Dotaz:

Všiml jsem si, že pokud se chci s někým rozloučit navždy, je nutné použít slovo sbohem, které však má mírně náboženský charakter. Existuje v českém jazyce i jiná, jedno- či dvouslovná možnost se rozloučit, která dává najevo, že se již nejspíš nikdy neuvidíme, případně že tu není zájem se znovu vidět?
Děkuji, pan R. O.

Odpověď ASČ:

Přiznám se, že mně tahle potíž už taky vícekrát vrtala hlavou. Ani já totiž nemám ve svém mentálním lexikonu výraz, který by dokázal sbohem adekvátně nahradit – všechny možnosti, které mne napadají, jsou emocionálně zabarvené, a navíc většinou víceslovné: na neshledanou, čau, měj se (a třeba se někdy uvidíme)
Patrně opravdu nezbude než definitivní rozloučení taktně opsat větou či souvětím –  např. Nebudeme říkat na shledanou, protože se už asi neuvidíme. Ale to samozřejmě víte velmi dobře i Vy.

Možná nám poradí některý z návštěvníků našeho webu (?).

Jiří Kostečka

 

 

 

7 komentářů.

  1. Miriam napsal:

    S ironickou nadsázkou občas slycham slovo „na neshledanou“. To však nemá nic moc společného s pozdravem „sbohem“

    Co mě však zaráži je,jak úporně se česká společnost snaží již od dob totality soustavne a vytrvale zbavovat všech posledních zbytků pojmů, které by mohly čirou náhodou odkazovat ke křesťanství,třeba jen vzdáleně či přenesené, slov která už dávno v církevním kontextu nevnimame,a u mnohých dávno ani nevíme nakolik se k němu váží. Církev,které naše civilizace vděčí za podobu své existence, a která šířila krom charity především vzdělanost,je ovšem jediná z mensin,která se o svá práva nebije na rozdíl od všech ostatní menšin,a která kdyby to přeci jen udělala, bude nařčena s nesnášenlivosti, netolerance na dokonce diskriminace ateistů. Snad teprve pak by někdo naopak začal z kontextu vytrhávat verše a mlátit jimi křesťany po hlavě, s důrazem na to, jací že mají být přeci křesťané pokorní a „milovat své nepřátele“.
    Pozdravem „sbohem“ nikdy nebylo míněno poslední rozloučení. Tím bylo requiem etternam. Být ani nemohlo už jen proto,že součástí víry křesťana je víra v život věčný.
    Zdravili a zdraví se tak dodnes i lidé nevěřící,a pozdrav znamená spíše Jdi s Panem Bohem, nebo též „nasleduj Boha“ – a tedy jednej a smýšlej podle svého nejlepšího přesvědčení a na této cestě té Bůh provázej a ochraňuj.

    Mohu se zeptat zdejších diskutérů, proč nota bene v době maximální korektnosti,která mimochodem oslabuje nejen kvalitu jazyka, ale i v mnohých případech činí jazyk utvarem postrádající vnitřní logiku, činu jej stále méně srozumitelným a tak si vypomáhá slovy nebo zkomoleninami převzatých z jazyků jiných, proč zrovna vůči krestanstvi, potažmo krestanum tyto ohledy nebere? Vycházíte snad z toho, ze věřící už u nás nejsou vůbec žadní?

    Už jen to, proč se zcela proti veškeré logice začíná stále častěji psát „buh“ s malým „b“ aniž by se uvedlo který z bohů, a vetsonou vyjde najevo že jde o Bohu monoteismu,který je na rozdíl od polyteistickych bohů jeden jediny, a tudíž se dá považovat za jméno ? Krom toho je tím odlišen od bohů antických, či bohu a bůžků hinduistických nebo pohanských. To samé se pravopisné stává s Biblí, která s malým písmenem na začátku je degradována na jednu z knih. Říkáme sice bibliotéka, ale rozhodně tím nemyslime že jde o regály plně Biblí, a od bibliografie neocekavame že veškeré odkazy budou citacemi z Písma Svatého.

