Kariérní systém užuž nakukuje do sboroven. Má šanci v nich zdomácnět? Vážné pochybnosti o jeho kvalitě vyjadřuje Zdeněk Sotolář, češtinář známý například svými příspěvky na Metodickém portálu RVP. Svůj komentář nazval Kariérní systém učitelů: nová reality show českého školství. Stejně výmluvné názvy mají i jednotlivé části – Vyvolení, O nás bez nás, Papíry, papíry, papíry…, Kudy ven? Kompletní text najdete v UN č. 17 v rubrice Zrcadlo praxe. Vybíráme tři pasáže:

Podstatou mnohých reality show je postupné vyřazování účastníků. Tak nějak to plánuje i kariérní řád, který byl nedávno představen v celé ohyzdné kráse. Co se tedy chystá na českého učitele? (…)

Kariérní řád byl připravován bez otevřené veřejné diskuse, která by bývala mohla korigovat nesmyslná řešení. Informace přibývaly jen po kapkách. Dnes před námi leží definitivní výstupy projektu. Vidíme stejnou chybu jako při přípravě rámcových vzdělávacích programů. Důsledkem byly pochybnosti, nepochopení a odmítání. (…)

Dokladové portfolio je zásadním a povinným podkladem pro atestační řízení při přechodu mezi jednotlivými kariérními stupni kariérního systému.“ Bude potřeba dokládat 12 kompetencí celým balíkem tzv. relevantních dokladů. Pro přechod do druhého stupně to mohou být například: „Doklad o využívání učebnic. Plán pracovního dne s rozvržením činností a uvedením potřebného materiálového vybavení. Příklady učiva vytvořeného na základě transformace nových poznatků v oboru. Příklady řízení chodu třídy. Doklady, které prokazují informovanost rodičů o vzdělávacím obsahu ŠVP. Doklady o účasti na akcích pořádaných profesními asociacemi.“ Takových relevantních dokladů (artefaktů!) uvádí metodika pro učitele na stovku! Formalismus z toho čiší na sto honů. Máte pocit, že těch papírů bude moc? Mýlka. Nejdřív totiž musíte zpracovat arch učitele k prokázání kompetencí SU (standardu učitele) a plán profesního rozvoje učitele (PPR).

 

Kariérní řád bude jedním z témat, k nimž se chce vyjadřovat nově vznikající sdružení učitelů. Podrobnější informace přinesou Učitelské noviny č. 18 a následně i web ASČ.

Jeden komentář.

Zanechat odpověď na Josef Soukal