.
Aktualizováno 7. 12. 2021:

Prekoncepty, předporozumění? Není to málo předsedo?
Nemělo by se nejdříve začít s preprekoncepty a předpředporozuměním? A ještě bych k tomu přidal předprocvičování a tomu předpraktické úlohy.
No a do toho ještě znalosti a dovednosti, takové zastaralé pojmy?
Jsem z toho volajaký zmetěný!

Odpovědět

Odpovědi

  • Jestliže částem nelze porozumět bez porozumění celku a celku nelze porozumět bez porozumění částem, pak se doopravdy musí začít něčím co je před porozuměním něčemu a to je to předporozumění. A před předporozuměním je právě to předpředporozumění. To dá rozum!
    Na czwiki.cz se pytlici dočetli, že…
    ‚člověk dospívá k porozumění tak, že si nejprve vytvoří předběžnou představu čili před-sudek‘
    Z toho dovozují, že předběžná je před běžnou, představa je před stavou, předsudek je před sudkem a předseda je před sedou. Tak, jako je předpona před ponou, předpojatý je před pojatým, předák je před ákem, předložka je před ložkou, předpověď je před povědí, předplatné je před platným a předehra je před ehrou.

Aktualizováno 25. 12. 2020:

K článku: Ondřej Šebestík: Měnit školy není ostuda. Kdo vydrží v oboru celý život, je výjimka, vzdělávání nikdy nekončí

Nicka Pytlik
25. prosince 2020 22:31
čtenému textu nerozumí

Pytlici mívají poslední dobou poměrně intenzivní pocit, že mluví a píší tatarsky.
Zajímavé je, že žáci ani pořádně nevědí, čemu nerozumí. Častý dialog…
„Já tomu nerozumím / potřeboval bych to vysvětlit.“
„Čemu nerozumíš / co bys potřeboval vysvětlit?“
„No… to! Všechno…“
„A co jsi dělal, když jsem to vysvětloval?“
“ ……… “
Takže na sdělení žáka, že neví, co má dělat, odpovídají pytlici, přečti si zadání.

http://www.pedagogicke.info/2020/12/ondrej-sebestik-menit-skoly-neni-ostuda.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Aktualizováno 6. 6. 2020
Vladimír Stanzel v reakci na citaci z doprovodného článku k rozhovoru s O. Kaniou („Podle Kanii jsou osmiletá gymnázia v podstatě jen statusová záležitost a vůbec nic by se nestalo, kdyby přestala existovat. Samotné rozdíly ve vzdělání považuje za důvod rozdělení společnosti. „Když se podíváte na výsledky voleb na gymnáziích a výsledky voleb na odborných školách, tak na gymnáziích vyhrávají Piráti, ODS nebo TOPka. Na učilištích je Okamura jednoznačné číslo jedna,“ upozorňuje Kania. Podle něj je právě obrovská segregace socioekonomických skupin v podstatě zločin. V zemi, která má pouhých deset milionů obyvatel, by dle jeho názoru takové rozdíly vůbec neměly existovat.“).
.
Komentář V. S.:
Ale to je velmi roztomilé, když káže o zločinné segregaci majitel sítě škol, v nichž „roční školné vyjde na 180 tisíc korun„. Takovéto školy jistě vedou k posílení soudržnosti socioekonomických skupin, o tom není pochybností.
.
Aktualizováno 5. 6. 2020
Nicka Pytlik v reakci na jiný komentář, v němž se uvádí: „A ono je to lehké učit stejně, jak to někdo viděl před 20/40/60 lety ve škole.“
Nicka Pytlik řekl(a)…ono je to lehké učit stejně

