Dotaz:
Na tohle mi asi žádný odborník hned tak neodpoví, patrně není dána žádná konvence…Prosím jak dle Vás řešit problematiku smajlíků?Jak psát kombinací smajlíků a interpunkce – správné pořadí jak
uvnitř věty, tak na konci věty… a může dokonce smajlík suplovat interpunkci? Doufám, že ne. 🙂
Já osobně preferuji pravopis, tj. prvně řeším interpunkci a pak teprve vložím smajlíka.
Příklad uvnitř věty: Petr  mi řekl, že jsem to udělal dost hloupě, 🙂  protože vzápětí se dřevo sesypalo).
Příklad na konci věty: A tak Vám tedy gratuluji. 🙂
Takhle to dělám já… J
Pan J. D.

Odpověď ASČ:
Tenhle jev skutečně neřeší žádná norma; a konvence bychom asi taky hledali dost nesnadno – z čeho taky bychom je čerpali? Ze soukromé korespondence?
Z jazykového hlediska by snad bylo možno hledat nějaké analogie v interpunkčních pravidlech: např. existují pravidla pro pořadí „tečka – závorka“, resp. „závorka – tečka“, ale emotikony nejsou interpunkční znaménka, nic neoddělují, jen daný text emočně či sémanticky komentují. (Např. smajlík může sdělení odlehčit, ale naopak i ironizovat.)
Sám bych doporučil vyhýbat se emotikonům ve vážné korespondenci; ovšem jak si komunikační partneři nastaví v osobní korespondenci pořadí „emotikon – čárka“ / „čárka – emotikon“ aj., je jen a jen na nich. Ostatně si nemyslím, že by se v běžném přátelském mailu chtěl v tomhle někdo „vrtat“.
Chápu, že odpověď může tazateli připadat šalamounská, ale jiná v této chvíli není z lingvistického hlediska
k dispozici. Snad jen… mohli bychom se zeptat zkušených grafiků, co jim připadá výtvarně vzhledné.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.

 

9 komentářů.

  1. Amira napsal:

    Pokusím se vysvětlit, proč třeba já dělám smajlíka, ať už toho z interpunkčních znamének či „žlutého ksichtíka“ před interpunkčním znaménkem. Mám dojem, že to lépe v souvětí určí, ke které větě je smajlík myšlen.
    Pro příklad vytvořím větu.
    Z té dlouhé cesty mě bolí nohy :-/, ale udělala jsem něco pro své zdraví :-).
    Takže, jak si lze povšimnout, ani za tím nedělám mezeru, tak jako u slova.
    Snad to nevypadá nesprávně, patřím k těm, co tohle také „hrotí“ :-)).

  2. Milada H. napsal:

    Dobrý den, jakožto knižní grafik a častý úpravce textů se domnívám, že smajlíci / emotikony se mají správně používat jen v neformálním textu, čili v knize by neměly býti. Vysvětlujte to ale dnes někomu, že? Budete minimálně za suchara.
    Když už se ale užívají, nemělo by toho být nadmíru, pouze střídmě.
    A také se domnívám, že z hlediska typografického je vhodné používat smajlíky jako interpunkci. Uděláte-li totiž za smajlíkem tečku, čárku apod., není už pak jasné, které interpunkční znaménko je ještě součástí smajlíka a které už ne 🙁 čili myslím, že sám smajlík může klidně text oddělovat stejně funkčně jako tečka nebo čárka. Ale jak říkám: všeho s mírou.
    Tady se samozřejmě bavíme pouze o emotikonech sestávajících z běžných interpunkčních znamének — závorek, teček, dvojteček, středníků, atd. Velkým nešvarem jsou pak smajlíci, které sám software převede na taková ta kolečka s obličejíkem (např. ve Wordu). To všichni rozumní grafici, knižní designéři a typografové obzvláště považují za eklhaft!

  3. Jindra Dvořák napsal:

    Pěkný den přeji,
    ještě se k tomu vracím já, původní tazatel JD. 🙂
    Chápu, že emotikony jsou akceptovatelné jen řekněme v neformálním styku. Tam bych to také příliš neřešil.
    Jenže mým hobby jsou korektury textů, dělávám i knížky. Taková knížka je pak prodávána v tisícových nákladech. Soulasím, že aplikace emotikonů záleží na autoru knížky – hlavní pak je, aby tato aplikace byla napříč knihou jednotná. Cítím však zároveň, že – díky použití emotikonů v dané knížce – jde pro národ (vím, zní to zbytečně halasně) o určitý příklad/návod/vzor, jak emotikony používat, proto bych uvítal nějakou jednotnost, aby to nebylo v každé knížce jinak, byť to, formálně vzato, ničemu nevadí…
    Díky za diskusi a mějte skvělý den,
    Jindra

    • Hana Jancova napsal:

      Nezlobte se, ze reagují na něco jiného než na řešené smajliky, a neberte mou poznámku jako útok, ale me hrozné dráždí to přání Mějte skvělý den, protože to považují za anglicismus (have a nice day), který zbytečně nahrazuje českou tradiční vetu Přeji hezky den. Nejsem purista a přejímání z cizích jazyku je samozřejmost, ale jen tam, kde neexistuje adekvátní české pojmenování.
      Jaký na to mate názor?

      • Jirka napsal:

        Máte pravdu. Jenže ono se přejímá kde-co. Emotikony jsou vlastně takovým zpestřením. Souhlasím s tím, že neformálním. Já se však setkal i s tím, že se přestalo tykat – vykat po „česku“ a používalo se jen tykání „po anglicku“. A snadno jsem si zvykl.
        Měj hezký den – to je právě to zpestření. Proč psát pořád to stejné „S pozdravem …..“? To mi nevadí.
        Horší už je někomu říct „Vem místo“.

  4. Josef Zemek napsal:

    Emotikony zavádějí do používaných sad hláskového písma („abeced“), prvky písma znakového. Něco takového opravdu není kodifikováno (a případnou existující kodifikaci či normu ro jazyky používající znaková písma či hieroglyfy nelze do češtiny jednoduše přenést). Je tedy možno využít „jazykovou svobodu a tvořivost“ a emotikony používat tam, kde to je účelné a kde jejich výběr a použití umíme odůvodnit.
    Emotikony zatím podle mne nejsou zahrnuty v normě, staly se součástí jazykového úzu (hlavně v neformálních elektronických textech, které bych nezařadil ani mezi mluvené ani mezi psané projevy). Aktuálně je příliš brzy na to, aby byly emotikony zahrnuty do kodifikace (nejsou používány jednotně), tudíž např. nelze stanovit zásady nakládání s nimi v maturitních písemných pracích (zda se počítají jako slovo).

Zanechat odpověď