo osobnosti věnující se tak či onak dané oblasti. Přinášíme první odpovědi.

Otázky:

1) Spontánně vznikají dvě učitelská (či především učitelská) sdružení. Domníváte se, že se jim skutečně podaří posílit roli učitelů při utváření a projednávání zásadních školských a vzdělávacích rozhodnutí?

2) Které z cílů obou sdružení byste preferovali? A které podle vás mají největší šanci na naplnění?

3) Vidíte v koncepcích a stanovách obou sdružení něco problematického? (Odkazy na příslušné dokumenty ZDE, ZDE, ZDE a ZDE.)

Odpovědi bylo možné doplnit dalšími komentáři, postřehy apod.

Anketa je otevřená i pro „příchozí“ – učitele, další pedagogické pracovníky či kohokoli, kdo se dané oblasti věnuje z profesního či osobního zájmu. Odpovědi je možné zasílat na adresu ascestinaru@ascestinaru.cz, resp. vkládat je do komentářů k příspěvku. Přispěvatele prosíme, aby připojili sdělení o svém vztahu k učitelské profesi či k danému tématu (učitel, učitel ZŠ, výzkumný pracovník…).

Odpovědi Zdeňka SotolářeMiloše Rathouského, Jany KarvaiovéMartina Krynického:

Zdeněk Sotolář, učitel ZŠ

1) Ne. Už proto, že jedna se rodí v nemilosti vrchnosti, druhá v souladu s vrchností. Výmluvné je, že cílem Platformy je vrátit do hry kariérní řád. Dvě sdružení jsou výrazem rozkolu v samém počátku. Učitelé potřebují reprezentaci jednohlasou.

2) Nemá smysl upínat se k cílům, na které učitelská sdružení mají pramalý vliv (růst HDP alias navýšení rozpočtu), nebo k cílům zcela zbytečným (etický kodex alias rozvoj etického rozměru profese pedagoga). Preferuji vybudování profesního společenství učitelů, které se zaměřujet na reálné cíle a aktuální problémy. Nemá smysl v nabubřelém sebevědomí slibovat, že „přesvědčíme politiky napříč všemi politickými stranami, aby se shodli nad dlouhodobou národní vzdělávací strategií“ nebo „uvolníme ruce ředitelům, aby se věnovali vedení lidí a mohli se soustředit na prosazování vzdělávacích vizí,“ jak čteme v cílech Platformy. Učitelé potřebují reprezentaci věrohodnou.

3) Za největší problém Komory považuji široké vymezení pedagogů, které dnes možná přinese více členů, zítra však bude komoře komplikovat život. Za problematický také považuji zájem o vedlejší podnikání obou společenství (školení, kurzy, metodiky, pomůcky). Nechci, aby se učitelské společenství proměnilo na kšeft. (Takovou komoru už máme.) Jsem proti komoře ze zákona a jsem proti povinnému členství. Učitelé potřebují reprezentaci, která jim nebude svazovat ruce, ale která jim bude pomáhat.

 

Miloš Rathouský, zástupce ředitelky sekce pro oblast vzdělávání, Svaz průmyslu a dopravy ČR

1) Každé tříštění učitelských sil při formování silné profesní organizace považuji za snižování vlivu takovéto organizace. To, zda se podaří zesílit hlas řadových učitelů směrem k MŠMT, vládě a Parlamentu, závisí na tom, zda tato organizace bude mít dostatečný počet členů, dostatečné demokratické postupy formulování cílů a stanovisek a zejména dostatečně charizmatické vůdčí/mluvčí osobnosti, které mohou oslovit média (v tom případě by se své roli měli věnovat na 100% a ne jen po konci pracovní doby). Aktuálně je jasně vidět, že MŠMT bude vždy schopno využít názorové nejednoty v řadách učitelů k tomu, aby postavilo různé proudy učitelů proti sobě a tím oslabilo možný tlak terénu na přehodnocení svých ministerských rozhodnutí (jak je v současnosti vidět na příkladu PK a UP, příp. ignorování další učitelské skupiny, UPS).