Není.
Ještě před nějakými patnácti lety, řekli pytlici žákům, co mají udělat, a oni to udělali.
Když něco nevěděli, tak si to našli nebo se zeptali nebo to vymysleli.
Dnes zadání takové práce vydá na příručku, kde je vše podrobně popsáno. A když není, tak nic.
Pokud žáci něco nevědí, řeknou, že tomu nerozumí, a tím to končí, prostě.
Etýdy z té doby na funkci IF nebo poskládání vektorové kresby uplatněním logických funkcí jsou dnes nemožné. Děti strukturovaně nevidí a pak ani nemyslí. A nebo naopak, nemyslí a tak nevidí. Mají problémy s kategoriemi vně a uvnitř nebo podél a napříč. Problém zbytku po řezání tyček, který je stejně dlouhý jako ty tyčky, letos nepořešil nikdo. O optimalizaci délky postavené zdi už ani nehovoře. Děti nevědí, jak vypadá cihlová zeď bez omítky.
Zkompetentňování je těžší a těžší… a těžší. Už jen problém dodržení termínu.
A do základů obecných principů fungování počítačové sítě na fyzické, linkové a síťové vrstvě se pytlici už ani nepouštějí. Nejméně čtvrtina plánovaného počtu hodin padne na projekty. Než se naváže na to, co bylo před dvěma nebo třemi týdny, je další půlhodina pryč.

4. června 2020 23:43

Aktualizováno 25. 5. 2020

Nicka Pytlik k článku Ředitel školy a jeho mission impossible

umožnit zejména znovunavázání vztahů se spolužáky a osobního kontaktu s učitelem

Třeba ta potřeba osobního kontaktu s učitelem pytliky vyloženě rozněžnila.
Ono se to asi netýká těch autoritářky biflorátorních učitelů marietereziánských škol a nebohých dítek, která ze dvou třetin chodí do té školy tuze nerady.
Jak to trauma ale děti řeší v době hlavních prázdnin pytlici netuší zhola.

Aktualizováno 14. 4. 2020

KORONERVODOJMOLOBBY

Prohlášení KoroNERV-20: „O otevření škol je třeba rozhodovat na základě znalosti rizik, nikoliv na základě dojmů ovlivněných všeobecnou panikou“

skvěle komentovala Ygrain, diskutující na webu Pedagogické info. Kopíruji a přikládám odkaz.

Ygrain řekl(a)…
„Čerstvá metastudie zveřejněná v časopisu The Lancet významně zpochybňuje vliv uzavření škol na omezení přímých dopadů nákazy koronavirem“

Zajímavá formulace. Já myslela, že jsme školy zavřeli proto, abychom zpomalili šíření, není mi jasné, jak bychom ovlivnili dopady.

„Nebere v potaz ani dosud jedinou studii zabývající se efektivitou uzavření škol při kontrole šíření viru.“

Aha. Takže se budeme řídit dosud jedinou studií, místo abychom počkali, jestli dalších deset náhodou nebude tvrdit pravý opak?

„Ta dochází k závěru, že vliv uzavření škol na kontrolu šíření viru i smrtnost onemocnění je minimální.“

Viz výše. Nechápu ale, proč se zmiňuje smrtnost – to jako někdo očekával, že při zavření škol přestanou rizikové kategorie umírat?

„Podle všech dostupných expertních posudků je nesmyslné, aby děti seděly ve třídách v rouškách, neboť jejich funkčnost ve smyslu zamezení přenosu viru je nulová. Děti by měly roušky používat ve vnějším prostoru.“

Ale? A proč teda bombardujeme svět klipy, jak zarouškováním bráníme šíření? Autoři pravděpodobně mají na mysli, že se roušky stanou nefunkčními, když by v nich žáci seděli celý den, hmatali si na ně atd. Takže tedy na ochranu v uzavřeném prostoru a blízkém kontaktu zcela rezignujeme, ale budeme chtít, aby děti nosily roušky venku? To jako vážně? – Jistě, v běžných doma šitých rouškách se fakt učit nedá, ale to neznamená, že máme na ochranu rezignovat. Nemůžeme sedět doma věčně, ale potřebujeme vymyslet, jak to celé okočírovat, ne se na to prostě vykašlat. Zvlášť když „odborníci“ vyvracejí emotivní argumenty jinými emotivními argumenty – a sorry, pánové a dámy, ale vážně čekáte, že někdo bude nadřazovat cizí finanční či sociální problémy riziku, že on či jeho dítě se stanou položkami ve statistice úmrtí?
13. dubna 2020 22:29

