V pátek 24. dubna se deník Mladá fronta Dnes opět věnoval maturitním slohům a s nimi související tematice, tentokrát dokonce už na první straně, článkem nazvaným Školy u maturit nadržují slabým studentům. Na straně 3 pod titulkem Pozná dobrý sloh spíš učitel, nebo tabulka? čtenáři našli mj. vyjádření ministra školství, ale také např. maturantky z r. 2012. Na téže straně jsou umístěny příspěvky předsedy ASČ Josefa Soukala a členky SUČJL Veroniky Valíkové („Pro/ Proti“), a konečně na s. 12 vše „korunuje‟ komentář Tomáše Feřteka Chcete umět psát? Pište blog. V souhrnu materiály opět nepůsobí vyváženě: Je mi např. záhadou, proč první odstavec článku Pozná dobrý sloh… začíná slovy „češtináři přiznávají, že státní maturitní slohovky nedávají studentům příliš prostoru ke kreativitě‟; mám za to, že třeba „někteří češtináři tvrdí…‟ by skutečnosti odpovídalo daleko více. V citacích odpůrců snah o objektivitu hodnocení najdeme tvrdošíjně opakované smyšlenky či polopravdy, kupř. V. Valíková vyjadřuje přání „v klidu učit studenty mluvit, číst knihy, psát osobité texty a přemýšlet v souvislostech‟, aniž by jakkoli byla schopna vysvětlit, co jí v tom dnes brání. Nechybí opravdové perly: „Rozdíly mezi hodnocením jejich a hodnocením Cermatu (někteří češtináři) přikládají i tomu, že lépe znají styl, ale i rukopis (sic!) studentů.

Protože vyjádření ASČ bylo redakcí kráceno – dodejme ovšem, že překročilo rozsah stanovený redaktorkou MfD – uvádíme ho níže tak, jak bylo odesláno. 

Vzhledem k tomu, že se s redakcí MfD nepodařilo vyjednat odpovídající prostor pro polemickou reakci na komentář Tomáše Feřteka, publikujeme ji během prvního květnového týdne na našem webu. (Poznámka ze dne 23. 5: K publikování dojde až 24. 5.)

 

Vyjádření předsedy ASČ:

K vašim otázkám:

…je maturita cestou, jak schopnost vyjadřovat se u studentů zlepšit?‟ – Zkouška má primárně jiné cíle než výuka. A co jiného v češtině ověřovat než vyjadřovací schopnosti?

máme mít na výběr tolik slohových útvarů?‟ – Je to výhoda především pro žáky odborných škol, kteří si mohou vybrat tzv. praktičtější útvar (zpráva, motivační dopis apod.); viz též např. příslušný RVP: (žák) „odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru v základních útvarech odborného stylu, především popisného a výkladového…‟. Narozdíl od minulosti tento výběr zajišťuje, že se žák u maturity z hlediska útvaru „potká‟ s tím, v čem během výuky dosáhl dobrých či alespoň lepších výsledků – užší výběr ho poškozuje, neumožňuje mu prokázat jeho schopnosti.

Další odpovědi jsem zakomponoval do samostatného textu:

Nová maturita je z hlediska předmětu ČJL výrazným přínosem. V relativně krátkém čase se především jejím prostřednictvím podařilo výuku alespoň zčásti modernizovat tak, jak o tom snilo několik předchozích češtinářských generací. Snahu vrátit se k centrálnímu hodnocení chápu jako pokus o eliminování některých problémů, které s sebou přináší fakt, že prvek „státní‟ a „školní‟ není vždy v souladu.

Jak ukazují data Cermatu, ale i prostá empirie, školní hodnocení nedokáže zajistit jeden ze základních cílů maturitního hodnocení, totiž objektivitu. Ta vzniká jednak kvalitním souborem hodnotících kritérií, jednak sjednocením pohledu hodnotitelů (kalibrací).

Proč se snažit o objektivitu? Maturitní vysvědčení je certifikačním dokumentem, který by neměl záviset na subjektivním názoru a měl by mít svou vážnost už kvůli tomu, že má důsledky právní, ale také – a zejména – hodnotové a etické. Pokud jsou upozaděny, jak k tomu u nás došlo, trpí nejen maturita, ale především vzdělávání jako takové.