2) Vzhledem k tomu, že Svaz průmyslu a dopravy je zástupcem jiné skupiny, tj. zaměstnavatelů, nebráníme se spolupráci s reprezentací učitelů na úrovni všech pracovních skupin či týmů tripartity, na něž jsme přizýváni. Nicméně z naší strany (i na základě hlasování v rámci našeho Expertního týmu pro vzdělávání) nijak aktivně nevystupujeme do procesu sebeorganizace učitelů. Obecně zastávám názor, že cíle sdružení by měly být definovány vnitřní demokratickou diskuzí členů k jednotlivým návrhům, tak jak je v současnosti vidět u PK.

3) Po přečtení koncepcí a stanov obou připravovaných spolků mi dokumenty PK přijdou jako lépe a obecněji zpracované, vzhledem k cílům učitelské organizovanosti. Oproti nim dokumenty UP obsahují již apriorně stanovené některé cíle (zrušení státních maturit a jednotných přijímaček, vytvoření Národního programu vzdělávání, znovupřipravení kariérního řádu ad.), což mi nekonvenuje s přesvědčením, že cíle učitelského sdružení by měly být (průběžně) definovány vnitřní diskuzí a konsenzem mezi jednotlivými členy. Pokud bych byl pedagogickým pracovníkem (kterým v současnosti již nejsem) a měl si vybrat, přihlásil bych se spíše k členství v PK.

 

Jana Karvaiová, učitelka ZŠ

1) Již vznik těchto uskupení dává tušit, že se pedagogická veřejnost aktivizuje více, než kdy v minulosti. Jestli se podaří posílit roli učitelů nevím, pouze v to velice intenzivně doufám.

2) Největší šanci na splnění mají zcela konkrétní a krátkodobější cíle. Sborovny nepřemýšlejí o koncepcích na padesát let dopředu. Trápí je současnost a tu chtějí změnit. Proto se je také podaří k tomuto cíli (nebo cílům) lépe zaktivizovat. Neboť pracovat musí většina, nejen hrstka nadšenců. Dlouhodobější cíle jsou také nezbytné, ale musí se dost promyslet, aby nevznikaly květnaté projekty pro sebe samé.

3) Vše je ve stádiu vzniku, tudíž nepředpokládám, že by koncepce a stanovy byly nějak neměnné. Opět předpokládám, že po počátečních zmatcích a možná i nesouladech každé jedno uskupení uvede své základní dokumenty do souladu s názory členské základny.

 

Martin Krynický, učitel M-F, gymnázium

1) Obávám se, že kvůli tomu, že sdružení vznikla dvě a ne jedno se roli učitelů přiliš posílit nepodaří. Jejich role budou zdá se rozděleny – Pedagogická komora bude asi spojovat více běžných učitelů a ventilovat jejich problémy, zatímco Učitelská platforma bude hrát roli těch hodných, snaživých a flexibilní, které budou média stavět jako příklad pro ty ostatní učitele.

2) Jako základní cíl vidím zajistit váhu učitelského hlasu při projednávání problematiky školství. Obávám se ale, že tento cíl nebude kvůli Učitelské platformě, která bude asi hrát roli užitečných idiotů, kteří ministerstvu nebo médiím odkývají, co bude potřeba, naplněn.

3) Koncepce ani stanovy jsem nestudoval, sleduji diskusi na facebooku, což mi k udělání názoru asi stačí.

Kategorie: Obecné

9 komentářů.