Ygrain řekl(a)…
A ještě jedna věc – děti sice mají právo na vzdělání, ale učitelé mají právo být při práci chráněni, a ostatní děti taky. Na to prosím nezapomínejme.
13. dubna 2020 22:53

Nicka Pytlik řekl(a)…
děti mají právo na vzdělání

Nechť se tedy vzdělávají chutě!
13. dubna 2020 23:33

Ygrain řekl(a)…
Jistě. Autoři tím pravděpodobně chtěli říci, že někteří při realizaci tohoto práva potřebují značnou pomoc. V tom je ale ten zakopaný pes – už zase chtějí řešit problémy jedné skupiny plošným opatřením, které se negativně dotkne jiné skupiny.

Čímž se dostáváme k jinému problému – že ministerstvo školství stále ještě nemá žádný jiný plán než plošný. Žádné postupné otevírání po stupních či ročnících. Žádné školní družiny či individuální nebo skupinové konzultace/doučování pro potřebné, či jak tomu budeme říkat. Žádná spolupráce s firmami a jídelnami ohledně zajištění techniky a rozvozu obědů či vydání stravenek. Žádné pokyny školám, aby začaly připravovat náhradní rozvrh v omezeném rozsahu a pouze z hlavních předmětů. Žádné zajišťování ochranných pomůcek pro učitele i žáky. Prostě nic. Buď bude zavřeno nebo otevřeno, a vy si to už nějak zajistěte. No, děkuji ti, náčelníku, že ses mě zastal.
14. dubna 2020 8:03

Nicka Pytlik řekl(a)…
děkuji ti, náčelníku, že ses mě zastal.

„V nouzi poznáš velitele!“
14. dubna 2020 8:36

Viz ZDE.

Aktualizováno 26. září 2019

Učitelský komentář k výroku ministra školství: Když se podívám, jaké procento dnes dostávají ve veřejné správě v ostatních sektorech pracovníci do odměn, tak je to téměř 25 procent. Ve školství je extrémní rovnost, a to procento je pouze 13,“ argumentuje (min. Plaga – pozn. JS) s tím, že ředitelé by měli mít dostatečný objem prostředků na motivování těch učitelů, kteří udělají něco navíc a poskytují kvalitní výuku.

Nicka Pytlik řekl(a) …dostatečný objem prostředků na motivování těch učitelů, kteří udělají něco navíc a poskytují kvalitní výuku

Poskytování kvalitní výuky je mimo jiné pracovní povinnost promítnutá do tarifů.
Ti učitelé, kteří dělají něco navíc, už motivovaní jsou. Takové by se patřilo spíš dobře zaplatit. Tedy pokud to ‚něco navíc‘ nedělají na úkor té kvalitní výuky. Svojí, a především jiných učitelů.
Jestliže ministr hodlá penězi někoho motivovat, pak v pytlikovské logice především špatné učitele. Tedy pokud ještě nějací jsou. Pytlici by řekli, že už dávno odešli do všelijakých neziskových organizací a především pak do státní správy a samosprávy v oblasti školství.
Podle různých prohlášení ministra školství v této souvislosti to vypadá, že v té dnešní překotně měnící se době se už ví, kdo je ten kvalitní učitel. Pytlici by si o tom na sklonku svojí kariéry rádi něco přečetli. Kolikrát jen se ptali bývalého pseudoředitele, co mají udělat, aby si také nějaké osobní hodnocení zasloužili, ale kde nic, tu nic. Až nakonec pytlici nabyli přesvědčení, že bylo důležitější nedat pytlikům navíc ani vorla, než pro žáky zabezpečit dělání něčeho navíc.
A pak, že je vnější motivace nepatřičná…
Ministerstvo by mělo dobře platit žákům za to, že se kvalitně zkompetentňují.

