29. 5. 2019: Vzhledem ke stále se opakujícím dotazům na toto téma znovu publikujeme: 

V poslední době přišly do naší poradny hned dva dotazy na složené tvary slovesné. Pro jejich didaktickou naléhavost je zveřejňujeme i s odpovědí ASČ:

 Dotaz 1:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně slovesného tvaru složeného a jednoduchého, konkrétně v tvarech minulého času. Zajímalo by mě, zda 3. os. minulého času (např. /on/ utekl) je hodnocena stále jako slovesný tvar složený (podle historického vývoje – /on/ jest utekl), anebo už jako slovesný tvar jednoduchý.
Učebnice pro základní školy se ve výkladu bohužel liší.
Paní T. P.

Dotaz 2:
Prosím o odpověď, jak vypsat slovesa v následující úloze: „Vypiš z vět slovesa a urči, která mají jednoduchý a která složený tvar: Tak ty sis měl dát pozor!
Podle mě se jedná o slovesa měl jsi a dát si, přičemž dochází k spřáhnutí na sis, nad kterým váhám, kam s ním. Mám-li vypsat slovesa, ne přísudek, potřebuji vypsat každé sloveso zvlášť. Ale nemůžu vypsat něco, co není v textu (měj jsi a dát si), a „časovat infinitiv“ (vyjádřením osoby v dát sis) se mi také příčí. Úkol je z Nové školy pro 4. ročník ZŠ, ale sama jako češtinář nevím.
Paní H. P.

Odpověď ASČ:
K prvnímu dotazu: ve výkladu jevu se liší nejen učebnice, ale i odborné příručky.
Uvedu jen dva příklady: Základní mluvnice českého jazyka (2007, str. 114) konstatuje, že složené tvary sloves „jsou vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán […], byl bych býval volal […])“. V poznámce se tu pak uvádí: „Tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součástí tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých“. Ve výkladu ovšem nestojí, jak tedy s touto známou historickou skutečností naložit při výkladech v dnešní škole.
Zároveň tatáž příručka uvádí v poznámce na str. 35: „Slovesa mají vedle jednoduchých tvarů nesu, neseš… ještě tvary složené (z několika slov): nesl jsem, byl bych nesl.“ Z toho vyplývá, že tvar nesl, jenž obsahuje jen jedno slovo, je jednoduchý.
Přidám však ještě citát z Nového encyklopedického slovníku češtiny (odkaz: https://www.czechency.org/slovnik/SLOVESO): „Ke složeným určitým tvarům patří osobní tvary indikativu prézenta aktiva minulého času (skákal jsem, spali jsme, zakryl jsi), přičemž se rovněž zdánlivě syntetické tvary 3. os. sg. pokládají za složené a počítá se u nich s nulovou realizací afixu/auxiliáru (skákal Ø, spali Ø, zakryla Ø)“. (NESČ uvádí řadu dalších příkladů složených slovesných tvarů, včetně tvarů neurčitých: skákal by, byl by spal, je prošen, byl chválen, bude zapsán, buď připraven, byl by vítánbyla by bývala přijata, jsa prošen, byv připraven, byv zapsán, být připraven, být vítán.)

