DOTAZ:
Chtěl bych se zeptat, zda v následující větě bude čárka. Prosím i o zdůvodnění, proč tam bude, případně nebude. Věta: A s možností prodávat další výrobky(,) se tento počet ještě zvýší. (Osobně bych tam čárku napsal, protože souvětí obsahuje dvě slovesa, prodávat, zvýší. Pokud bych však zaměnil pořadí vět, čárku bych nenapsal.)
Pan P. K.

ODPOVĚĎ ASČ:
Dotazy na čárku v tomto a podobných případech dostáváme do naší poradny velmi často, odpovídáme tedy nejen e-mailem přímo tazateli, ale též na našem webu pro potřeby širší veřejnosti.

Jde o typický příklad čárky, která je ve větě nadbytečná, přesněji napsaná v rozporu s pravidly (i Pravidly) českého pravopisu.
Správná interpunkce v dotazované větě je tato: A s možností prodávat další výrobky se tento počet ještě zvýší. Tedy žádná.

Pamatujme: Pro napsání interpunkční čárky musí být důvod. Všechny důvody taxativně vyjmenovávají zmíněná Pravidla českého pravopisu. O tom, že by se měla psát čárka mezi příslovečným určením a jeho řídícím větným členem (nejčastěji slovesem), se v PČP nepraví nic, s výjimkou polovětných infinitivních konstrukcí typu Být tebou, nepůjčoval bych mu ty peníze – to ale není náš případ. Obdobně není důvod pro čárku mezi podmětem a přísudkem, která rovněž zaplevelila české texty – zejména žurnalistické – v posledních zhruba dvaceti letech. Srov.: *Všichni účastníci neblahého běhu s býky v Pamploně, nesmyslně a zbrkle riskují svoje životy.

Důvod, jenž pisatele vede k chybnému položení čárky mezi citované větné členy, je dosti zjevný: Prakticky vždy se jedná o větu, v níž příslovečné určení či podmět jsou rozvity, často bohatě; nezřídka bývá rozvit i řídící větný člen příslovečného určení. Pisatel pak nabude mylného dojmu, že takto složitá konstrukce se musí „zpřehlednit“ interpunkční čárkou. Nikoli: nejen že nemusí, ale podle pravidel ani nesmí. Zkusme si výchozí větu zjednodušit: S možností prodávat se počet výrobků ještě zvýší. Zde by sotva někdo čárku napsal…

Vyvraťme ještě jednu myšlenku vlastního dotazu: O tom, zda v dané větě bude stát čárka, či nikoli, nerozhoduje počet sloves. Respektive rozhodoval by, pokud by šlo v obou případech o slovesa v určitém tvaru ve funkci přísudku, tedy o souvětí – např. A s možností, že se budou prodávat další výrobky, se tento počet ještě zvýší. Avšak s jedním slovesem v určitém tvaru (zvýší se) a s jedním v neurčitém tvaru, tj. v infinitivu (prodávat), je dotazovaná konstrukce větou jednoduchou, nikoli souvětím. Pořadí větných členů, tedy slovosled, zde vůbec nehraje roli.

Uveďme ještě další příklady nadbytečné, chybně napsané interpunkční čárky po příslovečném určení, resp. mezi podmětem a přísudkem:
*S ohledem na dramatické šíření koronaviru po celém světě, přikročily již prakticky všechny země světa k tvrdým restrikčním opatřením. (Chybně čárka před přikročily.)
*Bez uvedení rozumných důvodů, není možno s ohledem na ekonomiku země pokračovat v celkové karanténě. (Chybně čárka před není možno.)
*Kvůli zvyšujícím se cenám bytů v centrech větších měst, bude přibývat lidí, pro které se běžné bydlení stane prakticky nedostupným. (Chybně čárka před bude přibývat.)
*A pokud jde o kolegu Jiráta, pak v jedné jeho větě, bývá obvykle mnohem více argumentů a věcných připomínek nežli u jiných autorů v celém článku. (Chybně čárka před bývá.)
*Spousta mých dobrých přátel, mě zcela nečekaně a bez vysvětlení opustila. (Chybně čárka před mě.)

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