Dostupné ZDE

Aktualizováno 21. října 2018:

Učitelský komentář k výroku „třicet procent učiva můžeme klidně škrtnout“, který pronesl řekl ředitel základní školy v diskusi o revizi RVP (převzato z webu pedagogicke.info):

Nicka Pytlik řekl(a)…Třicet procent učiva můžeme klidně škrtnout

Tak radši rovnou padesát procent. Stejně to dětičky nepobírají. A z toho zbytku další polovinu, protože se na ni stejně nedostane kvůlivá všem školně projektovým aktivitám. Pak další polovinu, kterou zcela určitě nebudou současní žáci nikdy potřebovat. A nakonec, z toho tak akorát polovinu by potřebovat mohli.
Pytlici dovozují, že by mohla zůstat vyjmenovaná slova po zet, malá násobilka šesti, lehký průmysl Argentiny, alkaloidy, hmyzožravci, třicetiletá válka a odstředivá síla.

  1. října 2018 19:47

Původní příspěvek (z 1. 9. 2017):

K vyjádření MŠMT (komentář na webu pedagogicke.info):

Nicka Pytlik řekl(a)…

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vnímá společnou protestní akci školských odborů a vysokých škol jako vyjádření nespokojenosti nad dlouhodobým stavem financování českého školství.

Jo takhle! Pytlici si původně mysleli, že je to vyjádření nespokojenosti s programovou nabídkou veřejnoprávní televize o letošních Vánočních prázdninách.

V každém případě je potěšující a do budoucna i naději vzbuzující, že ministerstvo je zčistajasna až tak zázračně vnímavé. Snad se mu v tomto směru zadaří překlenout i dramatické období utváření příští vlády.

Jiný komentář autora ZDE

Kategorie: Obecné

37 komentářů.

  1. Josef Soukal napsal:

    K článku Doučování je výhodný byznys:

    Nicka Pytlik řekl(a)…
    Nechť se každý vzdělává způsobem, který uzná za vhodný, a u toho, kdo mu vyhovuje. Jestli to je za nemalé peníze, je každého věc. Pokud tomu říká doučování, budiž. Pytlici by tomu říkali klidně i zaučování, přiučování či poučování.
    Zvláštní ale je, pokud někdo čas strávený ve škole profláká machrováním, jak má to učení na háku, a pak hořekuje, kolik že jej to stojí peněz, popřípadě, že na to ty peníze vůbec nemá a je tím pádem znevýhodněn.
    Pytlikům to někdy připadá, jako když někdo tratí drahně peněz za všelijaké odtučňovací kůry, a přitom stačí jen tolik nežrat…

    21. února 2019 23:13

    http://www.pedagogicke.info/2019/02/anna-brzybohata-doucovani-je-vyhodny.html?showComment=1550787185117#c7223386797413736323

  2. Josef Soukal napsal:

    Nicka Pytlik řekl(a)…
    ABSOLVENT VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU OBDOBÍ 2030+

    Pytlici nedělají dobře, když si ty články mnohdy ani nečtou. Přicházejí tak o mnoho podnětů k těm svým povětšinou fantasmagorickým úvahám. Pytlici úplně vidí, jak panelisté nastupují s tarokovými kartami, kávovou sedlinou, křišťálovou koulí, havraními kůstkami, ovčími játry, vyvolanými duchy, houbovým čajem a tak nějak podobně. Až tedy na auditora. Ten bude věštit z dat svých tvrdě vymyšlených výzkumů.
    A potom pytliky v tom seznamu účastníků unikátně klíčové konference o budoucnosti zdejší zkompetentnosti vyloženě uchvátil panelista ‚Ředitel/ka školy‘. Ve vší úctě jim to asociovalo představu hrobu neznámého vojína. I s těmi věnci…

