Dobrý den,
ráda bych se Vás zeptala na psaní velkých písmen v názvech ulic. Poslední dobou se  setkávám snad se všemi možnými variantami, ať už v práci v adresách firem, nebo při on-line procházení map na různých serverech. Setkala jsem se tak s ulicí K pekárně i K Pekárně, nebo Na Roli i Na roli, 8. května i 8. Května , je tedy jasné, že v polovině případů jsou tyto názvy psány chybně. Bylo by, prosím, možné problém objasnit? Nerada bych se dopouštěla chyb.
Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

S pozdravem
paní K. N.

Odpověď ASČ:
Ač je to k nevíře, až na 8. Května „v polovině případů chybné“ nejsou. Ale dovolte nejprve zasazení problematiky do širšího rámce:

Psaní velkých písmen je skutečně jev složitý, leč lingvisté za to nemohou, protože jazyk tu prostě odráží složitost světa kolem nás.

Bylo by sice dobře možné příslušná pravidla drasticky zjednodušit, otázka však zní, zda bychom se tím nezbavili velmi jemných, a hlavně užitečných pojmenovávacích a rozlišovacích nástrojů. Např. naši gymnazisté zpočátku vždy těžce nadávají na zdánlivou nepřehlednost pravidel v této oblasti, avšak po jejich didakticky rozumném výkladu uznávají, že logiku mají – jen se nebát do ní proniknout.

K Vašemu dotazu:
Dříve narození uživatelé naší mateřštiny si jistě vybaví, že podle starších pravidel se psaní vlastních jmen po předložce řídilo tím, zda po ní následovalo jiné jméno vlastní, nebo naopak jméno od původu obecné – podle toho se po předložce psalo např. buď ulice Na Zatlance, nebo ulice Na příkopě. Protože však v řadě případů nebyl charakter inkriminovaného jména zřejmý (viz ulice Na slupi – kdo z nelingvistů by si pomyslel, že slup je proutěná vrš, tedy zařízení na chytání ryb!), a též pro zjednodušení situace bylo rozhodnuto, že po předložce lze v takových případech vždy psát písmeno velké. Pouze akademické vydání Pravidel českého pravopisu připouští psaní rovněž podle dřívějších zvyklostí, tedy jak ulice Na Slupi, tak ulice Na slupi, ovšem jen v textech úzce odborných.
(Zde si dovolím podotknout jako pedagog, že jde o rozhodnutí stejně nešťastné jako to, jež po zadání jarního maturitního testu z r. 2013 tolik rozvířilo diskusi nad větou Abyste se z něj, děvčata, nezbláznila/nezbláznily: podle akademického vydání Pravidel českého pravopisu je zde možná pouze shoda nezbláznila, avšak podle petitem psané poznámky ve školním vydání Pravidel českého pravopisu lze připustit i shodu nezbláznily. To je pak ovšem opravdu na zbláznění… Dvě mutace téže kodifikační příručky by přece měly být v interpretaci klíčových pavopisných jevů zcela jednotné, resp. by snad ani neměly vůbec existovat!)

Pozor: typ ulice 8. května je zcela jiný případ – zde jde o psaní nikoli po předložce, nýbrž po řadové číslovce, a tu je náležité písmeno malé. Vzniká podezření, že k této chybě došlo v důsledku automatických oprav programu MS Word ve zdrojovém textu a že byla bez další korektury následně přenesena do finálního dokumentu…

Při školské výuce a veřejné osvětě v jazykové oblasti by se měla vždy dodržovat jedna základní zásada: nikdo není povinen znát bůvíkolik dublet či variant (všechny neznají z hlavy ani bohemisté); u frekventovaných jevů je však dobré vědět právě z hlavy, která z možností je bezpečně správná.

Pišme tedy ulice K Pekárně, ulice Na Roli, ulice Na Příkopě: budeme si jisti, že tak je to správně, a nenecháme se vyvádět z míry spekulacemi, zda snad není možné psaní variantní. Psaní ulice K pekárně, ulice Na příkopě ponechejme opravdu jen úzce odborným textům, např. lingvistickým.

