Dotaz:
Jak určit větný člen ve sklepě ve větě Mluvili o člunu ve sklepě?  Určila bych /ve/ sklepě jako přívlastek neshodný, ale pokud porovnám pád, číslo a rod řídícího členu a členu závislého, tak se shodují, což je znak přívlastku shodného. 
Paní M. L.

Odpověď ASČ:
K tomuto zajímavému jevu se většina příruček příliš nevyjadřuje. Výjimkou je renomovaná publikace Čeština – řeč a jazyk (M. Čechová a kol., ISV, 2. vydání, 2000). Za přívlastek neshodný považuje takový výraz, který na řídícím substantivu závisí buď řízeností, rekcí (lov ryb, střecha domu), nebo oslabenou závislostí, ve starší terminologii přimykáním, adjunkcí (uvádí se tu příklad dům na náměstí).
Analogicky lze vyvodit, že v dotazované větě /Mluvili/ o člunu ve sklepě jde o přívlastek neshodný, neboť závislost je tu oslabena (stejně jako např. ve větě /Prohlíželi si/ dům na náměstí), třebaže jsou obě substantiva náhodou ve stejném (šestém) pádě. Nejde ale o shodu, kongruenci: řídící substantivum ani v jedné z uvedených vět neurčuje, „nenařizuje“ pád přívlastku tak, že ten se s ním musí shodovat přinejmenším v pádě (jak je tomu např. u spojení na vysokém stromě).
Podobně nelze určit jako přívlastek shodný např. substantivum krokodýla ve větě Nechtěli se rozhodně účastnit provokování krokodýla, ačkoli jsou obě substantiva, řídící (provokování) i závislé (krokodýla), ve stejném, totiž 2. pádě. Zde je mezi slovy provokování a krokodýla vztah řízenosti, nikoli shody. Dokladem může být tato obměna předchozí věty: Chtěli zabránit provokování krokodýla – zde je krokodýla jasně přívlastek neshodný (provokování: 3. pád, krokodýla: 2. pád). U věty Nechtěli se rozhodně účastnit provokování krokodýla tedy určíme větný člen krokodýla analogicky též jako přívlastek neshodný.

Závěr:
Ve větě Mluvili o člunu ve sklepě je substantivum sklepě přívlastkem neshodným.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ

2 komentářů.

  1. Jiří Kostečka napsal:

    O slučovací poměr jít nemůže, spojka „ale“ nefunguje v žádném spojení jako slučovací.
    Dotaz na stupňovací poměr je zajímavý, ale držel bych se pojetí, podle kterého v přechodových pásmech rozhoduje forma: nevidíme zde žádné „nejen-ale“, „ale navíc“ apod.

    Podle mého názoru zde autor(ka) textu použil(a) chybně odporovací spojku tam, kde náležitá je slučovací – tj. namísto spojky „ale“ zde měla stát spojka „a“. Významově jde totiž o prosté slučování.

  2. Renata Stojanovová napsal:

    Dobrý den, prosím o radu. O jaký poměr se jedná v souřadném spojení vedlejších vět: Zoologové zjistili, že dvouměsíční tygřata už začínají přijímat první kousky masa, ale že se vedle toho i nadále živí mateřským mlékem.(slučovací, odporovací, stupňovací?)
    Děkuji za odpověď.

Zanechat odpověď