Článek odpovídá na text Karla Lippmanna Literární historie a maturita, publikovaný na webu Česká škola. Vyvrací některá Lippmannova tvrzení týkající se literární historie při výuce a maturitní zkoušce a poukazuje na vážné nedostatky Lippmannem předestřeného příkladu literárněhistorického tématu. Článek ZDE.
Ve své odpovědi K. Lippmannovi jsem vysvětlil, jaké problémy s sebou nese tematické pojetí výuky literatury a maturitní zkoušky a uvedl, proč je princip současné ústní zkoušky (její literární části) vhodnější a proč je v souladu s RVP. Doplňuji nyní svůj článek vyjádřením k námitkám V. Valíkové uvedeným v komentářích k mému textu přetištěnému na webu pedagogicke.info. K námitkám se vyjadřuji ve volném pořadí. Článek ZDE.
Michaela Šaršeová: Současná česká literatura v kontextu střední školy Nikola Ginterová: Učební materiály k přípravě na ústní část maturitní zkouškyz českého jazyka Upozorňujeme na dvě diplomové práce z nedávných let, jejichž témata se vztahují k výuce literatury na střední škole. Rádi bychom tím oživili diskusi na dané téma. K výuce literatury a maturitní zkoušce viz i ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE či ZDE Semináře České knižnice
Jakými způsoby lze interpretovat literární text na středních školách? Tuto otázku si následující text klade ze dvou důvodů: jednak musí předcházet případnému posouzení produktivnosti či stereotypnosti jednotlivých přístupů k literárnímu textu, jednak její zodpovězení může inspirovat k obohacení interpretačního repertoáru učitelů. Patří navíc k jistému stereotypu publikací píšících o středoškolské interpretaci, že autoři představují specifický způsob interpretování a zároveň zdůrazňují, že se jedná jen o jednu z mnoha cest. V pozadí tohoto článku stojí dvojí přesvědčení: a) že […]