Dotaz:

Chtěla bych radu, zda ve spisovné češtině je správné používat slovo douhradit. Ve svém zaměstnání často píšu dopisy klientům – dlužníkům a toto slovo používáme. Podle názorů některých kolegů je slovo nespisovné, čeština ho
prý nezná.
Paní N.

Odpověď ASČ:

Jde o jazykový jev, kterým se bohemisté zabývají nejméně od devadesátých let minulého století (srovnejte vydodat, prohlasovat, vykomunikovat/zkomunikovat apod.).

Čeština je jazyk s doslova fantasticky rozvinutým systémem slovesných vidů, resp. – šířeji pojato – systémem pozměňování významů základových sloves předponami a příponami (koupit-kupovat; koupit-vykoupit/zakoupit/skoupit/odkoupit/přikoupit), občas i s variacemi mluvnickými – neobyčejně půvabný příklad  je zde řvát-vyřvat si něco.

Řečeno lidově: Jakmile se naskytne komunikační situace, v níž se mluvčímu hodí vidová podoba možná sice neobvyklá, ale „jako zadnice na hrnec padnoucí“, použije ji, ba vytvoří ji jako novotvar. A jestliže zafunguje, chytnou se jí novináři a už to jede…

Vy se ovšem dotazujete na administrativní styl, kde veškeré výrazy a formulace mají být plně spisovné, neměly by vzbuzovat emoce a nesmějí být dvojznačné.

Závěr:
Zejména s ohledem na poslední požadavek, který je zde zjevně splněn (dotazované sloveso chápu ve významu „uhradit zbývající dlužnou částku“),  bych v administrativním funkčněstylovém kontextu – ale jen a jen v něm! – proti slovesné podobě douhradit nedokázal namítnout nic zásadního. Mimo jiné i proto, že ve spisovné češtině nenacházím jednoslovný funkční ekvivalent, leda bych se mýlil.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ

2 komentářů.

  1. Zdeněk Sotolář napsal:

    Docela by mě zajímalo, zda paní N. skutečně sloveso používá ve významu „uhradit zbývající dlužnou částku“ nebo „uhradit dlužnou částku“. Škoda, že neposlala ukázky textů. Hádám, že mnohdy by stačilo napsat jednoduše „doplatit“.

    • Jiří Kostečka napsal:

      Děkuji za reakci, pane Sotoláři.
      Máte naprostou pravdu, že kontext by zde hodně pomohl. Vycházel jsem z významu předpony „do-“ v analogických případech, jako jsou slovesa „dodělat“ (tj. dokončit již něco „rozdělaného“), „dořešit“ (opět s významem ukončit již rozjetou akci).
      „Douhradit“ sugeruje v mém jazykovém povědomí opravdu tu skutečnost, že již něco bylo dříve uhrazeno a je třeba dodat zbývající částku.
      Pokud jde o „doplatit“, i zde Vám musím poděkovat za velmi relevantní poznámku. Museli bychom se dlouze zamyslet nad tím, jak se ve významu liší základová slovesa „platit“ a „hradit“, resp. slovesa „zaplatit“ a „uhradit“.
      S pozdravem JK

Zanechat odpověď na Jiří Kostečka