Z našeho archivu (13. 3. 2014):

Milí kolegové,

rád bych se s vámi podělil o zkušenost, kterou jsem učinil a činím s oblíbenou hračkou a vytouženým vánočním dárkem současné mládeže – tabletem.

Pro ty z vás, kteří si nejsou jisti, co přesně tablet je, shrnu základní informace: tablet je něco mezi chytrým mobilním telefonem a notebookem. Je to placka většinou o rozměrech cca 26 x 17 cm, tlustá necelý centimetr (samozřejmě existují tablety výrazně menší i větší). Ovládá se dotykem (ale lze přikoupit malou klávesnici) a její primární funkcí je…no…a já vlastně nevím. Patrně  mobilita, surfování po facebooku v KFC či sledování filmů v autobuse. Upřímně naprosto nechápu, proč je tak oblíbeným zbožím, protože jeho využití pro běžně pracujícího či studujícího člověka zdá se mi neurčité, až mizivé.

Ve škole, kde učím, je nezbytná pomůcka učitele notebook. Veškeré studijní materiály mají žáci online, klasické učebnice a sešity se, až na výjimky, nevyužívají. Studenti chodí do školy pouze s notebookem, a tak i učitel musí mít v hodinách notebook vždy po ruce. Můj notebook začal pomalu dosluhovat, brzy ho čeká křemíkové nebe, nebylo tedy zbytí a musel jsem vyhlížet koupi nového. Jelikož jsem ale měl určitou zkušenost s tabletem jako pomůckou učitele, začal ve mně hlodat červík nejistoty, zda přece jen místo notebooku nepořídit tablet.

Ještě před rokem bych myšlenku zcela zavrhl. Absolvoval jsem několik školení, ke kterým jsem si postupně vypěstoval averzi (nejvíce mě asi irituje stotisícová interaktivní tabule). Stále více jsem totiž alergický na obchodníky, kteří přijdou do školy udělat seminář o využití moderních technologií. Zářivý úsměv od ucha k uchu, chování neuvěřitelně přátelské, jako bychom byli kamarádi už léta, ctnostná myšlenka posunout školství dál a jediný účel: vytáhnout z vašich, eventuelně státních, peněženek co největší částku za pomoci té nejlevnější obchodní manipulace, jejíž užití vůči vysokoškolsky vzdělanému člověku mě uráží. Následně jsem měl ale možnost si tablet na týden vyzkoušet a moje počáteční rozhodnost začala dostávat trhliny.

Věřte nebo ne, místo notebooku jsem si nakonec letos v lednu tablet pořídil. Proč – vysvětlím v následujících odstavcích. Pro pořádek ještě uvedu, že současné tablety disponují jedním ze tří operačních systémů, které se více či méně odlišují: iOS (tablety značky Apple), Android a Windows (různé značky). Má zkušenost je s Androidem.

Zjistil jsem totiž, že má práce v hodině je najednou rychlejší, snazší a efektivnější. Místo abych si do hodin bral poměrně těžký notebook a při probírání nové látky, kontrole úkolů či četbě ukázky (připomínám, že veškeré studijní materiály a odevzdání úkolů či slohovek je u nás v podobě e-learningu, tedy on-line) se neustále obracel a vracel ke katedře, jsem měl najednou všechno v ruce: v 50 deka vážící placce, se kterou mohu volně přecházet po třídě a činit cokoli, co kantor v hodině potřebuje. Kdybych používal klasické papírové přípravy a učebnice, byl by rozdíl ještě markantnější. Na střední škole učím teprve čtvrtým rokem, a tak nemám zdaleka veškeré přípravy v hlavě a do literárních ukázek se potřebuji stejně jako studenti při četbě, analýze a interpretaci dívat. V případě papírových materiálů bych tedy patrně musel na každou hodinu vybrat danou přípravu (nebo vzít celé desky), učebnici, čítanku a samozřejmě zápisník na známky.  Takto mám nyní vše v jednom zařízení, v tabletu.