  1. Josef Soukal napsal:

    Komentář k odpovědím M. Krynického:
    Nicka Pytlik řekl(a)…
    bude asi hrát roli užitečných idiotů

    Pytlici ale ani trošku nemají jasno v otázce, je-li horší hrát roli užitečných idiotů, a nebo roli neužitečných myslitelů.

    zajistit váhu učitelského hlasu při projednávání problematiky školství

    Což o to. Ale váhu učitelského hlasu vůči komu? Vůči státní správě ve školství, nebo samosprávě ve školství, nebo státní správě vůbec, nebo vůči komu? Rodičům? Žákům? Kdo by svojí činností, či nečinnosti mohl, nebo chtěl poškodit učitelstvo šmahem?
    Jsou tady vůbec učitelé od toho, aby se museli rvát o přijatelné podmínky pro svoji práci? To si pytlici při svém tuplovaném doplňování si pedagogické způsobilosti nenastudovali. Budou si patrně muset připomenout, jestli nechyběli, když se to probíralo. Zkoušku z toho nemají. Tak snad jestli zápočet? Nemají se čistě náhodou za svoje pedagogické sbory rvát ředitelé škol? A kde je v této věci místo české školní inspekce? Referuje pravidelně svému zřizovateli o neutěšené situaci učitelů?
    Při této příležitosti pytliky napadla otázka, s kterou si nevědí rady. Je ministerstvo zdravotnictví spíš ministerstvem lékařů, a nebo spíš ministerstvem pacientů?
    https://www.blogger.com/comment.g?blogID=9043871272554960992&postID=1474323959063387564

  2. Josef Zemek napsal:

    Vznik více platforem mi nevadí. Časem se situace ustálí tím, že některá zaniknou (např. UPS) nebo nebudou nápadní.
    Koncepce těch spolků se může časem měnit, stejně jako stanovy.
    Je potřeba něco dělat, aspoň odborné konference či semináře. UPS je nedělalo, jeho vedení nemělo potenciál a řešením situace nebylo, že se nabídl někdo, kdo by byl ochoent pomoci s organizací i náplní takové akce. Z mého pohledu proto UPS není žádná škoda, sejdeme se všichni jined.
    ASČ a možná i SPOLUČJL jsou na tom podobně. Pokud Komora začne růst, založí odborné sekce a ty budou něco užitečného dělat, je možné, že se tam z ASČ a SPOLUČJL přesune tolik lidí, že to oba zmínění spolky zlikviduje.
    Já jsem ve vešch těch spolcích – ano, vím, že v Komoře to vypadá jako kdž se k něčemu strhává dav, rodí se vůdce atd. a stejně tak už jsem četl, že Uč. platformu založili lidí kolem MŠMT (ano, její prozatímní vedení nebylo zvoleno ani jmenováno, ale bylo zjeveno). Uvidíme, všeho do času.
    A Komoru potřebujeme, nebo%t Uč. platforma nemá za cíl „dostat se do zákona“.

    • Josef Soukal napsal:

      Pane kolego, ASČ má svůj program nezávislý na kterémkoli jiném sdružení, proto jsou vaše úvahy irelevantní.

    • Zdeněk Sotolář napsal:

      Doufám, že se PK do zákona nikdy nedostane, protože pak bude do všeho žvanit (etické kodexy a rozměry profese) a bude nám z toho Molocha krušno.

  3. Radek Sárközi napsal:

    Neřekl bych, že Učitelská platforma vzniká „spontánně“ – první zmínka o ní je v zápisu z jednání v půlce července, kdy se několik lidí bez mandátu sešlo na MŠMT s ministrem Štechem a jeho politickým náměstkem Pavlíkem (ČSSD), a to vzápětí po nepřijetí kariérního řádu poslanci. MŠMT jim nabídlo plnou podporu a ještě před vznikem UP došlo k druhé schůzce na MŠMT… Přihlášku do Pedagogické komory podalo během posledních 14 dní spontánně 765 pedagogů (učitelů, ředitelů škol atd.).

  4. Zdeněk Sotolář napsal:

    Zajímavé bude, jak se zachovají stávající spolky, kterými se rádo zaštiťuje MŠMT.

  5. Jana Kunšteková napsal:

    Učitelská platforma vznikla jako trucpodnik neúspěšného ministerstva a přehlasovaných členů ve skupině „Pedagogická komora – diskuze“ po zažehnání kariérního řádu. O spontánním vzniku tedy u ní není možné hovořit. Naopak komora vzniká zcela spontánně zdola jako vzepjetí učitelů, kteří to nechtějí vzdát.

Zanechat odpověď