Někteří novináři si všimnou školství jen v příslušné sezóně: kreativně třeba 1. září nebo 30. června. Někteří novináři se tváří, že školství je jejich specializace. Pro některé je učitel jen fackovací panák.
Poslední výron jednoho z nich zní takto:
„Na našich školách učí velké množství unavených, frustrovaných, starších, konzervativních učitelů, které je téměř nemožné získat pro nový přístup k učení. Je zbytečné se dohadovat o tom, zda a nakolik je to jejich chyba. Je nutné to brát jako fakt.“
Co je pro našeho novináře velké množství? Novinář ví prd, ale na slovo většina si netroufá a menšina by nepřitáhla kýženou pozornost. Kdo bude zjišťovat velké množství?
Co je pro našeho novináře konzervativní učitel? Novinář ví prd, ale výrok stejně míří do bubliny, která bude souhlasně pokyvovat hlavou. Tak co vysvětlovat?
Vrcholem je ovšem věta Je nutné to brát jako fakt. Nutné? Fakt?
Co je pro našeho novináře fakt? Novinář ví prd, troufá si však svoji nevědomost prodat jako fakt. Fakta by se ale měla opírat o objektivní zjištění, ale náš čacký novinář žádná fakta nepotřebuje.
A není to náhodou takto?
V našich médiích pracuje velké množství unavených, frustrovaných, neinformovaných a zaujatých novinářů, které je téměř nemožné získat pro pravdivý pohled na školství. Je zbytečné se dohadovat o tom, zda a nakolik je to jejich chyba. Je nutné to brát jako fakt.
Převzato z autorova blogu na i.DNES.cz