Dotaz:

Dobrý den. Pracuji na schématu víkendové dopravy ve středních Čechách a narazili jsme při tom na problém správné podoby názvu místní části Solopisky (obec Třebotov). Oficiální podoba jejího názvu (rozhodně názvu zastávky) byla v nedávné době změněna a na rozdíl od všech jiných vesnic s podobným názvem se v ní nyní objevuje „pi“, ovšem nikde jsem nenašel žádné zdůvodnění. Prosím, mohli byste mi stručně napsat, je-li to známo, z čeho název této vsi pochází a k jaké podobě názvu byste se bez ohledu na názor zastupitelů přikláněli?
Předem děkuji za odpověď, s pozdravem
Pan O. K.

Odpověď poradny ASČ (v součinnosti s ÚJČ):

Pravopis vlastních jmen a vlastních názvů je dosti složitá záležitost. Odvozuje se většinou od jejich etymologie (tj. původu), ovšem v nejednom případě, jako právě u Solopysk/Solopisk, pravopis může kolísat. Jednou z příčin bývá tzv. lidová (mylná) etymologie: v průběhu staletí se vytratilo povědomí o původu vlastního jména a byl všeobecně přijat výklad chybný. Právě pro náš případ se na nejmenované internetové stránce uvádí tato naprosto nesprávná etymologie: „Jméno Solopisky vzniklo asi od nahodilé události, snad tam někdo pískal sólo“; podobně chybný je patrně výklad, podle nějž údajně souvisí jméno obce s dávným slovanským podstatným jménem slapisky – jedním z jeho významů měl být „výpar“: šlo by tedy o osadu založenou na vypařené, suché půdě.

Na rozdíl od jiných jevů se tu nelze stoprocentně opřít o Pravidla českého pravopisu (Solopysky patří podle nich do vyjmenovaných slov, jsou v nich explicitně uvedeny s ypsilon). Pokud se ovšem obyvatelé nějaké obce rozhodnou z relevantního důvodu psát její název v rozporu s touto příručkou a splní administrativní požadavky na takovou změnu, má jejich vůle přednost před kodifikovaným pravopisem.

Tak je tomu i zde. Právě dotazované Solopisky (místní část obce Třebotov) se ve středověku psaly s měkkým „i“; výklad vědecké etymologie vizte níže.

Naše odpověď tedy zní: Názor zastupitelů obce, byl-li zohledněn v souladu se zákonem a následně zanesen v nové podobě do map a dokumentů Katastrálního úřadu (což je právě případ vsi Solopisky, místní části obce Třebotov), je třeba respektovat, byť by i nedopovídal kodifikační pravopisné příručce. Upozorňujeme však, že zde jde o výjimku, jež se nemůže stát precedentem pro nerespektování jiných pravopisných jevů Pravidly upravených.

Nemusíme jistě dodávat, že by bylo krajně nevhodné zařazovat takto složitý jev do klasifikovaného prověřování pravopisu ve škole.

Zájemcům o hlubší poznání problematiky vlastních jmen místních (toponym) lze doporučit fundamentální dílo Antonína Profouse Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny (1947–1957), popř. práci Vladimíra Šmilauera Osídlení Čech ve světle místních jmen (1960); to jsou ovšem práce vědecké. Široké veřejnosti je určena kniha Marka Janáče Divnopis (2006), v níž se autor zabývá výkladem „podivných“ jmen našich obcí.

Vzhledem k tomu, že původ vlastního jména Solopysky/Solopisky je složitý, využili jsme dohody o spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR a požádali o stanovisko tamního odborníka na onomastiku (nauku o vlastních jménech) PhDr. Pavla Štěpána, Ph.D. Zde je jeho vyjádření:

V Čechách se nachází pět různých obcí (nebo místních částí), které se do roku 1910 jmenovaly Solopisky (do té doby jejich pravopis kolísal mezi -y- a -i-). Tehdy byly všechny Solopisky přejmenovány na Solopysky. Tento stav trval do roku 2004, kdy byla místní část obce Třebotov přejmenována na základě žádosti obecního zastupitelstva na Solopisky. Poslední vydání Statistického lexikonu obcí z roku 2005 uvádí již podobu Solopisky (podoba v něm uvedená by měla být závazná). Ostatní obce (místní části) se i nadále jmenují Solopysky.

Etymologie místního jména Solopysky není zcela jasná, což je i příčinou kolísání pravopisu. Nejpravděpodobnější výklad (uváděný A. Profousem) pojímá toto místní jméno jako posměšné pojmenování: „ves lidí, kteří si solili jen pysky“ (měli nedostatek soli). Ostatní výklady (ze spojení „solné písky“ nebo „pískat sólo“ jsou nepravděpodobné; s výkladem ze slova „slapiska“ jsem se dosud nesetkal a nepovažuji jej za pravděpodobný).

Asociace středoškolských češtinářů děkuje Ústavu pro jazyk český za pomoc a spolupráci v této rešerši. Věříme, že tazatel se dozvěděl, co potřeboval.

Jiří Kostečka

3 komentáře.

  1. Janata V. napsal:

    Solopisky(okr. Praha-Západ) mají základ v slapisku, slané písky! se těžily JZ(49°57’33.138″N, 14°17’13.409″E) od vsi. Další oporou je oblast v Černošicích která se nazývala Slánka (dnes hotel Slánky) snad od slaných koupelí, nebo míchání solanky.

    Další Solopysky(u Sedlčan) mají také základ v slapisku, byly přejmenovány někdy v průběhu války
    Solopysky(okr. Kutná Hora a Louny) slovní základ nevím.

    Pěkně napsaný článek, ale jazykovědci by občas měli zamířit také do terénu.

    S pozdravem Janata V.

    • Jiří Kostečka napsal:

      Děkuji za komentář. Nejsem onomastik, proto jsem se spolehl na stanovisko odborníka.
      Dovolte však tuto poznámku: Skutečnost, že v dané oblasti existovala těžba soli, není ještě důkazem původu vlastního jména (jiný případ by bylo vlastní jméno „Slatina“, tam je souvislost zjevná, podobně jako u Brna /staroslověnsky „brnie“ = bláto, bažina/ a jeho čtvrtí Komárov a Žabovřesky, koneckonců i Slatina).
      Prošel jsem všechny dostupné etymologické slovníky češtiny a každý z nich jasně odlišuje kořen „slap“ (peřej, vodní spád) a „sol“ (sůl). Podle všeho, co jsem se o češtině učil, zkráceniny (zkomoleniny) typu „slané písky“ → „slapiska“ rozhodně nejsou obvyklé.
      Jestliže však máte po ruce nějaký jasný důkaz, např. středověký písemný doklad o tom, že se daná obec kdysi jmenovala třebas právě „Slané písky“, prosím uveďte ho.
      Mimochodem, Vámi uváděné slovo „slapisko“ nezná ani Slovník spisovné češtiny, ani etymologické slovníky češtiny, ba ani Český národní korpus (není zde jediný výskyt!).
      JK

    • Martin napsal:

      Solopysky „u Loun“ také dříve Solopisky…..

Zanechat odpověď