„Příspěvek vznikl v rámci formálně-sémantického rovinného popisu (FSRP) jazykového (gramatického) systému, na jehož nejvyšší, souvětněčlenské rovině byla postulována teorie souvětných členů (…). Souvětí vyžaduje samostatnou pozornost, protože na rozdíl od věty jednoduché, která je složena z větných členů, popř. aktantů (participantů), jež jsou syntakticky aktivní, v souvětí jsou syntakticky aktivní hlavně spojovací výrazy, poněvadž spojují souvětné členy (klauze), a proto mají také místo v závislostních grafech. Metodologicky vycházíme v souvětí od formy spojovacích výrazů k jejich významu. V této stati nás budou zajímat přirovnávací podřadicí spojky jako než.

Cílem článku je ukázat, že přirovnávací vedlejší věty s podřadicími spojkami jakonež mají specifické postavení v rámci vět vedlejších spojkových, protože přirovnání je nezákladní sémanticko-syntaktický vztah (…). Nejprve se budeme stručně zabývat pojetím těchto vět v základních mluvnicích současné češtiny, potom podáme vlastní pojetí a především podrobnou klasifikaci přirovnávacích vět s jako než.“

Publikováno v časopise Naše řeč, ročník 97 (2014), číslo 1, s. 13-25.

Věnováno stému výročí narození lingvisty a lingvodidaktika Karla Svobody (1914–1986)

Zanechat odpověď