Český jazyk a literatura

Pracovní list

 

 Jiří Voskovec – Jan Werich

Caesar

Výňatek

Umělecký text

 BULVA: Jsem zamyšlen, příteli, nad zlobou lidskou. Udělali jsme něco onomu muži, který nás vrhl do kabiny lvové? Neudělali! Pohleďte, oč lépe jsme se dohovořili s tím lvem!

PAPULLUS: Ano! Řekli jsme mu, že ho zmlátíme, vyvezeme obvázaného ven, že bude legrace, a on souhlasil.

BULVA: Navrhněte to, prosím, některému známému! Nevyhoví vám!

PAPULLUS: Lidé jsou zlí, lidé jsou sběř!

BULVA: Sběř? Co je to?

PAPULLUS: Píše se zvěř, čte se sběř!

BULVA: Ó ne! Lidé nejsou zvěř, jsou něco horšího! Lidé jsou lidé! A přitom mají tolik drzosti, že si nadávají jmény zvířat, a tím zvířatům křivdí! Vezměte si třeba toho lva. Řekne se lev společnosti, lev salónů! Dobře! Ale viděl jste někdy skutečného lva, toho čtyřnohého, z pouště…

PAPULLUS: …co má vzřívu?

BULVA: …co má hřívu, viděl jste někdy takového skutečného lva, jak si sbalí smoking do kufru, jak jede na Krkonoše, tam se fláká týden po boudách, pak se vrátí, namaže si obličej hnědým krémem, aby vypadal opálený, jde do společnosti a tam pak říká (paroduje blazeovaný tón): Milostivá paní, ten sešup z Míseček, když fouká fukéř…

PAPULLUS: To lev neudělá, to udělá vůl!

BULVA: Chyba, ani vůl to neudělá. Křivdíte volovi!

PAPULLUS: Ovšem, vůl má krásné oči. Já myslil, kdyby ten pán, co je lev, nebyl vůl…

BULVA: To by zase nebyl lev.

PAPULLUS: Ovšem, to nejde. Je vidět, že se zvířatům skutečně křivdí. Když už mluvíme o dravcích, vezměte si takovou štěnici. To se říká: ten člověk je štěnice, neodbytný jako štěnice, ten se vás nepustí, to je štěnice, a tak podobně. Jak k tomu ta štěnice přijde? Vždyť štěnice je roztomilé, žertovné zvířátko! Tu polechtá, tu štípne…

BULVA: Tu na vás jukne za obrazem…

PAPULLUS: …ano, ale nepřekáží. Nikdy taková skutečná štěnice neleze za vámi do bytu a neříká: „Račte se dát pojistit na život!“

 

Struktura ústní zkoušky

1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu)

– charakterizovat tematiku výňatku

– charakterizovat postavy vystupující ve výňatku, jejich vzájemný vztah a jejich roli v díle

– charakterizovat druh humoru ve výňatku

– charakterizovat jazykové prostředky

– zasadit dílo do kontextu tvorby dvojice Voskovec – Werich

– zasadit tvorbu dvojice Voskovec – Werich do kontextu české literatury

 

 

Výňatek

Neumělecký text

 V legendárním římském filmovém studiu Cinecittá vznikla série fotografií pro kalendář kávy Lavazza. Po Helmutu Newtonovi, Ellen Von Unwerth nebo Annie Leibovitz povolala italská rodinná firma, založená v roce 1895 Luigim Lavazzou, respektovaného módního fotografa Milese Aldridge.

Lavazza je vedle Pirelli jedinou firmou, která firemní kalendář povýšila z upomínkového předmětu, obvykle končícího na dně zásuvek, na opravdový skvost, který všichni touží mít. Jakkoli se stále jedná o reklamní produkt, při výběru fotografů si rodinná firma obchodující s kávou dává opravdu záležet.

Pro kalendář na aukci Historie kalendáře Lavazza je oproti Pirelli poměrně krátká. Zatímco výrobce pneumatik vydal první kalendář v roce 1964, Lavazza začala až v roce 1993. Shodují se ovšem ve volbě fotografa. Obě firmy si pro premiérová vydání vybraly ve své době toho nejlepšího: pro Pirelli fotil Robert Freeman, u Lavazzy to byl Helmut Newton.

Slavné jméno fotografa ovšem na vystavění „kalendářové“ legendy nestačí. Je potřeba zajistit, aby kalendář nemohl mít kdekdo, o což se Lavazza postarala podobným způsobem jako Pirelli: své kalendáře nikdy nedává do volného prodeje, jsou určeny jen pro „nejdůležitější lidi planety“. Normální smrtelník tak vlastně nemá moc šancí jej získat, protože ceny, za které se některé z výtisků prodávají na aukcích, dosahují astronomických výšin. Ku cti jejich vydavatelům budiž to, že kompletní zisk vždy věnují na charitu.

 

2. charakteristika neuměleckého textu

– stručně shrnout obsah výňatku

– charakterizovat jazykové prostředky textu

– určit slohový postup, slohový útvar, funkční styl a funkci textu

 

Autorem pracovního listu je Josef Soukal.

 

Zanechat odpověď