Je třeba snažit se co nejvíc objektivizovat hodnocení i tam, kde je to velmi obtížné; přijmeme-li tezi, že slohová práce se nedá hodnotit jinak než subjektivně, znamená to, že nejsme např. schopni efektivně sledovat studijní pokroky žáků, čímž popíráme samotný smysl vzdělávání. Osobní přístup učitele k žákovi je při výuce nezastupitelný, nemůže ovšem znamenat, že při certifikační zkoušce bude hodnotitel oceňovat třeba to, jaké úsilí žák do studia vložil, a nikoli to, zda jeho znalosti jsou dostatečné.

Kritéria hodnocení písemné práce jsou odvozena od vcelku jednoduchých, i pro laika snadno pochopitelných požadavků na písemný projev žáků, žádné z nich nevzniklo „od stolu‟. Tvrzení, že kritérium „vytvoření textu podle zadaných kritérií‟ se míjí s realitou a že žáky nemístně omezuje, jsou nepravdivá; odhlédneme-li od čistě osobní, soukromé sféry, valná většina textů, které v životě vytváříme, se musí držet zadaného tématu a respektovat komunikační situaci. Koneckonců data ukazují, že právě v tomto kritériu se hodnotitelé ze škol a hodnotitelé z Cermatu shodují (což se jinak stávalo jen výjimečně).

Hodnotící kritéria (označení „tabulky‟ je zavádějící) nejsou uplatňována mechanicky, každý prvek slohové práce se hodnotí z hlediska funkčnosti. Nelze se tedy např. „nadřít‟ formální znaky úvahy a za jejich pomoci napsat obsahový blábol – taková práce při hodnocení propadne. Na druhé straně hodnotící kritéria neomezují kreativitu (u těch útvarů, kde je namístě); když nic jiného, dokládají to vynikající maturitní práce vzniknuvší v předchozích letech. Žádnému „Balzakovi‟ nesložení zkoušky nehrozí – ledaže by si nebalzakovsky hloupě zvolil zadání, jež by nezvládl a v němž by jeho kreativita nebyla v souladu s požadavkem funkčnosti.

Znovuzavedení centrálního hodnocení je tedy logický krok. Upozorňujeme ovšem, že by ho měla provázet hluboká reflexe dosavadních zkušeností s hodnocením a že není proveditelný bez nezbytného ekonomického zajištění.

 

Připravil Josef Soukal

6 komentářů.

  1. Veronika Valíková napsal:

    http://spolucjl.cz/josef-soukal-vs-veronika-valikova/

    Duel 24. 4. Velmi bych uvítala, kdyby funkcionáři ASČ nepsali komentáře o textech, které neuveřejní, a nevytrhávali věty z kontextu. Děkuji.

    • Josef Soukal napsal:

      Paní Valíková,

      texty nelze přebírat jen tak, bez souhlasu autora a vydavatele. MfD je natolik dostupná, že si lze původní text snadno vyhledat. O vytrhávání z kontextu nemůže být ani řeči, podobné věty veřejně vyslovujete velmi často (ostatně proto jsem psal o tvrdošíjně opakovaných smyšlenkách a polopravdách).

      • Lenka Dohnalová napsal:

        Vážený pane Soukale,

        mýlíte se, tvrdíte-li, že „v citacích odpůrců snah o objektivitu hodnocení najdeme tvrdošíjně opakované smyšlenky či polopravdy.“ My máme na tuto problematiku pouze odlišný názor, což je doufám zcela legitimní.Ráda bych Vás upozornila na komentář pana Hvížďaly Maturita podle Cermatu (odkaz na blog najdete na http://www.spolucjl.cz). Není jedinou osobností se vztahem k slovesnému umění, která se k této situaci vyjadřuje.

        • Josef Soukal napsal:

          Vyjadřuje, ovšem velmi nekvalifikovaně. Což jsem konstatoval v diskusi pod blogem.

  2. Veronika Valíková napsal:

    http://spolucjl.cz/josef-soukal-vs-veronika-valikova/

    Duel 24. 4. Velmi bych uvítala, kdyby funkcionáři ASČ nepsali komentáře o textech, které neuveřejní, a nevytrhávaly věty z kontextu. Děkuji.

Zanechat odpověď na Josef Soukal