Se souhlasem autorky přebíráme výukový materiál, který publikovala na své facebookové stránce.

Uvedená hodinová dotace je spíše orientační (vždy záleží na konkrétní třídě).


1 hodina
S publicistickým stylem se žáci již někdy někde setkali. Začneme malým brainstormingem, co si pod pojmem publicistický styl/publicistika přestavit. Následuje diskuze nad uvedenými pojmy. Velmi často při brainstormingu zazní jedno ze slov redaktor, editor, korektor, fotograf, grafik. Tím si připravíme půdu pro aktivitu „hra na noviny“.
Titulek
Nabídneme žákům několik titulků a oni se snaží vyvodit, o čem zřejmě článek bude a jakou bude mít asi funkci. Nakonec můžeme uvést, o čem originální text je.


1 – 2 hodiny
Hra na noviny
Ve skupinách si mohou role vybrat, nebo je můžeme přidělit (záleží na třídě, na schopnostech žáků, na účelu, který tím sledujeme). Doporučuji, abychom „omezili“ výběr tématu. Známé téma není příliš žádoucí a žáci mohou být ovlivněni texty, které četli (nesnaží se o vlastní tvorbu). Pokud by se jednalo o slabé žáky, můžeme jim naopak známé téma doporučit, aby aktivita alespoň trochu splnila svůj cíl.
Je možné nechat žáky pracovat na počítačích/tabletech, ale mohou pracovat i v ruce.
Po dokončení práce následuje diskuze o jednotlivých rolích a vyvěšení textů jednotlivých skupin. Probíráme jednotlivé texty a hledáme to, co se nám na článku líbí (tj. vyzdvihujeme dobré zpracování, vhodné příklady…).


1 hodina
Žhavá aktualita
Žáci si vylosují formu (rozhlas/Instagram) a dozví se obecně, co budou dělat. Následuje rozdání lístečků s informacemi a začíná se měřit čas. Události jsou reálné, ale budou přeneseny do současné doby (proto není uveden rok, pouze je zmíněn měsíc a den).
Žáci jsou uvedeni do situace, kdy musí během poměrně krátké doby vytvořit souvislý logický text. Po uplynutí času instagramová skupina odevzdá své příspěvku (ideálně je připevní na tabuli/síť apod.), žáci z rozhlasové skupiny si ve třídě/na chodbě najdou klidné místo, aby mohli svůj výstup nahrát.
Následuje poslech všech nahrávek a jejich zhodnocení (nejenom stránka obsahová, ale i mluvní projev), poté rozbor instagramových příspěvků. Na závěr porovnáváme podobu psanou a mluvenou, hledáme rozdíly.


1 – 2 hodiny
Reportáž
Žáci si opět vylosují svou roli. Je důležité, aby o své roli nikomu neřekli (vyjma reportérů). Mají cca 3 – 5 minut, aby si v hlavě urovnali, jak svou roli zahrajou. Obrázky vidí jenom vybraní žáci, opět na určitou dobu (obrázky si potom schováme). Je důležité, aby si účastníci události dobře zapamatovali, co říkali, aby se nestalo, že druhém reportérovi řeknou něco jiného.
Reportéři se dostali na dané místo a začínají se vyptávat, dělají si poznámky. Následuje zpracování poznámek do reportáže.
Reportáže jsou připevněné na tabuli a účastníci události si je pročítají a na lístečky připisují své poznámky. Následuje společná diskuze a hlasování o ocenění.
Vzhledem k tomu, že reportáž vypracuje pouze polovina třída, na další hodinu je možné připravit jinou variantu a poloviny prohodit.


1 hodina
Reportáž – zpráva
Žáci se vrací k tématu, které zpracovávali jako žhavou aktualitu. Z předcházející hodiny mají již zkušenost, kdo může být účastníkem události.
Důležité je rozlišení subjektivního a objektivního pojetí.


1 hodina
Glosa, sloupek, fejeton
Zcela záměrně je vybraná část pohádky, kdy si král nemůže vzpomenout, proč vydal svůj zákaz. Žáci přenesou toto téma na současnou dobu a reagují na ni ironickou, satirickou, humornou formou.
Pomocí uvedených aktivit vyvodíme znaky publicistického stylu a některých útvarů. Vzhledem k tomu, že se „hodnocení“ a rozboru jednotlivých prací účastní žáci, učí se vyhledat a formulovat kritéria jednotlivých útvarů. Spolupráce na kritériích velmi výrazně pomáhá při vytváření vlastních textů (např. slohové práce).
Práci na „hodnocení“ jednotlivých prací můžeme pojmout jako dílnu psaní. Záleží ovšem na vyspělosti žáků.

Doprovodné karty 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.

Jeden komentář.

  1. Josef Soukal napsal:

    „Že má na výběr témat článků vliv statistika čtenosti na webu média, potvrdilo dokonce 64,1 procenta. Reakcím na sociálních sítích pak přiznává vliv na mediální obsah 40,1 procenta dotázaných. Ještě zajímavější čísla vyplynula z otázky, zda média doporučují každému čtenáři jiné články na základě dat, která o něm sbírají – o svém domovském médiu toto potvrdilo 26,4 procenta dotázaných, přičemž více než polovina zároveň přiznává, že přesně neví, jak tento systém funguje.“
    https://a2larm.cz/2022/10/co-je-psano-neni-dano-online-media-meni-nazvy-clanku-i-nekolikrat-za-den/

Zanechat odpověď