Nespornou výhodou tabletu je právě možnost mít vše v jednom zařízení, stejně jako v notebooku. V tabletu lze mít veškerá data s učitelstvím spojená. Pokud něco opomenu či v hodině potřebuji otevřít učebnici pro jiný ročník, spletl jsem si diktát nebo se potřebuji podívat na známky některého studenta, trvá taková operace několik vteřin. Taktéž mám okamžitě k dispozici rozvrh svůj i třeba celé školy a veškerou svou klasifikaci. Oproti notebooku má však tablet v tomto ohledu pár výhod: Je rychlejší a spolehlivější. Než notebook otevřete, přihlásíte se, počkáte, až Windows načte veškeré programy a procesy, než odklikáte veškeré aktualizace, o které se měl dávno postarat školní ajťák, ztrácíte drahocenné minuty a taky nervy. Na tabletu zmáčknete čudlík a pracujete. Je navíc malý a lehký, máte ho neustále v rukou, takže veškeré operace a vyhledávání lze dělat za pochodu po třídě. Při četbě ukázky se tedy můžete procházet po třídě a kontrolovat, zda student v zadní lavici u okna nedojídá tajně svačinu. Při kterékoli činnosti lze prostě volně chodit po třídě a přitom mít vše v ruce.

Další výhodou tabletu je jeho rychlost. Rychlost procházení internetu (pro mě v hodinách nezbytná věc), rychlost procházení složek a otvírání dokumentů (pdf, docx, obázků atd.). Než dojdu z kabinetu do třídy, což trvá asi minutu a půl, několikrát ťuknu na display a mám otevřenou přípravu, ukázku, online odevzdání domácích úkolů či slohovek, diktát, PPT prezentaci, Youtube s videem či hudební ukázkou, prostě cokoli.

Rychlý internet je v tabletu samozřejmost. Když potřebuji najít nebo ověřit určitá data na internetu, podívat se, jak vypadá „amarant zvadlý“ v Máchově Máji, zkontrolovat, zda a kdy mi student odeslal e-mail, najít jízdní řád, program divadla, videoarchiv České televize, opět je to záležitost několika vteřin. Jestliže navíc jako my využíváte sdílené Google dokumenty či Google disk, opět máte ke všemu rychlý přístup. Moji studenti mají na Googlu např. on-line portfolio svých slohových prací. Oni stejně tak jako já tedy mohou kdykoli nahlédnout do slohovek, které psali třeba před třemi lety. To vše lze samozřejmě činit i v notebooku, s tabletem je to ale výrazně rychlejší a pohodlnější.

V současné době existuje pro tablety řada zajímavých učitelských aplikací, o kterých jsem psal výše (známkování, rozvrhy) a které lze exportovat např. do excelu, údajně i do Bakalářů. Přestože ale ve škole Bakaláře máme, s tímto exportem a spojením tablet – Bakaláři zkušenosti zatím nemám,  nemohu tedy funkčnost posoudit.

Tablet vám bez nabíjení vydrží v průměru 8 hodin za předpokladu, že jej máte neustále rozsvícený a používáte ho. Pokud ho např. na hodinu odložíte, vydrží samozřejmě mnohem víc.

Nyní k některým nevýhodám. Jednou z nich je třídnice. V tabletu lze mít třídnici, zapisovat absenci a probrané učivo. Ovšem mám dojem, že zatím nejde synchronizovat se školní el. třídnicí (např. právě Bakaláři), a tak musíte absenci a téma hodiny stejně přepsat do školního notebooku či PC, kde síťová el. třídnice je. Většinou se tak nelze podívat, zda před měsícem žák na té či oné hodině byl nebo jak dlouho chyběl. Resp. lze, lze si vytvořit docházku do všech vašich hodin, ovšem to znamená vytvořit si ve školním roce každou jednotlivou hodinu zvlášť, a to je práce šílená. Já to řeším tím, že mám vytvořenu jednu univerzální hodinu pro každou třídu (např. ČJL 1.A), v hodině absenci naťukám a pak ji ještě ten den v kabinetu přepíši do bakalářů.