    Pkliže by se měl jazyk důsledně zbavit všeho,co souvisí s náboženstvím, zjm judaismem a křesťanstvím, měl by se predne zbavit tak 98% křestních jmen,které jsou v oběhu,neb jsou pokud to nejsou přímo jména biblicka, pak alespoň jména světců, a vzápětí vymazat i označení křestní. Také slovo svatba až příliš ukazuje na svatostinu. Možná by bylo lepší zrusit celý jazyk, většinu prislovi, která jsou též vesměs úryvky z Bible, a zbytek raději preventivně.
    Dnes v době strhávání pomníku kdekoho,bychom meli zbourat i veškeré církevní památky, kostely, chramy, baziliky a kaple, kláštery, university,zrušit knihovny, písmo i knihy.
    Jen namátkou i takové vžité „hokus pokus“,což jakožto lidova zkomolenina eucharistické modlitby při transsubstanciaci „hoc est enim corpus meum“ je dokonce stěžejním okamžikem a vyvrcholením celé mše a mohla by pohorsit něčí ateistický jemnocit.

    Jestliže se odrizneme od svých základu, který je s naším jazykem srostlý, a pomamahal jej vytvářet a vyvíjet se, ztratíme nejen svou identitu, ale meli- li bychom být důslední,z krasy našeho jazyka obstojí snad možná jenom předložky a spojky a zvířatumm budeme zavidet, že vládnou daleko bohatšími a strukturovanějsimi komunikačními prostředky než my.

    Že by se lidé tak moc začínali bat hlasu svého svědomí a tedy i všeho co se na něj pokouší apelovat ?

  2. Jiří Wolf napsal:

    Ve vězení se používají výrazy jako: „Jdi do prdele, táhni k čertu, ser, vyder si, vyliž si“, To vše má význam jako sbohem!

    • Miriam napsal:

      Dobry den, nemá. Jdi do pr*dele není pozdrav a je pouhým vzteklým výkřikem, který člověka od sebe odhání. Rozhodně se s ním nelouci.

      Sbohem je naopak rozloučeni, kde člověku na dobu, než se s ním opět setkáme, přejeme blízkost Boži a jeho ochranu.

      Je sice postupně nahrazováno indiferentním na shledanou, jim však pouze predjimame svou ochotu se s dotyčným ještě setkat

  3. Jiří Kostečka napsal:

    Domnívám se, že formulace „která dává najevo, že se již NEJSPÍŠ nikdy neuvidíme, případně že tu NENÍ ZÁJEM se znovu vidět?“ dost jasně ukazuje na to, že šlo o dotaz na pozdrav živé osobě.
    JK

  4. A. Lukešová napsal:

    Dobrý den,
    dovoluji si reagovat na výzvu Jiřího Kostečky k návštěvníkům webu.
    V dotazu mi dost silně chybí kontext – mám trochu obavu, zda tazatel nemyslel situaci, kdy někdo odchází z tohoto světa. Možná, že tomu tak není, tak v odpovědi pokračuji…
    Já užívám „adios“ – vím, v dotaze bylo, zda existuje synonymní výraz v českém jazyce, dovolila jsem si to pochopit jako v „českém jazykovém prostředí“ 🙂 Myslím, že toto slovo všichni znají, chápou.
    Dovolím si ještě mírně jízlivou poznámku. Myslím, že pokud mluvčí řekne: „Tak se měj, někdy si zavoláme…“ (nikoliv já ti zavolám), je to v důsledku stejné, jako kdyby řekl sbohem…

    • Miloslav Marvan napsal:

      Zajímavý dotaz pana R.O. dokazuje, ža ani jazyk český neumí všechno. Mně osobně se líbí (a taky ho používám) pozdrav měj se, případně měj se krásně.

Zanechat odpověď