Tazatelku i další zájemce o tuto problematiku můžeme na závěr potěšit: V současné době probíhají v bohemistické obci seriózní pokusy něco s těmi zatrachtilými velkými písmeny udělat. Chystají se, ba již probíhají kolokvia a diskuse, objevují se konkrétní návrhy.
Asociace středoškolských češtinářů podpoří jakoukoli rozumnou koncepci, jež povede k zpřehlednění a sjednocení pravidel. (My učitelé např. těžko svým žákům vysvětlujeme, proč se má podle stávajících pravidel – i Pravidel – psát Severní ledový oceán, ale Velké Solné  jezero, když jde principiálně o tentýž jev.)

Jiří Kostečka

K tomuto stanovisku přičinil v rámci spolupráce ASČ s Ústavem pro jazyk český AV ČR důležité doplnění PhDr. Pavel Štěpán, Ph.D., pracovník onomastického oddělení:

Problematika pravopisu předložkových názvů ulic je bohužel ještě mnohem  komplikovanější, než jak ve své odpovědi uvádíte. Podle úřadů státní správy je totiž pro pravopisnou podobu názvu ulice zásadní podoba, v jaké byl daný název schválen. Pokud ulice nebyla oficiálně přejmenována, to znamená, že původní malé písmeno po předložce nebylo změněno na velké, platí původní znění názvu ulice (tedy v Praze např. K pekárně), které by mělo být v úředním styku závazné. Situace je bohužel taková, že např. pražský magistrát (situaci v jiných městech a obcích neznám) v tomto bodě Pravidla českého pravopisu nerespektuje a trvá na tom, že závazné jsou podoby K pekárně, Na odbočce, Pod sídlištěm apod. Na tomto pravopisu magistrát trvá nejen u ulic pojmenovaných před rokem 1993, ale zavádí jej i u zcela nově pojmenovaných ulic. Jednoznačná odpověď na otázku, jak „správně“ psát pražské předložkové názvy ulic, tak neexistuje. Stanovisko státních orgánů (a to především Ministerstva vnitra ČR) nelze ignorovat.

Komentář ASČ:
Jde o vysoce relevantní upozornění na zásadní problém. Nezbývá než poradit toto: V běžném textu se řiďme Pravidly českého pravopisu. Při tvorbě a před podpisem oficiálních dokumentů (kupní smlouvy apod.) si vždy zjistěme na příslušném katastrálním úřadu, jak se dané sídliště, ulice, objekt atd. píše v úředních listinách a mapách.

6 komentářů.

  1. Jana Petrů napsal:

    V příručce ÚJČ jsem našla jako správnou (příkladovou) větu: „Domácí i hostující mužstvo byly rády (i bylo rádo), že zápas skončil remízou.“ Domnívám se však, že příčestí v plurálu by mělo znít „byla ráda (mužstva)“. Můžete mi, prosím, poradit, co je správně? Děkuji.

    • Jana Petrů napsal:

      Omlouvám se za vložení dotazu do vlákna diskuze k jinému tématu. Na první pohled jsem špatně pochopila strukturu diskuze.

    • Helena Průžová napsal:

      Vážená paní Petrová,
      shoda ve větě „Mužstva byla ráda“, tak jak ji uvádíte, je naprosto v pořádku. Je ovšem velký rozdíl, zda je podmětem ve větě pouze výraz „mužstva“, tj. jedno podstatné jméno v množném čísle, a „mužstvo“ a „mužstvo“, tj. dvě podstatná jména v jednotném čísle. V takovém případě není psaní „a“ v přísudku možné a řídíme se pravidlem, že pokud není alespoň jeden z podmětů rodu mužského životného, píšeme ypsilon.
      (Poznámka: Koncovka -a v přísudku by u uvedených vět působila i nepřirozeně, zkuste posoudit – *Mužstvo a mužstvo byla ráda. *Kotě a kuře běhala po dvoře.)

  2. zemek napsal:

    Zdá se, že MHMP, byť ne výslovně, řadí administrativní styl do odborného.

Zanechat odpověď