Další nevýhodou tabletu je, že pro něj nejsou optimalizovány elektronické učebnice. Jestliže tedy ve škole využíváte např. el. materiály od Frause, mám dojem, že v tabletu nebudou fungovat, nebo minimálně ne správně (za předpokladu, že se nejedná pouze o soubor PDFdokumentů, ten samozřejmě v tabletu funguje bez problémů). Z toho vyplývá, že veškeré přípravy musíte mít vlastnoručně psány např. v notebooku a pak je do tabletu překopírovat. Větší problém přichází s čítankou, kde budete muset v krajním případě ukázky přepsat ručně. Nevím, jestli existují el. čítanky, ze kterých po zakoupení půjde digitální text vyexportovat a následně nakopírovat do dokmuentů v tabletu. Já to řeším naskenováním materiálů (z čítanky, diktátů a různých cvičení). To ale předpokládá, že veškeré tyto knihy máte zakoupené, tedy vlastníte originál, pouze jste si jej digitálně přenesli do tabletu. Musíme totiž myslet na autorská a licenční práva.

Nyní se dostávám k největší nevýhodě tabletu. Tablet je především určen ke konzumaci a prohlížení dat, nikoli k jejich vytváření. Vytváření dokumentů – textových souborů, neřku-li tabulek nebo dokonce PPT prezentací – je mnohem pomalejší a omezenější než na notebooku. Proto vám tablet nikdy notebook nebo PC jako takový zcela nenahradí! K používání tabletu je, dle mého, nutné mít někde k dispozici notebook nebo PC, na kterém budu materiály vytvářet. Tento však může být doma či v kabinetu a nemusí být nikterak výkonný, co se týče rychlosti a výdrže baterie, protože jakmile dokument vytvoříte, zkopírujete jej do tabletu a s tím si pak vesele pochodujete ze třídy do třídy.

Poněkud zdlouhavé pro nového uživatele je seznámení se s tabletem. Jednak s ovládáním systému, jednak s ovládáním jednotlivých aplikací. Naprostá většina aplikací, které jsem si do tabletu stáhl (všechny jsou k dispozici on-line v Google obchodě a stažení a instalace jedné aplikace trvá několik vteřin), jsou zdarma. Koupil jsem si, myslím, dvě aplikace. Jednu asi za 40 Kč, jednu za 60 Kč. Žádnou další kupovat nepotřebuji a myslím, že ani potřebovat nebudu. Než však zcela ovládnete práci např. v aplikaci známkování či rozvrh učiva, docela to trvá. Pokud jste s výpočetní technikou navíc ve stavu válečném, silně doporučuji mít po ruce někoho, kdo s ní uzavřel výhodné spojenectví.

To je tedy má zkušenost s tabletem. Pro mě jako pro kantora, který potřebuje být v hodinách neustále online a který má rád veškeré materiály a dokumenty pohromadě a po ruce, je bezkonkurenčním pomocníkem a nemohu si ho vynachválit. Pro těch několik negativ jsem našel poměrně rychlé řešení. Dle vašeho stylu práce a výuky může být tento text ujištěním, že tablet je zbytečnost, nebo naopak inspirací, jak si práci ulehčit.

2.4. 2015 POZNÁMKA: Díky komentářům jsem vyřešil problém s elektronickou třídnicí – s Bakaláři. Přes jejich webové rozhraní teď už běžně zapisuji do třídnice a odpadla mi tak jediná větší starost. Takže tímto děkuji diskutujícím 🙂

Diskusi k článku na serveru ceskaskola.cz najdete ZDE

 

 

 

 

18 komentářů.

  1. Petr Kuba napsal:

    Článek byl dnes ráno uveřejněn na ceskaskola.cz a už se do mě pánové komentátoři pustili. 😀

    • Lukáš Mižoch napsal:

      O úrovni těchto „diskutérů“ svědčí mj. fakt, že se pod svůj názor nedokáží ani podepsat vlastním jménem (Nico Pytlik, krtek, …). Kašlete na ně. 🙂

  2. Janek Wagner napsal:

    Díky za článek! Mám pár poznámek:

    – nyní jsou na trhu tablety tří hlavních platforem iOS (Apple), Android a Windows 8, každá z nich má řadu výhod i nevýhod a nelze proto ani generalizovat některé výhrady vůči tabletům,
    – tablet (podobně jako chytrý telefon) je univerzálnější počítač než byly PC nebo notebooky, může obsahovat řadu dalších komponent a čidel (GPS, kamery, akcelerometr, kompas atd.) využitelných ve výuce,
    – tablety střední třídy jsou nyní výkonem a kapacitou na úrovni střední třídy notebooků před cca 5-8 lety,
    – aplikace na tabletu mohou pracovat i bez připojení k internetu,
    – tablety s Windows 8 mají zajištěnu zpětnou kompatibilitu: poběží na nich většina aplikací pro běžné PC (i těch starších),
    – k tabletům s Windows 8 se dají připojit periférie jako u běžného PC,
    – k většině tabletů se dá připojit větší monitor nebo TV či projektor, klávesnice či myš,
    – nefunkčnost některých aplikací na tabletu (například zmíněných Bakalářů) není chybou nebo nevýhodou tabletů, ale nefunkčních aplikací!

    • Petr Kuba napsal:

      Janek Wagner: Díky za poznámky, já jsem psal článek z pohledu češtináře, takže GPS běžně nepotřebuji. Máte ale samozřejmě pravdu, aplikací je možností je vícero. Co se týká té nefunkčnosti Bakalářů – ono je vlastně nakonec jedno, kde je chyba, výsledek je stejný: synchronizace s el. třídnicí prostě nelze. Nebo se mýlím? A na závěr už jen spekulace – když jsem tablet vybíral, byl jsem důrazně upozorněn a odkázán na internetové testy, že tablet s Win8 má smysl pořizovat pouze v té třídě lepších, tedy nad 15 tis. Korun. Ty levnější (s procesorem Atom) jsou údajně velmi, ale velmi pomalé.

      • Janek Wagner napsal:

        Máte samozřejmě pravdu, uživatele zajímá jen funkčnost: od majoritního dodavatele evidenčních aplikací pro školství bych ale očekával jistou pružnost.

        Co se týče výkonu tabletů s dvoujádrovými procesory Atom a Windows 8: opravdu jsou pomalejší, nová generace ale již nabízí čtyřjádrové procesory Atom jako třeba 8″ Dell Venue 8 Pro http://www.dell.com/us/p/dell-venue-8-pro/pd (cena již od 229 USD). 11″ Dell Venue 11 Pro s větší pamětí 64 GB a FullHD displayem ale stojí dvojnásobek. Tam je už výkon snad už víc než dostatečný.

        Osobně jsem před třemi lety testoval tablet s Windows 7 s jen jednojádrovým procesorem Atom, přestože byl ve srovnání se standardními notebooky té doby výrazně pomalejší, přesto se s ním dalo pracovat.

  3. Josef Soukal napsal:

    Ještě přidávám odkaz na zajímavou knihu, která se týká tématu nadhozeného v poznámce:

    Digitální demence
    Manfred Spitzer

    http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/ostatni/895

  4. Josef Soukal napsal:

    Také děkuji za podnětný článek, odkaz na něj posílám dál.
    Dotaz: Ani slohové práce tedy vaši žáci nepíší rukou?
    Poznámka trochu mimo: Přes všechny výhody mě tabletizace výuky spíše straší, zejména když si představím děti a učitele celodenně přišpendlené k obrazovkám.

    • Petr Kuba napsal:

      Josef Soukal: Pane kolego, jak kdy, většinou ale píší slohovky na notebooku. Patrně Vám vytanulo na mysli samoopravování gramatiky v MS Word, stejně jako mně poprvé, když jsem na školu přišel. Vzhledem k tomu, že mám na gramatiku vyčleněnou hodinu týdně, potíže s pravopisem do maturity většinou vyřešíme. Navíc jsem zjistil, že efekt automatických oprav v textovém editoru ty žáky také lecos naučí: červeně jim podtrhne slovo, kde mají chybu, a oni si svůj omyl uvědomí, znovu pak stejnou chybu většinou neudělají.

      • Josef Soukal napsal:

        Rozumím tomu, u psaní rukou ale nejde, dokonce ne především, o pravopis. Já raději obě možnosti kombinuji, u žáků do 15 let preferuji psaní rukou.

      • Josef Soukal napsal:

        Přidal jsem k Vašemu článku otazníčky, ale netýkají se obsahu, ten je výborný, soudě i podle došlých ohlasů z mé soukromé pošty.

  5. Helena Průžová napsal:

    Díky za podnětný článek!

Zanechat odpověď na Petr Kuba