    15. února 2019 22:09

    Komentář k příspěvku na PI: http://www.pedagogicke.info/2019/02/28-2-konference-msmt-k-predstaveni_15.html?showComment=1550472009541#c6266043867191508739

  3. Josef Soukal napsal:

    Nicka Pytlik k článku Martina Fendrycha: Inženýry jo, filozofy ne! Chtějí z nás mít makající a kývající papoušky na klíček

    „Společnost zaměřená na výkon bude ve stále větší míře vyžadovat profese psychologů, psychiatrů, a velké množství antidepresiv.“

    Jakože naše společnost zaměřená na výkon?
    Naše společnost je zaměřena především na úspěch! Na úspěch bez výkonu. A pokud se nárokovaný úspěch nedostaví, jedinec se hroutí. Zatímco moderně inovativní zkompetentňovací instituce bazírují na právu na úspěch dosažený vlastním tempem a zábavou především, začíná se pociťovat silný nedostatek dětských psychologů a psychiatrů.
    Pytlici si nejsou úplně jisti, ale nemají pocit, že by vrcholoví sportovci, hudebníci či vědci byli zatíženi psychickými problémy nad přiměřenou mez. Kdyby tomu tak bylo, určitě by se to neututlalo. To dá rozum. Trénují, cvičí, pracují, a nemají kdy se z toho hroutit.

    14. února 2019 20:36

    http://www.pedagogicke.info/2019/02/martin-fendrych-inzenyry-jo-filozofy-ne.html?showComment=1550170848650#c5050093259485830473

  4. Josef Soukal napsal:

    K diskusi o domácích úkolech:

    Nicka Pytlik řekl(a)…
    Ono se nám to poslední dobou všechno tak nějak domotalo. Takže kaleidoskop z pestrobarevných střípků nechť si každý pootočí sám.
    Bývaly doby, kdy pytlici řekli žákům, co mají udělat, a žáci, z nichž polovina neměla doma k dispozici počítač, to příští týden přinesli. Dnes se tytéž věci dělají ve škole, a mnozí žáci mají problém zadání zpracovat a odevzdat v termínu.
    Pytlici museli vstřebávat výtky za to, že zadávají málo domácích úkolů, a málo diktují poznámky do sešitů. Když rodičům vysvělili, že by bylo dobře, kdyby si každý procvičoval zejména to, v čem jej tlačí pata, a že není až tak důležité sepisovat sešity, jsou-li k dispozici nepřeberné informační zdroje, se zlou se potázali.
    Když pytlici na školní práci vymezí potřebný čas ve škole, mnozí žáci na dotaz, proč nepracují, odpovídají, že školní prostředí není pro ně dostatečně podnětné a že nemohou pracovat svým vlastním tempem a v čase, který jim vyhovuje.
    A tak by se daly vršit celé hromady střepů k vytvoření realitě odpovídajícímu obrazu. Tady přece vůbec nejde o to, jestli domácí úkoly ano, a nebo ne, jestli to, a nebo ono, tím způsobem, a nebo jiným. Tady jde především o to, jestli se chce, a nebo nechce.
    Tak na základní škole budiž. Na střední škole už pytlici nepobírají, proč se setrvává zuby nehty, když se nechce. Zrušme povinné úkoly, zrušme jakoukoli povinnou práci, zrušme povinnou klasifikaci, šrušme povinnou školní docházku.
    Škola a život vůbec jako zábavní centrum, jako jedno velké nezávazné hopsárium.

    24. března 2018 22:21

    http://www.pedagogicke.info/2018/03/vladimir-pikora-skoda-kazde-rany-ktera.html?showComment=1521926494921#c6321959140102814650

  5. Josef Soukal napsal:

    Tentokrát z jiného soudku: Co dělá učitel o vánočních prázdninách? Podívejte se na příspěvek R. Maredy:https://www.facebook.com/photo.php?fbid=886024424894668&set=a.131763006987484.30002.100004613563698&type=3&theater

Zanechat odpověď na Josef Soukal