3 komentářů.

1. Markéta napsal:

   3.7.2025 (11.40)

   Dobrý den,
   chtěla bych se s Vámi poradit ohledně slov byt a bydliště.
   V literatuře je uvedeno, že slova příbuzná mají mít stejný kořen a podobný význam. Zajímalo by mě tedy, zda jsou tato dvě slova příbuzná, když mají sice podobný význam, ale odlišný kořen (byt, bydl).

   Předem Vám mockrát děkuji za radu.

   Reagovat
   • Jiří Kostečka napsal:

     9.7.2025 (20.22)

     Markéta napsal:
     3.7.2025 (11.40) (Upravit)
     Dobrý den, chtěla bych se s Vámi poradit ohledně slov byt a bydliště. V literatuře je uvedeno, že slova příbuzná mají mít stejný kořen a podobný význam. Zajímalo by mě tedy, zda jsou tato dvě slova příbuzná, když mají sice podobný význam, ale odlišný kořen (byt, bydl).
     Předem Vám mockrát děkuji za radu.

     Literatura se nemýlí. V češtině je naprosto běžné, že slova příbuzná mají různé podoby kořene, často tak obměněného téměř k nepoznání. Např. bůh – boh(a) – boz(i) – bož(í) – bůž(ek). Důvodem je hláskový vývoj češtiny ve starších dobách, kdy docházelo při skloňování, časování a tvoření slov k měkčení souhlásek, ke krácení či naopak dloužení samohlásek aj.
     V dotazovaném případě slovo BYT působí při výkladu jeho vzniku problémy. Podle mého názoru zde nejspíše jde o konverzi, tedy o utvoření nového slova změnou slovního druhu, podobně jako u „raněný (člověk) → (těžce) raněný nepřežil“. U tohoto typu konverze (je jich víc) ovšem prakticky nenacházíme změnu délky samohlásky. Proto soudím, že lze obhájit i pojetí, že slovo BYT vzniklo ze slova BÝT přenesením pojmenování, a to typu metonymie: zaměnil by se tu děj, resp. stav (sloveso BÝT) za výsledek děje (substantivum BYT), s typickým zkrácením kořenné samohlásky. Analogickým příkladem může být dvojice UKRÝT – ÚKRYT (opět si všimněme změn délky samohlásek). To však jen na okraj – kořenem slova BYT je-byt-.
     Slovo BYDLIŠTĚ vzniklo dvojím odvozením. Rejzkův Český etymologický slovník uvádí odvození slova BYDLO od slovesa BÝT příponou -dlo, přičemž zmizí infinitivní koncovka -t(i). Dodám, že slovo BYDLIŠTĚ pak vzniklo dalším odvozením od zmíněného slova BYDLO, a to příponou -iště (ta označuje nějaké místo – srov. kaliště, skladiště, staveniště, koupaliště…) za současného vypadnutí samohlásky O ze základového slova bydlo.

     BYT a BYDLIŠTĚ tedy opravdu jsou slova příbuzná. Mají totiž společný kořen -být- (v případě slova BYDLIŠTĚ ovšem již v jeho základovém slově BYDLO; souhláska T při odvozování slova BYDLO vypadla). V definici uváděné tazatelkou chybí ona důležitá poznámka, že při tvoření slov se v češtině kořen velmi často hláskově obměňuje.
     Daný dotaz je velmi zajímavý a ukazuje, jak složitý jazyk čeština je. Protože náš web i jeho poradna slouží primárně didaktickým potřebám základních a středních škol, uzavřu svoji odpověď doporučením, jak postupovat, pokud na tento či podobný jev narazíme na druhém stupni ZŠ či na SŠ: Vysvětleme žákům na několika vhodných příkladech (viz např. výše uvedená slova s primárním kořenem -bůh- ), že v češtině dochází při tvoření a ohýbání slov nezřídka až ke krkolomným hláskovým změnám. Doporučme jim, aby zapojili jazykový cit; ten mnoha z nich napoví, že slova BÝT a BYDLIŠTĚ velmi pravděpodobně příbuzná jsou, protože jejich významová souvislost je naprosto zjevná. V žádném případě však nedávejme podobné „radosti“ do klasifikovaného testu – s tímto dotazem by pravděpodobně měli problém i studenti bohemistiky na některé z vysokých škol.

