Spisovatel Marek Toman uvádí v Salonu Práva nové – nebo spíše dosud opomíjené – skutečnosti, které se vztahují k odbojáři Jaroslavu Klecanovi, kterého Fučík v reportáži vykreslil jako zrádce. V článku se mj. píše:

Kde je hrdina, musí být i zrádce. To věděl novinář Julius Fučík, když psal svou Reportáž, psanou na oprátce. Svůj vězeňský příběh zaznamenaný na kouscích papíru v cele, odbojářskou baladu z druhé světové války, vyprávění o vině a trestu, ideovou píseň o charakteru a selhání. Knihu, kterou znal v druhé půli 20. století v Československu každý. A kterou v mladších generacích dnes nezná v podstatě nikdo.

Fučík do role hrdiny obsadil sám sebe. Místo zrádce pak vyhradil spolubojovníkovi z odboje Jaroslavu Klecanovi. A vylíčil ho v těch nejodpudivějších barvách. I Fučíkovy portréty gestapáků se vyznačují určitým porozuměním, nebo spíš nadhledem. Zato Mirek (v knize Klecan vystupuje pod odbojářským jménem), to je člověk zmítaný strachem z fyzického utrpení, který zrazuje své přátele.

Neznámá korespondence Jaroslava Klecana, objevená teď ve Španělsku, jej ale vykresluje zcela jinak. Stejně jako dosud neznámé archivní dokumenty. A také zásadní studie archiváře Davida Majtenyiho „Mirek“ z Reportáže, psané na oprátce z Časopisu Národního muzea.

Článek ZDE.

Tématu se Marek Toman věnoval v románu Oko žraloka, viz ZDE a ZDE.

K Reportáži viz ZDE, ZDE a ZDE.

Sborník Julek Fučík – věčně živý! ZDE a ZDE.

Kategorie: Fučík Julius

Zanechat odpověď