Dotaz:
Existuje v českém jazyce jasné rozlišení mezi termíny stádo a hejno? Zoologické slovníky jsou nejednoznačné a oba termíny považují za rovnnocenné.
Pan J. H.

Odpověď ASČ:
Slovník spisovné češtiny, který je považován za normativní příručku, liší mezi oběma významy dosti jasně: stádo se vztahuje ke kopytníkům, popř. přeneseně k snadno manipulovatelným lidem, zatímco hejno k ptákům a rybám, i když je v druhém případě ve slovníku uvedena kouzelná alibistická zkratka zvl.

Tohle je dotaz, který lingvisté nevyřeší, protože v řadě případů si jednotlivé vědní obory vytvářejí vlastní odbornou terminologii.
Osobně bych nikdy neřekl hejno bizonů/krav ani stádo rybek, ale jestli to přírodovědci takhle mohou cítit…  Přiznám se ale, že bych váhal u stáda dinosaurů/hejna dinosaurů. Asi bych se rozhodoval podle tvaru a velikosti těchto vyhynulých zvířat.

Mohl byste prosím uvést, který zoologický slovník jste měl v ruce, abychom věc mohli blíže prověřit?

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ

8 komentářů.

  1. Adam napsal:

    Dobrý den,
    přidám se k diskusi po delší době, neboť přesně toto právě řeším. Můžu se zeptat, jaký výraz by se měl použít u hlodavců, např. krysy, myši, potkani? Ti tvoří také společenstva a často útočí/migrují ve velkém množství.
    Snažil jsem se k tomu přistoupit na základě nějaké analogie, ale žádnou jsem nenašel. Jsou to savci a pro savce máme stádo, a případně smečku (spíš pro šelmy), ale ani jedno se mi tam „jazykocitem“ nehodí. Dále hejno to asi není (spíš užíváno pro ptáky, ryby, hmyz, létavce), domnívám se, že pochází od slovesa hemžit se.
    Tlupa to také jistě není, ta je většinou užívána pro označení skupiny primátů.
    Roj je zase vyhrazen pro hmyz, klubko pro hady.
    Zbývá mi nejednoznačně jen to hejno. Ale hejno myší, či potkanů mi zní nesmírně podivně. V odb. literatuře jsem pro tento případ nic konkrétního nenalezl.

    • Jiří Kostečka napsal:

      Dobrý den,

      pro větší skupinu hlodavců (ale nejen pro ně, třeba i pro mravence) se používá i v biologii termín „kolonie“. Podle toho, co mně sdělil kolega přírodovědec, je nejtypičtějším rysem kolonie to, že její členové žijí po nějakou dobu spolu a pak se nějakým procesem kolonie rozpadne (nejčastěji odchodem značné části jedinců s cílem založit kolonii novou). Z tohoto hlediska nepřekvapí, že existují např. i kolonie včel.

      Pokud se ovšem p. Adam ptá, jak nazvat větší „houf“ potkanů, kteří se dočasně oddělí od své kolonie s cílem třebas průzkumu, opět – nevím. Zde asi neexistuje v češtině ustálený výraz; soudím, že by účelu postačilo třeba spojení „skupina potkanů“.

      Jiří Kostečka

  2. Nicolas Fanta napsal:

    Pánové,
    Děkuji Vám všem za vysvětlení.

  3. Josef Soukal napsal:

    Z komentáře na FB: Někdy pomůže anglicko-český slovník. Angličtina to mívá pěkně a jednoznačně zpracované. Viz např.: http://www.namibian.org/travel/misc/collective-nouns.html

