Dotaz:
Chtěla bych Vás požádat o objasnění dvou jazykových nejasností:
1. Ve větách Nemocný ležel na lůžku / Raněný ležel na lůžku jsou podměty nemocný/raněný určovány jako podstatná jména, nebo jako přídavná jména? Na střední škole jsme se učili, že jsou to zpodstatnělá přídavná jména, ale na základní škole v testech typu Scio se tato možnost neuvádí: žáci mají na výběr a) podstatné jméno, b) přídavné jméno a c), d) nějaké další dva slovní druhy. Máme chápat slova nemocný/raněný jako názvy osob (pak by to byla podstatná jména), nebo tato slova určit v daných větách jako přídavná jména?
2. Ve větě  Představení bylo vyprodáno určujeme přísudek bylo vyprodáno jako přísudek jmenný se sponou, kde být je spona a vyprodáno jmenný tvar přídavného jména vyprodané, nebo jako přísudek slovesný, kde bylo vyprodáno je tvarem trpného rodu a vyprodáno příčestím trpným slovesa vyprodat?
Paní I. K.

Odpověď ASČ:
Ad 1) Rozhoduje jednoznačně významové (sémantické) hledisko – nikoli tedy vzor, podle kterého se dané jméno skloňuje. Např. jméno atašé je dokonce nesklonné, a přesto ho řadíme ke jménům podstatným (substantivům), protože jde o název osoby. Pro adjektivní skloňování (tj. s koncovkami přídavných jmen) má čeština zvláštní vzory podstatných jmen, totiž hajný, průvodčí – hajná, průvodčí – telecí.
Závěr: Zpodstatnělá přídavná jména nemocný, raněný mají sice adjektivní koncovky vzoru mladý, ale jde jednoznačně o názvy osob, tedy o podstatná jména.
Pozn.: Termín zpodstatnělé přídavné jméno neoznačuje tedy slovnědruhovou platnost, nýbrž jazykovou podstatu vzniku takového slovního druhu. Je však podle mého názoru krajně problematický (o tom nakonec svědčí i váhání řady žáků), protože v jeho základu stojí „přídavné jméno“, což přímo svádí k ne zcela nelogické úvaze, že zpodstatnění přídavného jména nemá na změnu slovnědruhové platnosti vliv. Snad by tu byl vhodnější termín „substantivum adjektivní“ (podobně jako máme „přídavné jméno slovesné); ani ten ale není bez vad na kráse, takže bych se přimlouval, aby se zavádějící termín přestal používat a učitelé prostě podstatu jevu žákům vysvětlili.
ad 2) Pokud v konstrukcích jako představení bylo vyprodáno / bylo vyprodané stojí trpné příčestí slovesa (zde vyprodáno), jde o trpný rod slovesný a syntakticky o přísudek slovesný. Ten je tu přitom tvořen jediným slovesným tvarem, ovšem složeným, a to z pomocného slovesa býti (které zde tedy není sponou) a příčestí trpného.
Jestliže po slovesu být stojí přídavné jméno slovesné, např. představení bylo vyprodané, zboží je prošlé, jedná se o přísudek jmenný se sponou (označovaný též jako přísudek slovesně-jmenný);  sponou je tu slovesný tvar bylo a jmennou částí adjektivní tvar vyprodané, prošlé apod. Totéž se samozřejmě týká i spojení, kdy přídavné jméno ze sloveso nevzniklo, např. Karel je chytrý.
Pozn.: Mezi užitím trpného příčestí a přídavného jména je v uvedeném případě nevelký, ale viditelný významový rozdíl. Jeho vystižení si dovolíme zadat čtenářům našeho webu za domácí úkol  – jsme totiž asociací učitelů z praxe…

V případě, že ve větě stojí sloveso státi se / stávati se, které považujeme rovněž za sponu, je ve jmenné části přísudku přídavné jméno, nikoli trpné příčestí –  např.: stává se nevrlým, situace se stala vážnou.
Za sponou ovšem může stát též podstatné jméno; pak je i ono jmennou částí přísudku se sponou, např.: Můj bratr je lékař. / Můj bratr je pořadatelem. / Karel se stal zlodějem.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ

2 komentáře.

  1. Pepa napsal:

    Dobrý den,
    je z hlediska pravidel ČJ v pořádku pokud např. v pohostinství je na tabuli vyfocena miska s jídlem a vedle je toho je napsáno např. „kuřecí“ a ne např. „kuřecí polévka“. Tedy to slovo „kuřecí“ je názvem.
    Děkuji za odpověď.

    S pozdravem
    Pepa Ostrava

    • Jiří Kostečka napsal:

      Ano, je to v pořádku. Dokonce i kdyby tam ta fotka nebyla. Rozhoduje kontext, a to nejen jazykový, ale i mimojazykový.

      Jazykově zde jde o výpustku, elipsu: „Vepřová, knedlík, zelí“ znamená „vepřová pečeně“; „Kančí s šípkovou omáčkou“ znamená „kančí maso“.
      Stojí-li v jídelním lístku chod s názvem „Svíčková na smetaně“, je jasné, že „svíčková“ znamená původ masa. Ženský rod je zde opět proto, že se tento druh masa běžně peče (je to tedy „ta pečeně“). Jiná věc je, že u svíčkové na smetaně jde o tzv. falešnou svíčkovou, ale to je věřím všeobecně známo.

Zanechat odpověď