Vždy mě udivovalo žánrové rozpětí nekonečných seriálů. Jeden díl vyznívá komediálně, druhý jako thriller. Proč ne. I taková podoba zábavy má své místo na slunci, i taková podoba zábavy má spousty diváků.

Nijak mě proto nemohla ani překvapit proslulá epizodka s nábytkem Jamall. Vzpomínáte? Přišla k nám nová forma reklamy; vždyť televizní byznys je taky byznys. Ale bylo mi přece jen trochu líto herců, kteří najednou museli s vážným výrazem předvádět do děje vložený reklamní skeč. Nová doba…

To vše je minulost. Dnes jsme se posunuli dále. Do Ulice vtrhla inkluze. Diváci jistě zaznamenali romského chlapečka a dialog na téma, proč tak chytrý chlapec je na zvláštní škole. Když „oni“ řekli rodičům, že to tak bude lepší. Oni, to jsou zlí učitelé, kteří nemyslí na nic jiného, než jak dostat romského chlapečka na zvláštní školu. (Prosím necituji přesně, to bych musel znovu vidět a to nechci.)

Kdyby se tato scénka objevila před rokem nebo dokonce pěti, mohl být autor v roli vizionáře. Dnes je však takový autor jen velmi ubohým slouhou, který se jen veze na vlně. Inkluzívní vlně. Dokonce eurovlně, protože víme, odkud tlak na začleňování romských chlapečků přichází, víme o jejich žalobě na Českou republiku, víme o ostudném rozsudku. Tohle byla hora, která způsobila inkluzívní cunami.

Myslím, že máme před sebou příklad zneužití zábavného a oblíbeného seriál k propagandě. A nebyl dokonce zneužit i ten romský chlapeček? – Jen bych strašně rád věděl, zda tu máme opravdu tak „uvědomělého“ autora, anebo šlo o přímou objednávku. Necítíte jakoby závan starých časů?

Převzato z autorova blogu, VIZ.