Z rozhovoru na webu Aktuálně.cz:

Je užitečné získat si v dětství návyk čtenářství i pro budoucí život? 

Když děti hodně čtou, mohou přejít k náročnějším čtenářským operacím. To znamená, že se nezaměřují jen na postavy, děj a obsah knihy, ale začnou uvažovat i o autorovi. Proč to napsal, proč tímto způsobem, jak chce ovlivnit čtenáře, komu je knížka určena? Díky tomu získávají kritickou gramotnost.

A jak to může ovlivnit jejich budoucnost? Ve Spojených státech proběhl nedávno výzkum gramotnosti a zjistil, že už více než polovina Američanů je pod čtenářskou úrovní šesté třídy. To je přímé ohrožení demokracie. Podívejme se, jak teď fungují dezinformace. Lidé jsou schopni uvěřit čemukoliv, protože nemají v hlavě nástroje umožňující informace posuzovat, prověřovat a vyhodnocovat. Šestá třída je přitom ještě hluboce pod úrovní kritické gramotnosti. (…)

Obecně je problém převést děti od dětských knih k náročnějším knihám a ke klasice, která vyžaduje vyspělejší způsoby čtení. Současní autoři si s tím umí poradit a píšou knihy pro teenagery jinou formou. Uplatňují v nich pokročilé spisovatelské postupy, střídají v nich vypravěče, vytvářejí složité uspořádání, ale tak atraktivně, aby oslovili dospívající čtenáře. Ti si díky tomu mohou i u tak náročných knih užívat  to, čemu se říká estetické čtení. Ale teď už si knihu nevychutnávají jen pro její děj, ale i pro to, jak je napsaná. 

Kdo čte dobře knihy, umí číst i okolní svět (rozhovor s Milošem Šlapalem)

Miloš Šlapal: Když chci, aby děti četly, musejí začít číst

Časopis Kritická gramotnost

K doporučené a jiné četbě

Jedna z aktuálních facebookových diskusí o doporučené četbě

Zanechat odpověď