29. 5. 2019: Vzhledem ke stále se opakujícím dotazům na toto téma znovu publikujeme: 

V poslední době přišly do naší poradny hned dva dotazy na složené tvary slovesné. Pro jejich didaktickou naléhavost je zveřejňujeme i s odpovědí ASČ:

 Dotaz 1:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně slovesného tvaru složeného a jednoduchého, konkrétně v tvarech minulého času. Zajímalo by mě, zda 3. os. minulého času (např. /on/ utekl) je hodnocena stále jako slovesný tvar složený (podle historického vývoje – /on/ jest utekl), anebo už jako slovesný tvar jednoduchý.
Učebnice pro základní školy se ve výkladu bohužel liší.
Paní T. P.

Dotaz 2:
Prosím o odpověď, jak vypsat slovesa v následující úloze: „Vypiš z vět slovesa a urči, která mají jednoduchý a která složený tvar: Tak ty sis měl dát pozor!
Podle mě se jedná o slovesa měl jsi a dát si, přičemž dochází k spřáhnutí na sis, nad kterým váhám, kam s ním. Mám-li vypsat slovesa, ne přísudek, potřebuji vypsat každé sloveso zvlášť. Ale nemůžu vypsat něco, co není v textu (měj jsi a dát si), a „časovat infinitiv“ (vyjádřením osoby v dát sis) se mi také příčí. Úkol je z Nové školy pro 4. ročník ZŠ, ale sama jako češtinář nevím.
Paní H. P.

Odpověď ASČ:
K prvnímu dotazu: ve výkladu jevu se liší nejen učebnice, ale i odborné příručky.
Uvedu jen dva příklady: Základní mluvnice českého jazyka (2007, str. 114) konstatuje, že složené tvary sloves „jsou vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán […], byl bych býval volal […])“. V poznámce se tu pak uvádí: „Tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součástí tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých“. Ve výkladu ovšem nestojí, jak tedy s touto známou historickou skutečností naložit při výkladech v dnešní škole.

Zároveň tatáž příručka uvádí v poznámce na str. 35: „Slovesa mají vedle jednoduchých tvarů nesu, neseš… ještě tvary složené (z několika slov): nesl jsem, byl bych nesl.“ Z toho vyplývá, že tvar nesl, jenž obsahuje jen jedno slovo, je jednoduchý.

Přidám však ještě citát z Nového encyklopedického slovníku češtiny (odkaz: https://www.czechency.org/slovnik/SLOVESO): „Ke složeným určitým tvarům patří osobní tvary indikativu prézenta aktiva minulého času (skákal jsem, spali jsme, zakryl jsi), přičemž se rovněž zdánlivě syntetické tvary 3. os. sg. pokládají za složené a počítá se u nich s nulovou realizací afixu/auxiliáru (skákal Ø, spali Ø, zakryla Ø)“. (NESČ uvádí řadu dalších příkladů složených slovesných tvarů, včetně tvarů neurčitých: skákal by, byl by spal, je prošen, byl chválen, bude zapsán, buď připraven, byl by vítánbyla by bývala přijata, jsa prošen, byv připraven, byv zapsán, být připraven, být vítán.)

Z toho skutečně učitel základní ani střední školy nemůže být příliš moudrý. Proti sobě tu totiž stojí hledisko synchronní (podle něhož jde o tvar jednoduchý) a diachronní (podle něhož jde o tvar od původu složený).
Bohužel závazná sjednocující bohemistická terminologie pro ZŠ a SŠ úroveň neexistuje.

Podle mého názoru je třeba držet se pojetí synchronního a slovesný tvar /on/ utekl vykládat ve školách jako jednoduchý. Ve vyšších ročnících základní školy a na škole střední je možné přičinit k výkladu onen krátký exkurz do historické mluvnice.

Zároveň podotýkám, že úkol na tento konkrétní jev by se neměl objevit v jakémkoli testu, od školního přes přijímačkový na SŠ až po maturitní.

***

Pokud jde o druhý dotaz, pisatelka-češtinářka vystihuje jev naprosto přesně. V dané větě (Tak ty sis měl dát pozor!) se skutečně vyskytují slovesa dvě, a to měl jsi a dát si. Jejich mechanické spojení *Měl jsi si dát pozor je ovšem nespisovné, vyskytuje se zejména v obecné češtině (s výslovností [mňel si si dát]).

Řešení úkolu spočívá právě v aplikaci znalosti, že u zvratné podoby slovesné dochází k popsanému spojení sis/ses (a podobně u kondicionálu by sis / by ses; spisovně je měl by sis dát pozor apod.). Vypsal bych tedy z dané věty první sloveso ve tvaru měl jsi, popř. i měls, druhé pak ve tvaru infinitivu dát si. Žákovi bych – s patřičným vysvětlením – uznal i řešení měl sis, dát.

Podle mého názoru je i tato úloha nepřiměřeně obtížná, leda by byl daný jev předtím v učebnici explicitně uveden a srozumitelně vysvětlen.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ

2 komentáře.

  1. Jiří Kostečka napsal:

    Ano, jsou, ale každá věta má jiný význam.
    První říká toto: /On/ si (=sobě) přinesl kávu, kterou má rád. (Bez kontextu není jasné, kdo ji má rád – ale pravděpodobně ten, kdo si ji přinesl.)
    Druhá říká toto: /Ty/ jsi přinesl kávu, kterou má někdo jiný rád. (Přitom není zřejmé, komu byla káva přinesena – pravděpodobně tomu, kdo ji má rád, ale přímo to ze souvětí nevyplývá.)

    Možná byl dotaz směrován spíše na slovesné tvary zvratné v 2. os. jedn. čísla. Pokud ano, dodám že spisovné by byly tyto: přinesl sis kávu, přinesl by sis kávu.
    Nebo např.: zeptal ses na to?, zeptal by ses na to?
    – Tedy nikoli: *přinesl jsi si /kávu/, *přinesl by jsi si kávu/u/, *zeptal jsi se /na to/?, *zeptal by jsi se na to?

    Nespisovné jsou i tvary *přinesl by jsem (si), *přinesli by jsme (si). Říkáme jim hyperkorektní, protože se tváří spisovně až přespisovně, ale ve skutečnosti spisovné nejsou.

  2. Simona H. napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat,jestli jsou správné oba tvary následující věty.
    Přinesl si kávu, kterou má rád.
    Přinesl jsi kávu, kterou má rád.
    Děkuji.

Zanechat odpověď