Medievalista, sémiolog, estetik, spisovatel a esejista Umberto Eco je zcela jistě ojedinělým zjevem současného akademického a literárního světa. Šíře jeho poznatků, stejně jako mimořádná schopnost syntetismu a provokativnost soudů z něj po právu činí jednoho z mála „polyhistorů“, druhu dnes takřka vymřelého. A právě Ecovi a jeho dílu se věnuje téma listopadového HOSTa. Nejprve Ľudmila Lacková ve stati Osvoboditel Eco představí komplexně jeho tvůrčí a vědeckou osobnost; její složce medievalisticko-estetické se věnuje Lenka Svobodová v textu Umberto Eco hisperický; sémiotický aspekt traktuje ve stati Od nepochopení k porozumění Vít Gvoždiak; analýzu motivu falza v Ecově románové tvorbě přináší studie Lucie Doležal Novákové Když fantazie překročí hranice reality; poslední slovo tématu patří literatuře, konkrétně parodii na Umberta Eca, kterou její autor, italský spisovatel a publicista Michele Serra, nazval Nalevo od prava.
Neprávem polozapomenutého historika umění a básníka Jana Mariuse Tomeše (1913-2010) připomíná komplexní a osobně zabarvená stať básníka Rudolfa Matyse; v kalendáriu připomíná 60 let, které uplynuly od úmrtí Ivana Alexejeviče Bunina, historik Libor Vykoupil.
Jiří Trávníček rozpráví s Terezou Boučkovou v interview Chtěla jsem být jako divá Bára „o životě na venkově, o psaní a o čtení“; Martin Stöhr krátce zpovídá básníka Vojtěcha Kučeru, spoluorganizátora cyklu čtení „Děkujeme za Vaše básně!“, který proběhl letos již potřetí v areálu zámku Kratochvíle; s Ivanem Wernischem vedl zajímavý dialog „o jeho čtenářských a básnických nálezech a editorství letošních Nejlepších básní“ Petr Adámek. Jan Němec se v kritické stati Literatura na Čt Mars věnuje literatuře, respektive její prezentaci, na televizním kanále ČT art. Budoucí slibnou polemiku zřejmě vybudí rozsáhlý esej vynášející „nekompromisní verdikt nad polistopadovou prózou“, jenž jeho autor, Martin Puskely, nazval Čekání na autora. Vychází z podobných premis, jako byly ty, které v diskuzích proběhnuvších nedávno na stránkách A2, Tvaru a jiných periodik žádaly „angažovanou“ poezii. První krátký polemický příspěvek k diskusi zformuloval Jan Němec a obdařil jej titulkem Čekání na Aurora.
Beletristická příloha přináší mj. nové básně Inky Machulkové, Dopisy Františka Listopada či filosofické aforismy Róberta Gála.