  4. Vít Dvořák napsal:

    Nabídnu pohled biologa: jde o neustálené a spíš intuitivní používání, u některých skupin zvířat zcela jednoznačné, u jiných kolísající. Obecně platí, že stáda tvoří savci, zatímco hejna ptáci a ryby, existují ale četné výjimky i další možnosti.
    Stádními savci jsou především kopytníci, ať už domácí (koně, ovce, krávy), nebo divocí – tradiční žánrový obrázek africké přírody, jakkoliv dnes už omezený téměř výhradně na národní parky, ukazuje velká stáda zeber, pakoňů a antilop, táhnoucí savanou. U jiných skupin savců se ale namísto stád používá několik dalších pojmenování. Šelmy tvoří smečky, a to jak šelmy kočkovité (lvi, gepardi), tak psovité (vlci, psi pralesní). Samozřejmě ne všechny, řada velkých (levharti, jaguár) a skoro všechny malé kočky (rysi, kočka divoká) žijí a loví samotářsky. Pospolu žije také mnoho druhů opic a lidoopů, kteří formují tlupy, pro které, jsou-li opravdu početné, se občas používá i označení „stádo opic“. Pohled na mnohasetčlenné stádo paviánů dželada, zvolna procházejících krajinou, si vybavuji jako jeden z nejsilnějších zážitků z africké přírody. Pohromadě žijí také ploutvonožci (lachtani, tuleni, mroži), kteří v době rozmnožování vytváří pobřežní kolonie, v rámci kterých si jednotliví samci udržují harémy samic. Za stáda označovány nebývají, to už spíš říkáme, že jsme z lodi viděli ve vodě hejno tuleňů. S vodními savci je to asi nejvíc nejednoznačné: tvoří delfíni či velryby hejna nebo stáda? Lze se setkat s obojím označením – stádo reflektuje fakt, že kytovci jsou savci, zatímco hejno vyjadřuje jejich celoživotní pobyt ve vodě. Naopak „mořské panny“ i ve vodě tvoří stáda – nemám ovšem na mysli bájné mytologické bytosti, ale jejich reálné předobrazy, jimiž jsou mořští savci ze skupiny sirén, dugongové. Tito zavalití, mírumilovní savci se popásají v malých stádech v mělkých pobřežních vodách a dobře naplňují své lidové označení „mořské krávy“.
    Jako hejna označujeme intuitivně všechny velké skupiny ptáků, ať už jde o hejno drobných pěvců na zimním krmítku, velká hejna tažných ptáků, nebo ve vodě elegantní a na souši komické skupiny nelétavých tučňáků. Schopnost letu sdružuje do hejn, nikoliv stád, také netopýry, kteří patří mezi savce. Vedle ptáků či ptákům podobných (neboť létajících) tvorů vytváří hejna také mnohé ryby. A abychom se neomezili jen na obratlovce, termín „hejno“ se využívá i pro velká uskupení některých bezobratlých, ať už jde o hejna mořských krevet nebo hejna motýlů. Mnozí motýli, včetně druhů z české přírody, jsou tažní a putují hromadně na dlouhé vzdálenosti – před několika lety zaznamenal letecký radar hejno táhnoucích baboček, které měřilo na délku 112 kilometrů! A v létě na břehu Sázavy či Berounky bývají vodáci sužováni hejny krvežíznivých komárů, takže se většinou pramálo zabývají otázkou, zda pro tyto dvoukřídlé trapiče nepoužít spíš označení „roj“, vyhrazené pro řadu dalších skupin hmyzu včetně užitečných, med střádajících včel.

    • Jiří Kostečka napsal:

      Ad pan Vít Dvořák

      Děkuji vám. Vystihl jste vše tak přesně, že lingvista nemá co dodat. Brilantní.

      Jiří Kostečka

  5. Nicolas Fanta napsal:

    Chtěl bych na výše uvedený dotaz navázat. Existuje termín pro početnější skupinu bezobratlých živočichů? Například hejno hlemýžďů mi nezní moc dobře.

    N.F.

    • Jiří Kostečka napsal:

      Jednou v životě se mně stalo, že jsem uviděl při procházce s malým synem asi 30 šneků na lesní cestě. Jediné, co mně v té chvíli napadlo, bylo „stádo šneků“. Ovšem to je samozřejmě metafora. Co třeba „houf“?

      Na přesný přírodovědný termín – pokud vůbec existuje – se musíte otázat na přírodovědeckých fakultách našich univerzit. Tohle překračuje možnosti bohemistiky, snad jen s výjimkou, kdyby pro danou situaci přírodovědci vymysleli termín, který by urážel kulturu českého jazyka. Pak by bohemisté jistě reagovali.

Zanechat odpověď na Nicolas Fanta