Únorový sloupek z r. 2013. Jeden z textů, které by mohly vyjít beze změny i dnes. Bohužel. Tak schválně: Ve kterých obdobích uplynulého století byla tahle země úspěšná? Myslím, že automaticky, přímo z meziuší se vám na jazyk vykutálí dvě: první republika a šedesátá léta. (…) Obě ta období si pamatujeme pro jejich kulturu. Avantgarda první republiky dosáhla na světové myšlení, Breton psal o Praze, Čapek byl v Anglii bestselleristou. Film a literatura šedesátých let, […]
Snažili jsme se dětem nabídnout různé substituční terapie. Plyšáci jen zvýšili touhu po samohybných chlupatých věcech. Tamagoči dávno není cool. Kniha jako intelektuální hranatý kamarád úplně propadla. V zoufalství jsme se rozhodli zfalšovat zákony biologie a zkusili prckům vnutit choroš. Tvrzení, že jde o netypického savce, neobstálo. Z fejetonu na stránkách www.novinky.cz. Další autorovy text např. ZDE, ZDE, ZDE a ZDE.
„Umřela a ani jsme si toho nevšimli. Kdo? Zpráva bez obrázku. Velké internetové portály už nepublikují zpravodajství tvořené jen slovy, zprávu bez obrázku na nich prostě nenajdete. (…) Obrázky vyrábějí autenticitu. Slova si může vymyslet, kdo chce a jaká chce, fotka ale nelže. Textům jsme přestali věřit, proto už i podvědomě potřebujeme ke zprávě obrázek, byť úplně mimoběžný. Editoři jednotlivých serverů dokážou ze zkušenosti poznat, které sním ky přitáhnou ke čtení, a vybírat si […]
Doba plýtvá silnými slovy. Poslední měsíce kolem nás lítá tolik fašounů, kremlobotů, dobroserů a vlastizrádců, že se člověk bojí vyjít do parku, aby ho některá z těch příšer nepokousala. Třeba nácek. Zdánlivě je to každý, kdo odporuje imigraci. Nadužíváním silných slov ale zrušíme jejich sílu. Je třeba mluvit přesně. Takže kdo je a není nácek? Publikováno v Salonu, kulturní příloze Práva, a na www.novinky.cz, ZDE.
„Jedna z nejhorších věcí, které se člověku můžou stát, je výhra, která přijde moc brzy. Šoubyznysový suterén je plný trosek, které si před třicítkou šláply na červený koberec a neustály to na něm. Zbytek života pak tráví tím, že posílají do Aha! své nahé fotky z Chorvatska. (…) Revoluce z roku 1989 byla studentská. Mladí lidé se vzbouřili, vystoupili s přirozenou touhou skácet starý svět a postavit nový a – […]
Na stránkách Respektu se Tomáš Feřtek rozhorlil nad tím, jaký seznam četby připravil ke státní části maturit z češtiny CERMAT. „Převažují autoři 18. a 19. století,“ stěžuje si v článku CERMAT vzkazuje: Na moderní literaturu se vykašlete. „Když je vám osmnáct a jste maturant, tak si po přečtení tohoto seznamu můžete pouze potvrdit, že literatura už je opravdu jen zapáchající mrtvola,“ přidává. „Redukovat literaturu na půl století starý telefonní seznam […]
Řešit minulost Daniela Landy je jako poslouchat pořád tu samou desku. Kdykoliv vystrčí hlavu z domku na Vyšehradě, ozve se skandování „nácek, nácek‟. To sice prokazuje chvályhodnou vytrvalost naší mediální krajiny, ale intelektuálně nabíjející to zrovna není. Upřímně, je mi skoro jedno, že Landa kdysi zpíval rasistické texty. Už léta se chová slušně, vzal si Němku a živí se pateticko-líbivými blbinami, což se dá od zpěváka čekat. Když ho pražský […]
„Den září zatmívá dálky – noc temnem zapaluje výše,“ napsal Otokar Březina do sbírky Svítání na západě. Napsat to mohl, protože v Nové Říši, kde tehdy působil jako učitel, nebylo elektrické veřejné osvětlení. Dnešní děti si poetickou pravdu, že ve tmě vidíme dál, snad až na konec vesmíru, už jen tak neprožijí. Březinova naděje, že smrt coby nejzazší tma snad otevírá dveře k něčemu, co bez ní nevidíme, je pro ně jen chytrolínskou […]
Ze sloupku na webu Novinky.cz: Děti, ty naše malé turbo verze, nečtou. Můžeme se na ně proto čílit. Můžeme plakat nad úpadkem lidstva, které již více nepozná krás Raisova Pantáty Bezouška, natož Holečkových Našich. Ba i Babička Boženy Němcové zůstane známa jen z poslední filmové verze, pročež si budoucí generace Čechů budou myslet, že z Barunky vyrostla Popelka. (…) A je tu i řešení další, dosud nevyzkoušené. Všichni víme, jak mladí dnes komunikují. V podstatě […]