Z toho skutečně učitel základní ani střední školy nemůže být příliš moudrý. Proti sobě tu totiž stojí hledisko synchronní (podle něhož jde o tvar jednoduchý) a diachronní (podle něhož jde o tvar od původu složený).
Bohužel závazná sjednocující bohemistická terminologie pro ZŠ a SŠ úroveň neexistuje.
Podle mého názoru je třeba držet se pojetí synchronního a slovesný tvar /on/ utekl vykládat ve školách jako jednoduchý. Ve vyšších ročnících základní školy a na škole střední je možné přičinit k výkladu onen krátký exkurz do historické mluvnice.
Zároveň podotýkám, že úkol na tento konkrétní jev by se neměl objevit v jakémkoli testu, od školního přes přijímačkový na SŠ až po maturitní.
***
Pokud jde o druhý dotaz, pisatelka-češtinářka vystihuje jev naprosto přesně. V dané větě (Tak ty sis měl dát pozor!) se skutečně vyskytují slovesa dvě, a to měl jsi a dát si. Jejich mechanické spojení *Měl jsi si dát pozor je ovšem nespisovné, vyskytuje se zejména v obecné češtině (s výslovností [mňel si si dát]).
Řešení úkolu spočívá právě v aplikaci znalosti, že u zvratné podoby slovesné dochází k popsanému spojení sis/ses (a podobně u kondicionálu by sis / by ses; spisovně je měl by sis dát pozor apod.). Vypsal bych tedy z dané věty první sloveso ve tvaru měl jsi, popř. i měls, druhé pak ve tvaru infinitivu dát si. Žákovi bych – s patřičným vysvětlením – uznal i řešení měl sis, dát.
Podle mého názoru je i tato úloha nepřiměřeně obtížná, leda by byl daný jev předtím v učebnici explicitně uveden a srozumitelně vysvětlen.
***
Konečně upozorňuji na to, že žádná z dostupných a uznávaných příruček neuvádí jako složený tvar slovesný spojení modálního či fázového slovesa s infinitivem: ve spojeních jako musím běžet, začal(a) studovat je infinitiv považován za předmět.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ

7 komentářů.

  1. Kateřina Dubnová napsal:

    Dobrý den,

    reaguji na Vaši poznámku o tom, že

    Konečně upozorňuji na to, že žádná z dostupných a uznávaných příruček neuvádí jako složený tvar slovesný spojení modálního či fázového slovesa s infinitivem: ve spojeních jako musím běžet, začal(a) studovat je infinitiv považován za předmět.

    Já jsem toto hledala na jaře a našla jsem tohle:

    1.Přísudek slovesný
    a)Jednoduchý: vyjádřen plnovýznamovým slovesem v určitém slovesném tvaru
    o Ota píše. Anička mluví. Petr čte. Velryba plave.
    → slovesný tvar určitý jednoduchý
    o Ota by psal. Anička bude mluvit. Petr by byl četl. Velryba by byla bývala plavala.
    → slovesný tvar určitý složený
    b) Složený: vyjádřený neplnovýznamovým slovesem modálním/fázovým v určitém slovesném tvaru + infinitiv
    o Petra už musí jít. Chtěl bych plavat. Smím přijít?
    → způsobové (modální) sloveso + infinitiv
    o Honza se začal učit. Přestal jsem kouřit.
    → fázové sloveso + infinitiv
    o Dal opravit… Nechal uklidit…
    → sloveso dát a nechat + infinitiv

    Je to tedy špatně? Jde vždy o přemět?

    Děkuji moc,

    Kateřina DUbnová

    • Jiří Kostečka napsal:

      Znovu jsem prověřil tuto látku ve třech příručkách, které lze i dnes, přes časový odstup od dat vydání, doporučit jako vhodné pro učitele češtiny na ZŠ a SŠ; to jsou zejména: Česká mluvnice (Havránek-Jedlička), Nauka o českém jazyku (Šmilauer), Čeština – řeč a jazyk (Čechová a kol.); nahlédl jsem opět též do Šmilauerovy Novočeské skladby i do vysoce odborného Nového encyklopedického slovníku češtiny. Všude se jako složené tvary slovesné uvádějí tyto: minulý čas, budoucí čas opisný, kondicionál přítomný i minulý, trpný rod opisný i zvratný. Též sem patří konstrukce výsledného stavu jako „mám uvařeno“, „je uvařeno“. Nikoli však spojení modálních a fázových sloves s infinitivem.

      Poprosím tedy pisatelku, aby sdělila, z jakého zdroje čerpala, abychom mohli tuto otázku znovu posoudit.

      • Kateřina Dubnová napsal:

        Dobrý den pane Kostečko,

        na slovesných tvarech složeným se shodneme. Asi jsem se nesprávně vyjádřila a špatně si spojila pojmy.
        Vy uvádíte, že infinitiv po fázovém/modální slovese je předmět. Nicméně vy asi nemyslíte předmět z hlediska syntaxe, nebo ano? Protože jsem našla (listovala jsem Příruční mluvnicí a Češtinou – řeč a jazyk a nejrůznějšími učebnicemi ZŠ), ŽE FÁZOVÉ/MODÁLNÍ SLOVESO + INFINITIV = PŘÍSUDEK SLOŽENÝ. Je to tak? Nebo je infinitiv předmět a přísudek je pouze to fázové/modální sloveso (ať už v jednoduchém či složeném tvaru).