     Reagovat
   • Jiří Kostečka napsal:

     10.7.2025 (14.29)

     Literatura se nemýlí. V češtině je naprosto běžné, že slova příbuzná mají různé podoby kořene, často obměněného téměř k nepoznání. Např. bůh – boh(a) – boz(i) – bož(í) – bůž(ek). Důvodem je hláskový vývoj češtiny ve starších dobách, kdy docházelo při skloňování, časování a tvoření slov k měkčení souhlásek, ke krácení či naopak dloužení samohlásek, vypouštění souhlásek či samohlásek hlásek aj.

     V dotazovaném případě substantivum BYT působí při výkladu jeho vzniku jisté problémy. Podle mého názoru zde jde nejspíše o konverzi, tedy o utvoření nového slova změnou slovního druhu, podobně jako u „raněný člověk → raněný v nemocnici zemřel“. U tohoto typu konverze (je jich víc) ovšem prakticky nenacházíme změnu délky samohlásky. Proto soudím, že lze obhájit i pojetí, že slovo BYT vzniklo ze slova BÝT přenesením pojmenování, a to typu metonymie: zaměnil by se tu děj, resp. stav (sloveso BÝT) za výsledek děje/stavu (substantivum BYT), s typickým zkrácením kořenné samohlásky. Analogickým příkladem může být dvojice UKRÝT – ÚKRYT (opět si všimněme změn délky samohlásek). To však jen na okraj – dotaz směřuje na kořen slov BYT a BYDLIŠTĚ. Takže: kořen substantiva BYT je -byt-.
     Substantivum BYDLIŠTĚ vzniklo dvojím postupným odvozením. Rejzkův Český etymologický slovník uvádí odvození slova BYDLO od základového slovesa BÝT příponou -dlo, přičemž se vypustila infinitivní koncovka -t(i) a zkrátila se samohláska Ý na Y. Dodám, že slovo BYDLIŠTĚ pak vzniklo dalším odvozením od zmíněného substantiva BYDLO (které se tak zde stalo slovem základovým), a to příponou -iště (ta označuje nějaké místo – srov. kaliště, skladiště, staveniště, koupaliště…) za současného vypuštění samohlásky O ze základového slova bydlo.

     BYT a BYDLIŠTĚ tedy slova příbuzná jsou. Mají totiž společný kořen
     -být-/-byt-. U slova BYDLIŠTĚ je ovšem tento kořen obsažen již v jeho základovém slově BYDLO; souhláska T byla při odvozování substantiva BYDLO od základového slovesa BÝT vypuštěna. V definici uváděné tazatelkou chybí ona důležitá poznámka, že při tvoření slov se v češtině podoba základového slova velmi často hláskově obměňuje.

     Daný dotaz je zajímavý a ukazuje, jak složitý jazyk čeština je. Protože náš web i jeho poradna slouží primárně didaktickým potřebám základních a středních škol, uzavřu svoji odpověď doporučením, jak postupovat, pokud na tento nebo podobný jev narazíme na druhém stupni ZŠ či na SŠ: Vysvětleme žákům na několika vhodných příkladech (viz např. výše uvedená slova s primárním kořenem -bůh-), že v češtině dochází při tvoření a ohýbání slov nezřídka až ke krkolomným hláskovým změnám. Doporučme jim, aby zapojili jazykový cit: ten mnoha z nich napoví, že slova BYT a BYDLIŠTĚ velmi pravděpodobně příbuzná jsou, protože jejich významová souvislost je naprosto zjevná. V žádném případě však nedávejme podobné chytáky do klasifikovaného testu – s tímto dotazem by pravděpodobně měli problém i studenti bohemistiky na některé z vysokých škol.

     Jiří Kostečka

     Reagovat