Dotaz:
Rád bych se zeptal na nesmyslnost výslovnosti slova puzzle v češtině u mnoha lidí. Dle hesla http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=puzzle&Hledej=Hledej předpokládám, že jediná správná výslovnost je stejná, jako je v angličtině, tedy [pazl]. Na výslovnosti pro Čecha není žádná obtížná hláska, která by se v češtině neobjevovala, tak nechápu, kde se vzala ta nesmyslná výslovnost, kterou zmiňujete v poznámce (autor dotazu má na mysli výslovnost [pucle], JK). Je to snad spodoba ve výslovnosti se slovem, které nemá s puzzle nic společného – navíc pochází z úplně jiného jazyka – a sice pizza?
A dá se mluvit o dobré či špatné výslovnosti nějakého slova tak jako se dá mluvit o dobré nebo špatném pravopisu slov?
Děkuji.
Mgr. M. Š.
Odpověď ASČ:
Slovo puzzle je samozřejmě anglicismus, ale s výslovností bych byl opatrný. Některá přejatá slova totiž obsahují hlásky, jež v přejímajícím jazyce neexistují, a je tedy třeba najít jejich výslovnostně nenásilný ekvivalent (theoria – teorie, röntgen – rentgen); jiná se cílovému jazyku hodně přizpůsobují (London – Londýn).
Máte sice pravdu, že zde nejde o tento případ, ale Internetová jazyková příručka u dotazovaného slova prostě jen konstatuje současný stav věcí: mnozí uživatelé češtiny (kdoví, zda ne vlivem stále ještě účinného povědomí o výslovnosti němčiny) zvolili výslovnost [pucle]. Navrhovanou analogii s výslovností italskou (pizza [pica]) podle mého názoru nelze prokázat.
Pokud jde o spisovnou výslovnost, existují příručky, které ji upravují, a to i pro slova přejatá. Požívají ale daleko menšího konsensu mezi jazykovědci než např. Pravidla českého pravopisu, navíc jsou v mnohém ohledu letité a zastaralé; proto je zde nebudu uvádět.
Mohu-li dodat osobní názor: Byl jsem vychován bilingvně česko-německy a vystudoval jsem na FFUK kromě češtiny i angličtinu. Sám jsem doma při hraní se svými dětmi dával přednost výslovnosti [pucle], resp. podobě puclík, protože mně zněla „češtěji“ než [pazl]. Jak bych toto přejaté slovo vyslovil např. ve vážném televizním pořadu, o tom bych musel hodně přemýšlet. Je totiž rozdíl mezi jazykovými jevy týkajícími se prostoru domácího a veřejného…
Jiří Kostečka
P. S. Internetová jazyková příručka ÚJČ není „naše“: to jest, Asociace středoškolských češtinářů nikterak neparticipovala na jejím vzniku. Považuje ji ovšem za nanejvýš spolehlivý, odborně přesný a zcela relevantní zdroj jazykových poučení.
Sdílím s tazatelem nelibost k výslovnosti [pucle]; důvody jejího vzniku jsou podle mě dva.
Jednak koncová slabika –zl ve správné výslovnosti [pazl], která neobsahuje žádnou samohlásku, se nevyslovuje úplně dobře. Podobné je to i u variantních tvarů minulých příčestí některých sloves vzoru „tiskne“: srovnej spisovné „mrzl, rozhodl, nabídl“ versus hovorové „mrznul, rozhodnul, nabídnul“. Přípony [znul] a [dnul] se zkrátka vyslovují pohodlněji než [zl] a [dl], a stejně tak [cle] nenamáhá tolik jako [zl].
Jednak je tu dlouholetý vliv němčiny. I ti lidé, kteří pořádně neumí žádný cizí jazyk (a těch bude mezi Čechy asi většina), mají asi nejasný pocit, že hláska „z“ v cizím slově by se měla v pochybnostech vyslovit jako „c“. Příkladem toho je i v současnosti módní slovo „plaza“, užívané developery pro označení veřejně přístupného upraveného městského prostranství. Slovo je původně španělské, četlo se tedy [plaθa] po evropsku a [plasa] po jihoamericku; k nám ale přišlo z americké angličtiny, kde se čte [plɑ:zə] či spíše [plæ:zə].
Nevím, jak si developeři představovali, že tento vznešený cizozemský výraz budeme číst my Češi; já jsem ale zatím kolem sebe vždy slyšela vzácně jednotnou výslovnost [placa], která ze vznešeného výrazu okamžitě učinila výraz jadrně lidový. Jestli by nebylo pro developery napříště lepší použít důvěrně známého a bezproblémového slova „plácek“… 😉
Jen dvě stručné poznámky:
1. U vzoru „tiskne“ nejde o konkurenci spisovných x hovorových tvarů: hovorový tvar či výraz se považuje za spisovný, ovšem použitelný toliko v mluveném projevu, resp. v nižší stylové rovině.
2. Ad: „přípony [znul] a [dnul] se zkrátka vyslovují pohodlněji než [zl] a [dl], a stejně tak [cle] nenamáhá tolik jako [zl]“:
a) nejde o přípony, ale o tvaroslovné koncovky příčestí minulého;
b) Moravanům se zjevně vyslovují pohodlněji shluky „zl, dl, bl“ apod. – srov. prakticky výlučné podoby „zmrzl, rozhodl, zblbl, zdrcl, cvrnkl…“ východně od čáry Jihlava-Humpolec.
JK
1. Ano, máte pravdu.
2. a) Díky za upozornění, v jazykovědě jsem laik a nedávala jsem si pozor na terminologii 😉
2. b) Vidíte, to je zajímavé. Jsem Moravanka a konstatuji, že i tam se asi časy mění. Spontánně bych použila „zmrznul“ či „zblbnul“, stejně jako to používají mí celoživotně moravští předci. Možná je to vlivem masmédií (?).