        Omlouvám se za případné zmatky,

        Káťa

        • Jiří Kostečka napsal:

          Děkuji, začíná být jasněji. Odlišme tedy složené tvary, což je záležitost morfologická, od složených větných členů, tedy jevů syntaktických.

          V tomto případě máte pravdu, že většina příruček pojímá modální či fázovou obměnu plnovýznamového slovesa v infinitivu jako přísudek složený. Já se při syntaktických výkladech pro Poradnu ASČ opírám povětšině o Šmilauerovu Novočeskou skladbu (1969) – jednak pro její komplexnost a autoritativnost, jednak z důvodů didaktických (Šmilauerovo pojetí klasické syntaxe se mi zdá nejvhodnějším základem pro školní výklady). Jak konstatuje i NESČ, v Novočeské skladbě se skutečně infinitiv ve spojeních typu „musíme odejít“ a „začneme pracovat“ považuje větněčlensky za předmět (objekt). Musím ale připustit, že v tomto – zcela ojedinělém – případě si dvě místa NS odporují: v 085 se praví, že tato spojení nelze pokládat za normální skladební dvojice jako „jsem s tebou“, „nezaslouží si zapadnout“; v 663, v oddíle „Vyjádření předmětu“ je ovšem uveden infinitiv jako předmět v modální či fázové konstrukci, a navíc v následujícím uceleném seznamu sloves, po nichž následuje předmětový infinitiv, jsou uvedena všechna česká slovesa modální i fázová.

          Pokud jde o syntax, tedy v našem případě o složený PŘÍSUDEK, přikloním se k většinovému pojetí (mj. ho zastává i Česká mluvnice, 1981) a doporučím považovat spojení typu „musíme odejít“, „začneme pracovat“ za jediný větný člen, a to složený přísudek.
          Pokud se vyskytne v postavení spony, např. „Karel nechce být / začíná být nevrlý“, považujeme za sponu celou tuto konstrukci, tedy včetně modálního či fázového slovesa.

          • Katerina Dubnova napsal:

            Super, moc děkuji pane Kostečko!
            Vaše práce je perfektní, vždy skvěle poradíte! Díky, jsem ráda, že se mám kam obrátit 🙂

  2. Jiří Kostečka napsal:

    Ano, jsou, ale každá věta má jiný význam.
    První říká toto: /On/ si (=sobě) přinesl kávu, kterou má rád. (Bez kontextu není jasné, kdo ji má rád – ale pravděpodobně ten, kdo si ji přinesl.)
    Druhá říká toto: /Ty/ jsi přinesl kávu, kterou má někdo jiný rád. (Přitom není zřejmé, komu byla káva přinesena – pravděpodobně tomu, kdo ji má rád, ale přímo to ze souvětí nevyplývá.)

    Možná byl dotaz směrován spíše na slovesné tvary zvratné v 2. os. jedn. čísla. Pokud ano, dodám že spisovné by byly tyto: přinesl sis kávu, přinesl by sis kávu.
    Nebo např.: zeptal ses na to?, zeptal by ses na to?
    – Tedy nikoli: *přinesl jsi si /kávu/, *přinesl by jsi si kávu/u/, *zeptal jsi se /na to/?, *zeptal by jsi se na to?

    Nespisovné jsou i tvary *přinesl by jsem (si), *přinesli by jsme (si). Říkáme jim hyperkorektní, protože se tváří spisovně až přespisovně, ale ve skutečnosti spisovné nejsou.

  3. Simona H. napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat,jestli jsou správné oba tvary následující věty.
    Přinesl si kávu, kterou má rád.
    Přinesl jsi kávu, kterou má rád.
    Děkuji.

Zanechat odpověď na Jiří Kostečka