Z archivu: Jednou ze zvláštností češtiny jsou „domácí“ názvy měsíců. Většina evropských jazyků pro pojmenování měsíců používá slova převzatá z latiny, exotická čínština se pak například spokojí s pouhým pořadím: třeba srpen je prostě osm(ý) a basta. Pravda, není to něco úplně specificky českého. (…) U některých z těch českých názvů ani netušíme, jak jsou staré: na řadu z nich (např. leden, únor, červen, září, říjen, listopad, prosinec) máme – […]

PRAKTICKÉ RADY KE SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY (2014) Slohová práce 1. Dodržte LIMIT SLOV: 250 (při 90 minutách času), tolerance 50 slov; nejlépe je viditelně ho překročit. Pozor: za nedodržení limitu 250 slov – byť se maturant(ka) vejde do tolerance 50 slov – lze strhnout body v 1A, vyjma útvary/žánry, které z podstaty věci bývají v praxi kratší (motivační dopis a jiná administrativa, zpráva, novinový článek, fejeton). 2. […]

Anotace: Mohou desperáty z Divokého západu napravit lekce klasické četby? Je možné pochopit svůj vlastní život při četbě Bílé velryby, Hraběte Monte Christa, Romea a Julie, Vinnetoua nebo Máje? Česká knihovnice Boženka se ve svých čtenářských dílnách v cukrárně U Šilhavého Jima snaží ze všech sil, dokud do městečka nepřiputuje literární zločinec Dante Skunk Shakespeare… Kdo zvítězí v lítém intelektuálním boji, není jasné, stejně jako není jasné, na čí stranu […]

Pod (snad až bulvárním) titulkem Přechylování: Relikt patriarchátu, nebo spása češtiny? uvádí časopis Respekt další diskusi o přechylování; najdeme ji ZDE. Za pozornost stojí zejména příspěvky Terezy Šmejkalové a Milana Macháčka; z prvního z nich citujeme: „K tomu prvnímu: Reliktem patriarchátu je celý systém příjmení jako takový. Pokud se začnu podepisovat bez -ová, stále to bude jméno, které jsem dostala od manžela, případně otce, které se dědí po meči a ze kterého […]

V souvislosti s úpravou katalogu požadavků pro maturitní zkoušku (didaktický test) z českého jazyka a literatury od roku 2015, konkrétně s výrazným rozšířením požadavků vztahujících se k literární historii, se znovu diskutují otázky týkající se nejenom maturitní zkoušky, ale i výuky literární historie vůbec. Proč zařazovat literárněhistorické úlohy do didaktického testu? V jaké míře literárněhistorické poznatky testovat? Je nutné zabývat se literární historií komplexně? Máme konkrétně uvádět poznatky pojímané jako […]

Z našeho archivu:  Publikováno v časopise Český jazyk a literatura, č. 5, 2014 Článek je polemickou reakcí na literární část maturitní přílohy deníku MF Dnes věnovanou Máji Karla Hynka Máchy. Zaměřuje se na problematiku výběru edice textu a na to, co by mělo být předmětem ústní zkoušky státní maturity z češtiny. Následující řádky se týkají 1. dílu seriálu „o knihách, ze kterých můžete skládat maturitu“, publikovaného jako příloha deníku MF […]

O projektu více ZDE, další hesla ZDE. Autorem hesla je Mgr. Zdeněk Sotolář J. R. R. TOLKIEN: PÁN PRSTENŮ (The Lord of the Ring, 1954–55) Hrdinská fantasy Pro čtenáře od 13 let Příběh Pána prstenů nás přenáší do země, kterou si autor pro své příběhy vytvořil a kterou zabydlel různými bytostmi – do fiktivní Středozemě. Tolkien se mohl opřít o zkušenost profesora literatury, ale zároveň díky obrovské představivosti stvořil svět […]

Z našeho archivu:  Josef Peřina Autor v článku vyvrací tradované tvrzení, že kronikářovým pramenem pro vylíčení nejstarší fáze českých dějin bylo vyprávění starců, jehož jádrem byly staré pověsti tradované v lidovém prostředí. Ukazuje, že mytické pověsti vážící se k počátkům raně středověkého státu a založení jeho panovnického rodu mají inspirační zdroje v biblickém vyprávění a židovských a antických mýtech. Žákům českých škol všech stupňů se při výkladu Kosmovy Kroniky Čechů dostává v hodinách literární […]

Novodobému Williamu Faulknerovi, spisovateli dusného Jihu USA, postapokalyptikovi, jednomu ze čtyř nejvýznamnějších soudobých amerických spisovatelů, tomu, který nedává interview, nepoužívá uvozovky a v jehož dílech si podává ruce temnota a krutost s nadějí, tedy Charlesi Josephu (Cormacovi) McCarthymu, patří téma zářijového HOSTa. Na jeho počátku přibližuje McCarthyho životní i tvůrčí osudy Michal Svěrák, poté se Hana Řehulková v rozhovoru s překladatelem Martinem Svobodou věnuje peripetiím českého překladu Krvavého poledníku a McCarthyho autorskému stylu […]