Dotaz:

Dobrý den,
prosím o radu. Jakým větným členem by byl výraz proč například ve větě Není známo, proč se oslava nekonala.
S pozdravem
paní K. B.

Odpověď ASČ:

Odpověď na tuto otázku vůbec není jednoduchá. Konzultoval jsem ji podle dohody o vzájemné spolupráci s ÚJČ, protože odborná literatura – až na Šmilauerovu Novočeskou syntax – příliš jasná řešení nedává. (Navíc i Šmilauer uvádí toto slovo jen ve výčtu příslovečných určení příčiny, nikoli v nějakém příkladovém souvětí.)

Zkusme analogický dotaz na větněčlenskou platnost výrazu kam ve vedlejší větě souvětí jako Není známo, kam odcestovali. –  Ano, bohemista intuitivně určí v uvedených větách proč jako příslovečné určení příčiny a kam jako příslovečné určení místa; je tu však jistý problém: ani na jedno z těchto slov se nelze rozumně zeptat. Dokonce ani v jednoduché tázací větě: na proč ve větě Proč se oslava nekonala? se nemůžeme ptát „z jaké příčiny se oslava nekonala?“, neboť odpověď na ni není kýžené proč!
(Přitom autosémantická /plnovýznamová/ slova ve větě nějakou větněčlenskou platnost mít musejí, pokud nejde o oslovení nebo nějaký pokleslý útvar.)

Řešením by snad mohla být dvojí substituce typu Nevím, kam to dalNevím, na jaké místo to dal → Dal to na nějaké místo; otázka Kam to dal? by v posledním případě dávala smysl a tady už by šlo skutečně o příslovečné určení místa. U našeho proč by byl postup zcela analogický: Oslava se kvůli něčemu nekonala.Proč se oslava nekonala? – příslovečné určení příčiny. To ovšem nejsou úplně stejné konstrukce jako ta výchozí.

Odborníci z ÚJČ soudí, že se jedná skutečně o příslovečné určení příčiny. Nicméně zbývá vysvětlit, proč se na něj nelze zeptat bez složitých, a kdoví zda zcela korektních substitucí. To sice u některých příslovečnýchurčení taky dost dobře nejde, nechceme-li se uchýlit k všeobjímající otázce „za jakých okolností?“ (jako ve větě Pracoval při špatném osvětlení), ale u proč jde principiálně o něco jiného. Na všechna „normální“ příslovečná určení příčiny se přece zeptat umíme – právě pomocí „proč?, z jakého důvodu?“ – a odpověď dává smysl (srov.: Rozklepal se strachy; Kvůli dešti nejeli na výlet.) A v obou těchto případech lze taky substituovat skutečná příslovečná určení příčiny vedlejší větou příslovečnou příčinnou: Rozklepal se, protože měl strach; Nejeli na výlet, protože přišel/nastal déšť.

Klasická (závislostní) syntax, jež dominuje ve výuce na ZŠ a SŠ, je založena na intuitivním shlukování slov do skladebních dvojic nebo skladebních skupin; racionálním verifikačním kritériem určení druhu větného členu u skladební dvojice je následně právě možnost zeptat se řídícím větným členem na závislý větný člen tak, aby odpověď dávala smysl.
Jak to, že v dotazovaném případě u proč (i kam) odpověď smysl nedává?

Prosím specialsty-syntaktiky o vysvětlení, event. radu, jak postupovat při výkladu takového jevu ve výuce na základních a středních školách.

Jiří Kostečka

3 komentáře.

  1. Robert Adam napsal:

    Rád bych reagoval na výzvu dr. Kostečky, i když je už dva a půl roku stará. Výrazy „proč“ a „kam“ ve větách „Proč se oslava nekonala?“ a „Kam odcestovali?“ jsou zájmenná příslovce tázací. Opravdu se NA NĚ nelze rozumně zeptat: ptáme se totiž JIMI, a to skutečně na příčinu, resp. na místo. Odpověď smysl nedává proto, že jej dává už sama otázka; po tázacích výrazech nelze požadovat, aby odpovídaly.
    Zájmennými příslovci se příslušný typ okolnosti (příčina, místo, …) nepojmenovává, nýbrž se k němu pouze odkazuje (tzn. ukazovacími se na okolnost ukazuje, tázacími se na ni ptá, neurčitými se označuje jako neurčitá atd.). Pojmenovávání okolnosti a pouhé odkazování k ní jsou dva způsoby jejího vyjádření; syntakticky se však oba způsoby ztvárňují stejně.
    Ve výuce bych radil tento jev ukázat nejprve na otázkách přímých, až pak na nepřímých (jichž se týkal dotaz paní K. B.). Možná by byla vedle substitucí nabízených dr. Kostečkou ilustrativní substituce takováto: (Co není známo?) Není známa příčina nekonání oslavy. Není známo cílové místo jejich cesty.

  2. Kateřina Kysilková napsal:

    Dobrý den, potřebovala bych pomoci s dú.
    Zadaní zní: urcete pad a vetneclenskou platnost tučně vytištěných slov.
    Například: V liberecké zoo chovají vzácné bílé tygry. ( tygry- tučně)
    Nevím jak určit vetneclenskou platnost. Děkuji za odpověď.

    • Josef Soukal napsal:

      Odpověď najdete v e-mailové schránce. Obecně ale poradna nemůže suplovat běžnou domácí přípravu žáků.

Zanechat odpověď