Z rozhovoru na stránkách Novin kraje:

Co se týče písemného projevu v internetovém prostředí, mám za to, že platí i zde nějaké zákonitosti. Nejen v e-mailech, ale i na sociálních sítích…

Ano, také e-maily a příspěvky na sociálních sítích mají své normy. Vždy záleží na tom, v jakém prostředí se právě pohybujeme a s kým si zrovna píšeme. Pokud jsme např. členy nějaké diskusní skupiny na WhatsAppu, v níž se všichni osobně znají a která byla vytvořena dejme tomu pro milovníky cestování, pak je velmi pravděpodobné, že normou v této skupině bude tykání a že se v diskusních příspěvcích budou hojně objevovat emotikony či emoji slunce, pláže, hor, cestovních prostředků, turistických značek apod. Píšeme-li však e-mail, jímž se ucházíme o zaměstnání, normou bude pochopitelně vykání, zdvořilé oslovení v jeho úvodu (např. vážená paní ředitelko, vážený pane Havle), k zakončení lze použít třeba obrat S pozdravem a přáním hezkého dne atd. Je tedy dobré mít na paměti, kdo je příjemcem našeho textu, jakého komunikačního cíle chceme dosáhnout.

Spěje internetová komunikace ke sdílení emocí pomocí symbolů (emotikonů) na úkor textu?

Neustále se rozšiřující repertoár emotikonů či emoji skutečně vede některé pisatele k tomu, že jimi nahrazují některá slova; např. ve větě Pojedeme vlakem může být slovo vlakem nahrazeno právě emotikonem vlaku, přejeme-li někomu hodně štěstí či lásky, můžeme z nabídky obrázků vybrat čtyřlístek a srdíčko apod. Emotikony jsou na jednu stranu mezinárodně srozumitelné, na druhou stranu vznikají i emotikony kulturně podmíněné. Existují např. takzvaná Czemoji, tedy emoji vázaná na naše kulturní prostředí. Patří sem třeba obrázky obloženého chlebíčku, punčového řezu, zahradní plastové židle, brouka Pytlíka a mnoho jiných. Již z těchto příkladů je ovšem zřejmé, že užívání emotikonů je opět výrazně vázáno na konkrétní texty, typicky na texty neformální, např. na esemesky, které si mezi sebou vyměňují dobří přátelé. Užívání emotikonů v textech s vysokou společenskou prestiží, např. v písemných pracích na střední či vysoké škole, je prakticky vyloučeno.

Kategorie: Jazyk a jazykověda

Zanechat odpověď